Podle nejčerstvějšího průzkumu agentury STEM je v Česku 45 procent lidí, kteří se nechtějí nechat naočkovat vakcínou proti koronaviru. Ke zvládnutí pandemie, tedy k tomu, aby se virus přestal šířit a život se mohl vrátit do normálu, je však zapotřebí, aby byla proočkovanost populace 60 až 70 procent. Podle sociologa a ředitele STEM Martina Buchtíka je pro zvýšení zájmu o vakcinaci zásadní mnohem větší informovanost. Nejistota spojená s nedostatkem informací dává naopak prostor pro šíření dezinformací a mýtů. Podívali jsme se na některé nejčastější mýty okolo očkování proti koronaviru a s pomocí expertů je vyvracíme.  

Mýtus: Očkování je nebezpečné, protože bylo vyvinuté ve spěchu. Za rok se účinná vakcína nedá vyrobit

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Vakcína farmaceutických společností Pfizer a BioNTech, která je aktuálně již schválená pro použití ve Velké Británii a v USA, stejně jako vakcína společnosti Moderna, jež na schválení zatím čeká, jsou první svého druhu. Fungují na principu takzvané messenger RNA (mRNA), česky poslíčkové RNA. 

Ačkoliv jde o úplně nový typ vakcín, na jejich vývoji se pracuje již téměř 30 let, takže se rozhodně nejedná o narychlo vyvinutou metodu. Že byla rychlost upřednostněna na úkor kvality, odmítá také profesor Libor Grubhoffer, český virolog, ředitel Biologického centra Akademie věd: "Je to skutečně stavebnice. Představte si, že už někde funguje vakcína například proti SARS-CoV-1 a stačilo pouze vyměnit informační složku, která kóduje v organismu očkovaného jedince ten kousek obálkového proteinu s, jenž splní funkci iniciátora imunitní odpovědi v očkovaném jedinci. Je to opravdu otázka zvládnutí stavebnicové úlohy." 

Stejně jako jakákoliv jiná vakcína prošly i vakcíny proti koronaviru všemi standardními testovacími fázemi. Ty mohly ale za stávajících podmínek proběhnout mnohem rychleji, než je běžné. Roman Chlíbek, předseda České vakcinologické společnosti, připomíná, že do testování vakcíny, na rozdíl od klasického vývoje, zapojil velký počet testovacích center a každé z nich mohlo do testování zařadit několik set dobrovolníků. Díky tomu mohla být vakcína v krátké době testována na potřebném vzorku lidí, což je více než 40 tisíc. Ke stanovení účinnosti vakcíny je pak zapotřebí, aby byly testovaní vystaveni viru v přirozeném prostředí. U méně běžných onemocnění ověření proto může trvat i léta. "Kdežto nyní výzkum probíhá v době pandemie, kdy je nákaza tak frekventovaná, že ti lidé jsou neustále vystaveni viru, takže se v daleko kratším čase podařilo nasbírat počty nemocných mezi očkovanými i neočkovanými a vyhodnotit vysokou účinnost vakcíny," vysvětluje Chlíbek. Samotné schválení pak mohlo proběhnout prakticky okamžitě, protože lékové agentury dostávaly průběžné výsledky testování, nikoliv až závěrečnou zprávu, jak to běžně při procesu schvalování vakcín bývá. Vakcína se také stala prioritou pro celý svět, takže byla první v pořadníku schvalování.

Mýtus: Vakcína na bázi mRNA může změnit mou DNA

Vliv na DNA vakcína z principu mít nemůže. "RNA, která je v očkovací látce, se nemůže vložit do naší DNA a našeho genomu z jednoho prostého důvodu. V našem organismu a vůbec v přírodě to funguje tak, že se jedná o jednosměrný proces: genetická informace z naší DNA se přepisuje do mRNA a z ní se translací začnou vyrábět jednotlivé bílkoviny lidského těla, které potřebujeme. Opačný směr není možný, protože k tomu, aby se RNA přepsala do DNA, je potřeba enzym reverzní transkriptáza a tento enzym se v našich buňkách vůbec nevyskytuje," vyvrací mýtus Chlíbek. Navíc dodává, že DNA se nachází v jádru buňky, zatímco mRNA vakcíny se dostává pouze do cytoplazmy buňky, takže se, laicky řečeno, ani nepotkají. 

Mýtus: Pokud jsem byl očkován proti chřipce, nemusím se nechat očkovat proti koronaviru

Nemoc covid-19 a chřipka mají řadu stejných příznaků. Patří mezi ně vysoké horečky, suchý kašel a dušnost či bolesti svalů a kloubů. Obě nemoci jsou také virového původu a šíří se prostřednictvím kapének a aerosolů či přes kontaminované povrchy. Zde ale podobnost končí. Typově jsou koronavirus a viry způsobující chřipku odlišné. Ačkoliv se oba řadí mezi takzvané RNA viry, každý z nich patří do jiné čeledi těchto virů. Pro představu o tom, jak moc jsou odlišné, může sloužit i fakt, že mezi RNA viry řadíme i virus HIV. Rozdílná tedy musí být i samotná vakcína.

S mýtem o zaměnitelnosti obou vakcín souvisí i další, v poslední době hojně šířená dezinformace. Ta poukazuje na to, že zatímco očkování proti chřipce se vyvíjí již 70 let, má účinnost jen 40 procent, kdežto rok stará vakcína proti koronaviru je spolehlivá na 95 procent. Rozdíl mezi oběma vakcínami ale spočívá v tom, že zatímco vakcína proti koronaviru má za cíl vymýtit jen jediný typ viru, očkování proti chřipce vychází z předpovědí mutací viru pro daný rok a z toho důvodu nemusí být tak účinné. "Chřipkový vir má minimálně 10 a vícekrát vyšší mutační potenciál než koronavirus. Například v České republice se z izolátů potvrzuje, že tady cirkuluje pořád jeden a tentýž koronavir - a to už tady bude za chvíli rok," upřesňuje Chlíbek.

To potvrzuje také virolog Grubhoffer: "Není třeba se v této fázi obávat nějakých dramatických změn genomu čínského koronaviru SARS-CoV-2. Kdyby k tomu došlo, tak právě stavebnicovost moderních vakcín umožní mnohem rychleji než u chřipky přizpůsobit se nové mutaci."

Mýtus: Vakcína je jen zástěrka pro implantování sledovacích mikročipů 

Tento mýtus je starý jako nový typ koronaviru sám, tedy zhruba rok. Dezinformátoři tvrdí, že Bill Gates chce využít očkování jako záminku k tomu, aby lidem implantoval mikročipy, které by sledovaly každý jejich krok. Server BBC připomíná, jak tato dezinformace vznikla. V březnové diskusi na platformě Reddit uvedl Gates, že v budoucnu vzniknou "digitální certifikáty", ze kterých bude možné zjistit, kdo nemoc covid-19 prodělal, kdo byl testován a - jakmile bude k dispozici vakcína - kdo byl očkovaný. Na dezinformačních serverech následně vyšel text s titulkem "Bill Gates bude s koronavirem bojovat pomocí mikročipů", který pro získání důvěryhodnosti odkazoval na studii nadace Gatese a jeho manželky Melindy, která popisuje technologii, jež by vznik certifikátů umožňovala. V žádném případě se však nejedná o sledovací mikročipy. Technologie zatím neexistuje, ale pokud by vznikla, nesloužila by ke sledování lidí a nezaznamenávala by ani osobní informace.

Snahy nějakým způsobem evidovat, kdo byl očkován, vynakládají například i aerolinky. Mezinárodní asociace leteckých dopravců je momentálně v posledních fázích příprav takzvaného covidového pasu, který by měl naočkovaným lidem či lidem, kteří absolvovali testy, umožnit snazší cestování po světě. Podobné certifikáty budou podle Chlíbka zapotřebí i v ostatních segmentech, jako je třeba sport či kultura. "Například Izrael zavádí covid zelené pasy, které přesně k těmto účelům budou sloužit. Tyto lidi pustí do kina, na sportovní utkání, a když se budou vracet z ciziny, tak po nich nikdo nebude chtít testy nebo karanténu," vysvětluje Chlíbek a dodává, že očkovaní lidé tak budou mít výhody.

Mýtus: Očkování způsobí neplodnost

Od počátku prosince se internetem šíří screenshot zdánlivě odborného textu (původní text byl již z webu Health and Money odstraněn), který cituje údajného vedoucího výzkumného týmu společností Pfizer a BioNTech. Ten tvrdí, že vakcína obsahuje povrchové výběžky viru SARS-CoV-2, jejichž součástí je i protein syncytin 1 zásadní pro vývoj placenty. Vakcinací tak podle článku začnou buňky ničit nejen koronavirus při potenciální nákaze, ale i tento pro vývoj plodu nezbytný protein, čímž způsobí neplodnost.

První dezinformace je hned v úvodu textu: očkovací látka žádnou část koronaviru neobsahuje, stejně jako neobsahuje protein syncytin. Michael Yeadon, kterého článek cituje jako vedoucího výzkumu, skutečně pracoval pro společnost Pfizer, ale podle údajů na jeho LinkedInu jeho pracovní poměr skončil již před devíti lety.  

Dezinformátoři celý text vystavěli kolem jediné částečně pravdivé informace: povrchové výběžky koronaviru skutečně obsahují část sekvence aminokyselin shodnou s tou, která se vyskytuje v proteinu placenty. Podle expertů však nedává smysl, aby protilátky vytvořené po očkování napadaly i syncytin. "Znamenalo by to, že sterilní by byla každá žena, která už nákazu prodělala a má v těle protilátky," uvedla například profesorka Annette Beck-Sickingerová z univerzity v Lipsku. Mluvčí Pfizeru Jerica Pittsová dodává, že sekvence aminokyselin, kterou oba proteiny sdílí, je příliš malá na to, aby vyvolala autoimunitní reakci a začala napadat zdravé buňky. 

Mýtus: Na následky očkování zemřelo během testovací fáze šest lidí

Do třetí fáze testování vakcíny Pfizeru a BioNTechu se zapojilo 43 448 lidí, z nichž někteří dostali očkovací látku a někteří placebo. Během sedmi měsíců testování skutečně zemřelo šest lidí, nikoliv však na následky očkování. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) uvádí, že ze šesti zemřelých patřili čtyři do kontrolní skupiny, jíž bylo podáváno placebo. Všech šest pak zemřelo z přirozených příčin, jako je mrtvice či infarkt, pět osob bylo navíc starších 55 let. FDA také dodává, že počet úmrtí odpovídá statistickému očekávání přirozené úmrtnosti v takto velké skupině za dané období.

Mýtus: Vakcína je vyrobená z potracených plodů

Mýtus se začal šířit kolem vakcíny společnosti AstraZeneca a Oxfordské univerzity, která je aktuálně v závěrečné fázi testování. Ve videu na platformě YouTube z poloviny listopadu účinkující cituje z výzkumné zprávy o vývoji takzvané oxfordské vakcíny a vytržením informací z kontextu dochází k nesprávným závěrům. Pasáž ze zprávy, na kterou se ve videu soustřeďuje, zmiňuje využití takzvaných MRC-5 buněk. Tyto buňky skutečně mají prapůvod v tkáních potraceného plodu. Tvrzení, že MRC-5 a buňky plodu jsou stejné, je však podle odborníků nepřesné. MRC-5 je totiž buněčná linie uměle vyrobená v laboratořích na základě jedné primární buňky z plicní tkáně plodu potraceného v 60. letech. Nejedná se tak přímo o buňky z plodu. Podobné buněčné linie desítky let starých plodů se při vývoji vakcín používají poměrně běžně a organizace proti potratům ho také pravidelně kritizují. 

Hoaxem je také tvrzení, že vakcína obsahuje části plodu. Očkovací látka od AstraZenecy je vyrobená z oslabené a nereplikující verze viru běžného nachlazení od šimpanzů. Ten je modifikovaný tak, aby vytvořil povrchové výběžky koronaviru, se kterými se organismus následně naučí bojovat. Buňky MRC-5 byly využity pouze ve fázi preklinického testování a před testováním na lidech byla očkovací látka očištěna tak, aby žádné případné části těchto buněk neobsahovala. 

Mýtus: Nemusím se nechat očkovat, když nepatřím k ohrožené skupině. Lepší je se viru vystavit a získat imunitu tímto způsobem

"Žádný lékař vám nezaručí, že zrovna u vás to bude mít mírný průběh a že nebudete mít žádné komplikace," jednoduše vysvětluje Chlíbek. Navíc dodává, že po řadě virových onemocnění přetrvává oslabení organismu několik měsíců. Jsou viry, které umí vyvolat i systémové záněty nebo neurologická onemocnění, která se mohou projevit až s odstupem. A to u koronaviru vidíme také. "Takže spoléhat na prodělání nákazy, u které za A nevím, jestli budu dlouhodobě chráněn, za B nevím, jestli zrovna u mě nebude mít komplikovaný průběh, je ta nejhorší možná varianta. Je to skutečně zahrávání si s tou nemocí a my bychom měli nemocem předcházet, a ne se jim vystavovat," dodává Chlíbek.

Navíc, jak již bylo zmíněno v úvodu textu, k zastavení šíření nákazy je zapotřebí, aby byla proočkovanost populace 60 až 70 procent. Nejvíce ohrožená skupina seniorů ale tvoří pouze asi 16 procent obyvatel Česka. Očkovat pouze tuto skupinu by tedy k zastavení pandemie nestačilo.

Další ohroženou skupinou jsou chronicky nemocní. O jejich počtu se v Česku přesné statistiky neevidují a ani to není možné - lidé totiž často ani nemusí vědět, že nějakou nemocí trpí. Příkladem může být chronická obstrukční plicní nemoc. Nemocnice Motol odhaduje, že v populaci je až 600 tisíc lidí, kteří CHOPN mají a nevědí o tom. Přitom právě tato nemoc přispívá k mnohem horšímu průběhu nemoci covid-19. Bez zdravotního vyšetření tak není možné z této skupiny nikoho vyloučit.

"Myslím si, že tady by měla fungovat vzájemná sounáležitost. Když opomineme zdraví, jsou lidé, kteří přišli o práci, kteří nemohou podnikat, a mnoho lidí má existenční problémy. A jak jim můžeme pomoct? Jedině tak, že se necháme očkovat, a až se obchody otevřou, tak tam půjdeme nakupovat, abychom jim ty peníze do podnikání zase nějakým způsobem přinesli. Zaměstnanci firem by si zase měli říct, že abychom mohli rozvíjet firmu, nemůžeme být pořád doma v karanténách, tak se pojďme očkovat. Tady musí být nějaká vzájemná sounáležitost a pochopení," vypočítává Chlíbek.

Mýtus: Vakcína může způsobit, že onemocním nemocí covid-19

Ačkoliv se jedná o nový typ vakcíny, funguje stejně jako většina jiných očkování, tedy tak, že organismus ošálí, aby si myslel, že je ohrožen, a začal tvořit protilátky. Ve skutečnosti ale ohrožen není, protože umrtvený vir či jeho část v očkovací látce se již nemůže množit. Platí to i pro vakcínu typu mRNA, která vyvolá imunitní reakci na základě rozpoznání povrchových výběžků koronaviru. Samotné výběžky nemohou "dorůst" v celý koronavirus, a tím pádem se nemohou ani replikovat a napadat zdravé buňky. Šance, že u vás po aplikaci vakcíny nemoc propukne, je tedy prakticky nulová.

Mýtus: Vakcína představuje větší riziko než samotná nemoc

Toto tvrzení je nesprávné ze dvou důvodů. Tím prvním je, že dopady onemocnění covid-19 nejsou dosud probádané a závěry některých studií, jež dlouhodobě sledují covidové pacienty, jsou znepokojivé. Například nemocnice v Hradci Králové uvádí, že 49 procent lidí, kteří nemoc prodělali v lehčí formě, má i tři měsíce po uzdravení stále narušenou funkci plic.

Studie publikovaná v odborném časopise The Lancet Journal pak upozorňuje na rozvoj psychických poruch po nemoci covid-19, který se projevil u jednoho z pěti sledovaných pacientů. Žádný odborník v této chvíli nedokáže říct, zda následky budou trvalé.

Druhým důvodem je smrtnost viru. Zatímco u nemoci covid-19 se podle statistik z různých zemí její míra uvádí mezi desetinami procent až více než šesti procenty, v případě očkování na jeho následky zatím nikdo nezemřel.

Jako každá jiná vakcína či lék může i vakcína Pfizeru a BioNTechu mít vedlejší účinky. Ve srovnání s možnými následky nemoci covid-19 jsou ale zanedbatelné. Patří mezi ně reakce v místě vpichu, únava, bolest hlavy, třesavka či teplota. Silná reakce na očkování byla zaznamenána u 2,8 procenta testovaných nad 55 let a u 4,6 procenta testovaných mladších 55 let z celkového vzorku téměř 44 tisíc testovaných. Tito lidé byli zdravotně indisponováni na jeden až dva dny.

Bát se očkování by se neměli ani alergici, kteří však musí celou věc nejprve konzultovat se svým lékařem. Podle instrukcí FDA by vakcína neměla být podána lidem alergickým na některou z komponent vakcíny. V tiskovém prohlášení pak FDA dodala, že se toto varování nevztahuje na lidi s alergiemi na potraviny či alergeny z prostředí.

Mýtus: Už jsem měl koronavirus, takže se nemusím nechat očkovat

Zatím není jasné, jak dlouho po vyléčení zůstává člověk imunní. Podle Chlíbka se nejčastěji uvádí doba tři až šest měsíců. "Jsou případy lidí, kteří covid-19 prodělali a s odstupem jednoho či více měsíců se nakazili znova. U očkovaných by toto nemělo nastat. S očkováním se teprve začíná, takže se sice ještě neví, jak dlouho bude chránit, ale už nyní máme první očkované z testovací fáze v dubnu letošního roku, u kterých imunita drží už skoro rok," říká Chlíbek. Očkovaní lidé budou i nadále sledováni, a pokud u nich ochrana přestane účinkovat, bude stačit přeočkování.

Vakcinolog Beran si myslí, že imunita získaná z vakcíny typu mRNA by mohla vydržet až několik let. "Pokud je očkování založeno na principech, jako má Pfizer, a buduje buněčnou imunitu, tak si myslím, že minimálně pět a více let," odhadl Beran.

V testovací fázi vakcín Moderny i Pfizeru prodělalo pět až deset procent dobrovolníků před očkováním koronavirus, žádné komplikace po aplikaci vakcíny neměli a imunita jim zesílila. 

S přispěním Martina Ehla.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru