Očkování všech zájemců lze stihnout během 270 dní, tvrdí nový ministerský koordinátor Blahuta

Farmaceut Blahuta na postu šéfa lékového ústavu, kde chystal například zavádění eReceptu, skončil na vlastní žádost před třemi lety krátce poté, co do funkce ministra zdravotnictví nastoupil Adam Vojtěch (za ANO). O rok později ministerská kontrola došla k závěru, že lékový ústav pod Blahutovým vedením chyboval ve správních řízeních a zakázkách. Podle Blahuty si teď ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) musel jeho jmenování obhájit před premiérem Andrejem Babišem (ANO). 

HN: Proč si ministr Blatný vybral na post koordinátora vás?
To je otázka na něj, proč si mě vybral. Vím, že to bylo nějaké komplikované, předcházela mě nějaká pomluva a pověst. Takže si mě musel obhájit, to vím. Ale kdo mě doporučil, to opravdu nevím. Rozhodoval jsem se poměrně rychle, ale ne hned, protože už jsem měl jednu nepříjemnou zkušenost z října letošního roku.

HN: Co máte na mysli?
Dostal jsem nabídku pozice náměstka ministra zdravotnictví.

HN: To bylo tedy ještě v době, kdy pan Blatný na ministerstvu nebyl?
Ano. Souhlas.

HN: Proč to nakonec nevyšlo?
Vybrali si jiného kandidáta. Něco na mé minulosti panu premiérovi vadilo.

HN: Teď už mu to nevadí?
Asi ne. Asi si opatřil nějaké dodatečné informace. Nejsem do toho přesně zasvěcen. Pan ministr Blatný si stál za svým.

HN: Vy jste z funkce ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv odcházel v době, kdy nastoupil do funkce ministr Adam Vojtěch. Na to odkazujete, když říkáte, že vás předcházela pomluva a pověst?
Ano, byla tam nějaká komplikace.

HN: Můžete k tomu říct víc?
Zatím ne.

HN: Ale přece jen je to věc, která by vám teď v nové funkci mohla škodit, ne?
Samozřejmě. Ale s panem ministrem a panem premiérem máme všichni tři čistý stůl.

HN: Proč jste se rozhodl funkci přijmout?
Byla to naléhavá potřeba pana ministra a vedení resortu zdravotnictví. Situaci mi vysvětlili. Vysvětlili, jakou to má prioritu jak ve vládě České republiky, tak na ministerstvu zdravotnictví. Stav příprav nebyl dobrý. Nejsem schopen posoudit, co se připravilo nebo připravovalo za pana ministra Prymuly a za pana ministra Blatného. Nicméně pan ministr Blatný přišel s konkrétní nabídkou a s výzvou ke konkrétním představám, jak budeme tu největší logisticko-zdravotnickou akci v dějinách českého zdravotnictví řešit. On se o míře toho úkolu opravdu informoval, ať už od kolegů z vlády nebo z ministerstva zdravotnictví. Je to opravdu velký problém. Dnes je tam ještě více neznámých než známých. Dnes nejsme schopni definovat jiné parametry, než jaké vakcíny budeme mít. Nevíme, kdy je budeme mít. Víme, jakým způsobem je budeme mít.

HN: Pan ministr přišel s konkrétní představou. Tím máte na mysli národní strategii očkování proti covidu?
Ano. Mám na mysli národní strategii. Dal mi ji přečíst ještě v polotovaru. Myslím, že byla teprve včera (v pondělí) přijata. Prakticky jsme se domluvili, kde je pro mě pole působnosti a jaká má ode mě očekávání. Dneska jsme se na tom domluvili.

HN: Jaké představy to jsou? Co přesně budete jako koordinátor dělat?
Představy to jsou samozřejmě zcela konkrétní. Měli bychom řádově do zhruba osmi týdnů po udělení centralizované registrace příslušné vakcíny, ať už do Pfizeru nebo AstryZenecy, začít přijímat vakcíny v České republice. Vzhledem k charakteru dodávek bychom měli v poměrně krátké době začít očkovat. Můj úkol v oblasti logistiky bude především v tom, dostat vakcíny z místa dodání nebo předání do očkovacích center bez zbytečné prodlevy, bez zbytečných nákladů a podobně.

HN: Strategie počítá s postupným očkováním jednotlivých skupin obyvatelstva od seniorů a chronicky nemocných až po zájemce z řad běžné populace. Ale první dodávky, které přijdou, asi nebudou v takovém množství, aby bylo možné naočkovat celou první skupinu.
Souhlas, ano.

HN: Jak se to bude řešit?
Pracovní skupina v souladu s koordinátorem, kterým jsem já, bude vybírat skupiny populace, které budou očkovány přednostně. Například jak začala britská vláda od určitých seniorních skupin nebo skupin s nejvážnějšími onemocněními přes příslušníky kritické infrastruktury nebo zdravotnického personálu. Začne se přesně tak, jak jste říkala, tedy s úzkými skupinami.

HN: Ale i ta první úzká skupina je příliš široká na první várku, která má mít podle ministerské strategie 400 tisíc dávek. Jenom seniorů nad 65 let je přes dva miliony.
Proto se bude muset vybrat, kým se začne. Mimo jiné to bude záviset na zájmu o očkování.

HN: Dalším velkým úkolem bude přesvědčit lidi. Podle průzkumu STEM 40 procent obyvatel očkování odmítá a dalších 20 procent ještě není rozhodnuto. Máte už nějakou představu, jak k tomu přistoupit?
Samozřejmě. V současné době si vláda prostřednictvím ministerstva zdravotnictví zadala průzkum. Ta čísla v klíčových věkových skupinách, tedy rizikových, nevypadají vůbec špatně. Není tam to rozdělení 40–40–20 jako u obecné populace. Mírně převažují stoupenci očkování. Teď půjde o to, abychom v režii ministerstva zdravotnictví začali s informační kampaní, která půjde udělat takzvaně z ministerstva.

Potom se samozřejmě bude muset vysoutěžit nebo vyřešit široká informační kampaň. S využitím sdělovacích prostředků a například i některých populárních osobností. To má ale řešit tiskový tým ministerstva zdravotnictví. S tím jsem se ještě nesešel. Měl bych s ním být buď zítra (ve středu), nebo pozítří.

HN: Řada zemí už s očkovací kampaní dávno začala, třeba už v létě. Jak velkým handicapem v Česku bude, že tu ještě žádnou kampaň nemáme?
Řekněme, že je to skutečnost, kterou je třeba vzít v potaz a urychleně začít řešit.

HN: Věříte, že se to podaří rychle?
Nic jiného mi nezbývá.

HN: Z vyjádření ministra se zdá, že vysoutěžit někoho, kdo kampaň vymyslí, bude dost zdlouhavé. Nehrozí, že tu bude očkovací látka dřív než kampaň?
Ano, to riziko tady je. Nicméně objem finančních prostředků, který bude potřebný na masivní mediální kampaň, je tak velký, že se panu ministrovi případně nedivím, že by neriskoval zadání z ruky nebo divoké JŘBU (jednací řízení bez uveřejnění, pozn. red.). Ale vím, že se mám dozvědět od tiskového a informačního oddělení, jaký je stav s přípravou externě dodávané kampaně.

O tom teď nejsem schopen hovořit.

HN: Kdy by tu podle vašich odhadů mohly být první dávky vakcíny?
Leden. Nejpozději druhá polovička ledna 2021.

HN: A mohly by se začít využívat hned, nebo s co nejkratším odstupem?

Odstup může být v horizontu jednotek dní, protože se bude jednat o vakcínu konkrétního držitele rozhodnutí o registraci, která je poměrně náročná na uchovávání. Garance její použitelnosti je v horizontu maximálně 15 dní. Jestliže to sem přijde, do tří čtyř dnů by to mělo být v očkovacích centrech a mělo by se začít očkovat. Jsou tam zcela přesně dány procedury nakládání z hlediska trvanlivosti, použitelnosti.

HN: To bude tedy AstraZeneca?
Ne, Pfizer.

HN: To je vakcína, která se musí uchovávat v -70 °C. Dá se to logisticky zvládnout? To bude váš úkol?
Ano. To bude můj úkol. Navíc tam za nás už hodně odpracoval držitel rozhodnutí o registraci, společnost Pfizer. Bude to dodávat ve speciálních kontejnerech s polohovým modulem, s modulem, který bude monitorovat teplotu. Přejímající uvidí, jestli celou dobu přepravy byly dodrženy podmínky skladování, tedy především teplota. Je to velice průkazné a není to problém. Problém potom vzniká na úrovni očkovacích center, jejichž personál si musí hlídat, kolik vakcín si takzvaně rozmrazí a použije pro vlastní vakcinaci. Musí si to dobře naplánovat a spočítat.

HN: Vy tedy počítáte jen s očkovacími centry, nebo se zapojí i praktičtí lékaři, jak ministerstvo dříve uvádělo?
Očkovací centra pouze ze začátku. Množství vakcíny bude ze začátku omezené. Role praktických lékařů je naprosto klíčová. Oni jsou hlavní průchodností systému. Je jich přes čtyři a půl tisíce. Někdy v první třetině reálného provádění očkovací kampaně se stanou klíčovou frontou. Bez praktiků to nepůjde. Tečka.

HN: Ale jak to kapacitně zvládnou?
To je spíš otázka na praktiky, ne?

HN: Přece je zájmem státu a vás jako koordinátora očkování, aby to zvládli.
Samozřejmě. Já doufám, že něco má ministerstvo zdravotnictví s praktiky předjednané ve smyslu třeba denní kapacity – kolik je schopen jeden praktik denně proočkovat. Ale když vyjdeme z toho, že máme – ať se to dobře počítá – pět tisíc praktiků, kdyby každý den udělali tři očkování, to máte 15 tisíc denně. Za jeden měsíc je to krát dvacet. To jste víc než na 300 tisících. Za dvanáct měsíců je to 3,6 milionu. K tomu si vezměte armádu, Státní zdravotní ústav, zdravotní ústav v Ostravě a v Ústí nad Labem a především očkovací centra přímo řízených a krajských nemocnic. Dnes mi ukazovali modelace. Nevidím důvod, proč by se to do 250 až 270 dnů nedalo stihnout. Což je méně než rok.

HN: Ale praktičtí lékaři měli v úterý tiskovou konferenci a říkali, že zatím k tomu nemají téměř žádné informace.
Souhlas. Já akorát vím od paní hlavní hygieničky, že pan doktor Šonka (předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, pozn. red.) chodí na společné přípravné realizační týmy. Ona si spolupráci s šéfem praktiků pochvalovala.