Česko nejspíš dostane v rámci pandemie nového koronaviru označení tmavě červenou barvou. Takto mají být na takzvaném semaforu, který hodnotí, jak se v Evropské unii šíří nemoc covid-19, nově znázorněny země s nejhorší situací. Dohodli se na tom lídři členských států EU, kteří ve čtvrtek pozdě večer jednali pomocí videokonference. Česko je momentálně podle počtu pozitivních případů na 100 tisíc obyvatel i na základě počtu úmrtí druhou nejpostiženější zemí v unii.

Pro občany států s tmavě červenou barvou by mělo být prakticky nemožné cestovat do zahraničí. "V případě cest, které nejsou nezbytné, budou moci státy cestování omezit," prohlásil Charles Michel, předseda Evropské rady, tedy summitů lídrů zemí EU. Omezení se nebude týkat pracovních cest a dodávek zboží. Pro tyto aktivity budou hranice nadále otevřené jako dosud.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mluvila o tom, že členské země unie by mohly občany těch států, které budou v tmavě červené kategorii "silně odrazovat" od toho, aby k nim přijeli. A přicestování by mohly podmínit například negativním testem. Charles Michel ale v odpovědi na dotaz novinářů nevyloučil ani to, že by každý stát mohl občanům z nejvíce postižených zemí překročení hranice přímo zakázat. I tak by ale nadále bylo povolené cestování za prací včetně pendlerů a v rámci obchodní výměny.

Přesnou podobu fungování nového opatření vypracuje Evropská komise, která ho v pondělí předloží členským zemím ke schválení. Premiéři či prezidenti zemí unie včetně předsedy české vlády Andreje Babiše (ANO) pouze obecně podpořili myšlenku na zpřísnění cestování, neřešili ale její konkrétní podobu. Jasné je ale to, že tmavě červená nebude nutně muset být celá země, ale například jen některý její region. "Také samy země, které budou v tmavě červené kategorii, by měly své občany silně odrazovat od cestování," řekla HN česká státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková, která se summitu spolu s Babišem zúčastnila.

Důvodem chystaných tvrdších pravidel jsou obavy z šíření nových mutací koronaviru, které jako první identifikovali ve Velké Británii či Jižní Africe. Mutace jsou výrazně nakažlivější než původní vir, i když nikoliv více smrtící. Víc osob ale kvůli nim umírá, a to proto, že z důvodu vyšší nakažlivosti vir postihne víc lidí než dosud. Vědci tvrdí, že nyní nic nenasvědčuje tomu, že by proti novým mutacím nefungovaly vakcíny, které už jsou dostupné.

Lídři států EU na summitu také podpořili návrh na zavedení společného očkovacího průkazu – půjde o digitální certifikát s informací o tom, kdy a jakou vakcínou byl daný člověk očkován. Bude mít stejnou podobu v rámci celé EU tak, aby si data z průkazu vzájemně všechny země uznávaly. Podrobnosti opět navrhne Evropská komise.

Řecko minulý týden přišlo s myšlenkou, aby se průkaz stal fakticky digitálním pasem, který by jeho držitelům umožňoval v rámci EU cestovat bez současných omezení, jako je negativní test nebo povinná karanténa po překročení hranic. O tom ale premiéři či prezidenti států unie na summitu nejednali. "Použití tohoto certifikátu musíme velice pečlivě zvážit," prohlásila předsedkyně komise von der Leyenová.

Důvodem je fakt, že zatím není jisté, jestli lidé, kteří prodělali očkování, nemůžou virus dál šířit, i když je samotné před ním vakcína chrání. Není také známo, na jak dlouho očkování tuto ochranu zajistí, tedy po jaké době bude nutné přeočkování. A zatím není jasné ani to, jaká pravidla by platila pro lidi, kteří by se sice očkovat chtěli, ale znemožní jim to například fakt, že trpí nějakou vážnou chorobou.

Související

Společný evropský očkovací průkaz by ale každopádně mohl být propustkou pro cestování až poté, co by měli všichni lidé možnost nechat se očkovat. Díky tomu by nebyli diskriminováni ti, kteří musí na dávku čekat. Vakcína bude dostupná pro všechny nejdříve v létě, do té doby se budou přednostně očkovat například staří lidé a zdravotníci.
Po vyřešení všech nejasností by Česko myšlenku, aby očkovaní lidé mohli na základě celoevropského průkazu cestovat jako před pandemií, podpořilo, řekl HN vysoce postavený zdroj blízký jednáním. Některé jiné země, jako Francie či Rumunsko, o tom ale zatím odmítají debatovat s tím, že je to zcela předčasné.

Velká část lídrů zemí sedmadvacítky podle zdrojů HN na summitu ostře kritizovala firmu Pfizer, která spolu se společností BioNTech vyrábí zatím nejrozšířenější schválenou vakcínu proti nemoci covid-19. Pfizer oznámil, že státům EU, stejně jako Američanům a Britům, pošle méně lahviček s vakcínou, než kolik měl podle smlouvy dodat. Důvodem je fakt, že v unii, v USA i ve Velké Británii se z jedné lahvičky očkuje šesti dávkami, místo původních pěti. A smlouvy na dodávky vakcín Pfizer zavazují k dodání určitého počtu dávek, nikoliv lahviček s vakcínou. Unie má od Pfizer/BioNTech objednáno 600 milionů dávek, což je nejvíc ze všech států světa.

Podle řady zemí unie jde ze strany Pfizeru o neopodstatněný krok motivovaný pouze snahou co nejvíc vydělat. Pfizer ale, podle všeho, jedná v souladu s platnými smlouvami. "Pfizer je v právu. EU ani žádná její členská země s tím nemůže nic udělat," řekl HN vysoce postavený zdroj blízký jednáním. Smlouvy na dodávku vakcín se na počet dávek, nikoliv lahviček s očkovací látkou, standardně uzavírají všude na světě u všech typů vakcín.

Evropská komise se přesto chce pokusit s Pfizerem jednat, aby svůj krok přehodnotil. "S Pfizerem to řešíme, je to předmětem debaty," uvedl místopředseda komise Maroš Šefčovič.

Problém je v tom, že ne vždy se z jedné lahvičky dostane šest vakcín. "Zhruba u dvou nebo tří ampulek z padesáti šestou dávku nedostaneme celou. Tenčí dávka by nemusela být účinná," říká například ředitel Nemocnice Jihlava Lukáš Velev. Kvůli tomu mají jednotlivé státy o něco méně dávek, než s kolika počítaly. "Šest dávek se odebere v osmdesáti až devadesáti procentech případů, to je odhadovaný průměr za EU, jak je to konkrétně v Česku, nevíme, nikdo to nepočítá," řekl HN mimo záznam zdroj obeznámený se situací.

Pfizer upozorňuje také na fakt, že vakcínu zatím prodával prakticky výhradně bohatým státům, jako jsou země EU, Spojené státy, Británie či Izrael. Naopak například v Africe ještě očkování nezačalo. Pfizer tak chce využít faktu, že vyspělému světu pošle méně lahviček s očkovací látkou k tomu, aby svůj produkt prodal i dalším zemím světa.

Firma ale státy sedmadvacítky pobouřila i tím, že bez předchozího varování minulý týden oznámila, že jim dočasně dodá méně dávek vakcíny, než slíbila. Odůvodnila to dočasným omezením výroby ve své továrně v Belgii, kterou rozšiřuje tak, aby pak byla naopak schopna vakcínu posílat rychleji. EU nakonec s Pfizerem dojednala, že omezení nebude tak velké a od pondělí se dodávky opět vrátí do normálu. Od 15. února pak bude firma dodávky postupně navyšovat nad původně plánovaný objem. Od března tempo ještě zrychlí, protože uvede do provozu novou továrnu na výrobu vakcíny v německém Marburgu.

Česko nyní v očkování patří k nejpomalejším zemím v unii. Dánsko, které je nejrychlejší, naočkovalo, vzhledem k počtu obyvatel, několikanásobně větší množství lidí. Po dočasném zpomalení dodávek od Pfizeru ale nyní nemá dost vakcíny na to, aby své občany naočkovalo i druhou dávkou, která je u tohoto typu vakcíny nutná.

Všechny země EU dostávají tolik dávek, kolik odpovídá počtu jejích obyvatel. Vakcínu si tedy rozdělují naprosto rovnoměrně tak, aby nebyl žádný stát zvýhodněn.

Do konce ledna by měla Evropská léková agentura, podle svého vyjádření, schválit jako bezpečnou vakcínu firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Tu je možno, na rozdíl od vakcíny Pfizer/BioNTech, skladovat v běžných lednicích a její použití je tak výrazně jednoduší.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru