Každý člověk má v průměru dvacet rizikových kontaktů, říká vedoucí projektu eRouška Jan Jiroušek

Původní návrh byl, aby je získávali na žádost hygieny, což je nejlepší. Protože hygieny mají k dispozici všechny informace, například kdy začaly příznaky. To je velmi důležité. Bohužel to nefungovalo dobře, protože jsme se trefili přesně do času, kdy hygieny začaly nestíhat. Trvalo dlouho, než lidé dostali kódy, a druhá věc je, že v řadě případů se to z různých důvodů vůbec nedařilo předávat. Museli jsme dělat doškolování a podobně.

Ano, někteří lidé si stěžovali, že jim SMS s kódem přišla třeba až za 14 dnů. A například jihomoravská hygiena ani po týdnu urgencí nebyla schopná kód poskytnout. A jaký to má efekt, když mezitím uplynula inkubační doba…

Je to smutné, ale snažili jsme se. Ten náběh nakažených byl ale příliš velký. Kdyby šlo jen o to ty hygieniky proškolit, tak bychom to zvládli, ale fakt, že se lidé z hygieny k těm lidem dostávali s několikadenním zpožděním, to už bylo pro eRoušku hodně pozdě. Proto jsme za pochodu nasadili nový mechanismus a kódy rozesílá automat.

Ten rozdá kódy všem nakaženým, kteří nechají hygieně své telefonní číslo?

Ano. To telefonní číslo je důležitá věc. Dáte ho na žádanku v momentu, kdy se poprvé jdete nahlásit k testu. Je to důležitý identifikátor, který se s vámi táhne přes celé to zpracování hygienou a dalšími.

Tedy pokud jsem nakažen, tak na mé číslo přijde automatická SMS s kódem, jejž si zadám do eRoušky a ta varuje ostatní, které jsem v posledních dnech mohl nakazit.

Ano. V posledních týdnech jsme už pokročili v automatizaci a přijdou vám tři SMS. První je oznámení o pozitivním výsledku testu od laboratoře, druhý je sebereportovací formulář, ten běží od úterý, a třetí je eRouškový kód.

Ve středu bylo 9544 pozitivně testovaných. Vzhledem k tomu, že eRoušku má již více než desetina obyvatel, včetně dětí, tak by tuto SMS mělo dostat o hodně více než tisícovka z nich. Ale vy uvádíte, že kód do aplikace jich ve středu zadalo jen 374. Tedy většina z těch, co ten kód obdržela, na své onemocnění prostřednictvím eRoušky neupozornila.

Musíte se dívat až na následující den. Ty statistiky jsou za celý den a my tu SMS většinou posíláme až den poté. Snažíme se ji posílat v denních hodinách, protože lidé musí zareagovat a zadat ten kód v dohledné době.

Ale v úterý pozitivně testovaných nebylo o mnoho méně, 8325.

Ve středu jsme také měli první velký technický problém, půldenní výpadek, kdy na většině telefonů Android nešlo zadávat kód. Byla to programátorská chyba, už večer jsme ji opravili. Takže dnes jsme posílali včerejší esemesky znovu a dnešní čísla tak budou určitě vyšší.

Ta logika, kterou uvádíte, se potvrdila před víkendem, kdy na 600 tisíc lidí s eRouškami vycházelo, že šest až sedm procent nakažených ty kódy do eRoušky opravdu posílá. Odpovídalo to tomu tehdejšímu rozšíření. Nyní jsme nabrali 500 tisíc nových uživatelů a zvýšil se počet testů. Sami budeme zvědaví, jestli to bude platit.

Tedy jinými slovy, zatím většina lidí je zodpovědná, a když jim kód přijde, tak ho zadá?

Ano. Poté, co jsme minulý čtvrtek spustili ty automatické SMS, to opravdu naběhlo do režimu, takže drtivá většina lidí, kteří eRoušku měli a SMS dostali, ji vložili. Stoprocentní to není, a to i proto, že každá laboratoř je jinak rychlá. Navíc sice rychle dodávají statistiky o počtech testů, ale jednotlivé výsledky už do systému zadávají pomaleji. Takže se čísla mezi dny trochu rozmělňují.

Kolik rizikových setkání eRouška v průměru najde?

Opět je to složitější počítat, ale dlouhodobý průměr vychází na 19. Mezi jednotlivými dny jsou výkyvy, záleží například na tom, o který den v týdnu jde.

Někteří lidé si stěžují, že o setkání s nakaženou osobou se nedozvědí, protože eRouška běží na pozadí a zpráva jim na mobilu nevyskočí. Zjistí to, až když eRoušku otevřou.

Už jsme několik chyb tohoto typu řešili. Mělo by jich být čím dál tím méně. Je to typické pro Android zařízení, které mají různé systémy správy upozornění podle výrobců. Snažíme se, aby upozornění vyskočilo vždycky, ale může se také stát, že se neobjeví, protože máte na mobilu zakázány notifikace. Občas se také stane, že je člověk přehlédne.

Takže lidé by si měli zkontrolovat, zda nemají v mobilu zakázaná upozornění?

Určitě. To my bohužel nemůžeme v eRoušce nastavit. Člověk by si měl sám dát pozor, aby mu tato upozornění chodila.

Je tu ale ještě jedna nepříjemnost, jež vás může zmást. Kromě upozornění, které posíláme my, vám operační systém čas od času ohlásí, že oznámení o rizikovém kontaktu je aktivní. To ale neznamená, že jste měli rizikový kontakt, ale že máte aktivovánu funkci, která se jmenuje oznámení o rizikovém kontaktu. To je funkce, kterou naše aplikace používá. Když eRoušku rozkliknete, tak se dozvíte, že tam nic není.

Platnost kódu je čtyři hodiny. Nemohla by být delší? Člověk si upozornění nemusí hned všimnout.

Ano, lidi se nám ozývají, že to nestihli. Prodlužovali bychom ho jen neradi, otevřelo by to prostor pro potenciální útoky na náš server. Bezpečnost kódů stojí na tom, jak dlouho platí. My máme závazek vůči politice Applu a Googlu zajistit, že to nebudou používat lidé, kteří ty kódy nemají. A jednou z cest, jak to zajistit, je dávat krátkou platnost.

Ale zpočátku byla platnost kódu jen 15 minut.

Tu velmi krátkou platnost jsme mohli dát v okamžiku, kdy si člověk ten kód aktivně vyžádal a věděl, že mu hned přijde. V době, kdy si ho aktivně nevyžádá, mu musíme dát delší platnost, aby měl čas si toho všimnout.

Někteří lidé si stěžují, že byli celý den doma, s nikým nepřišli do styku a aplikace přesto oznámila rizikový kontakt. Jak je to možné?

Důvody mohou být různé, například že je někdo ve vedlejším bytě za tenkou zdí. My tomu obecně říkáme pozitivní chyby. Snažíme se ty případy postupně zkoumat a vyzýváme lidi, aby nám je hlásili. Je důležité vědět, jak často se to děje a budeme se snažit algoritmus eRoušky upřesnit co nejlépe.

Dá se tedy eRouška nějak upravit, aby takové případy nenastávaly? Chápu, že základem je vzdálenost dva metry a 15 minut s nakaženým člověkem, což je čas, který už je rizikový.

Je to trochu složitější. Bavíme se o relativně složité technice, která se používá na různých typech zařízení různých výrobců. Cíl je co nejvíc se přiblížit pravidlu dva metry a 15 minut. Ale fakticky měříme útlumy signálů mezi různými mašinkami, které se chovají různě. Ve chvíli, kdy mají méně nabitou baterku, vysílají slaběji a naopak. Některé vysílají pořád silně a některé pořád slabě. Spolu s Googlem, který podporuje nejširší škálu telefonů, se snažíme parametrizovat to vyhodnocování, aby bylo co nejpřesnější. Nejde to udělat úplně dokonale, takže prostor pro chyby a nepřesnosti vždy bude. Ale stále 95 procent populace postihneme správně. Někoho to možná označí neoprávněně, ale nejde jinak, abychom co nejvíc zabránili šíření epidemie.

Někteří lidé se stále obávají úniku dat, že pomocí eRoušky třeba bude možné zjistit, kde se pohybovali a s kým se setkali.

Pokud mají Facebook či slevovou kartičku do obchodu, tak by se měli bát víc. Vše je maximálně anonymizováno identifikátory, které se nedají na toho konkrétního člověka navázat.

Vše děláme nejen pro to, aby se osobní data člověka nedala sbírat, ale ani aby nikdo nemohl poznat, kdo byl ten nakažený, kterého jsem potkal. Proto třeba eRouška poskytuje minimum dat. A řekne jen to, že třeba 12. října jste potkal nakaženého.

Proč mi neřekne hodinu, abych věděl, kde jsem se asi nakazil?

Zaprvé to není naše rozhodnutí, ale všech, od Applu až po Google. A důvod je ten, že čím víc informací o tom setkání poskytnete, tím víc umožníte identifikovat toho nakaženého. Takže je to ochrana ne vás, ale ochrana těch druhých.

Ale já bych rád věděl, kde bylo to rizikové místo, abych se mu příště případně vyhnul.

Ano, část lidí si i stěžuje, že má málo informací k vyhodnocení toho kontaktu. Ale vezměte to z druhé strany. Jste nakažený a chcete, aby ostatní věděli, že jste to vy?

Já bych to asi chtěl v obou situacích. A sám bych to i řekl, abych ty, kteří se se mnou setkali, upozornil na riziko. Ne všichni mají eRoušku a přijde jim upozornění.

A vidíte. Přesně taková byla ta první eRouška která umožňovala hygieně, aby s těmi daty takto pracovala. A neuchytila se. A ten koncept se neuchytil nikde v Evropě.

Tam používají podobný systém jako eRouška s větší anonymizací?

Ano, běží ve většině západního světa. Má to jednu velkou výhodu, které říkáme přeshraniční operabilita. Nyní pracujeme na funkci, která by tyto systémy propojila. Je v tom zapojeno jedenáct evropských zemí, které používají stejný protokol.