Lidé jsou schopní předpovídat, co se stane. Tak zní jeden ze dvou hlavních závěrů slavného experimentu The Good Judgement Project uznávaného psychologa Philipa Tetlocka. Ten druhý je ještě o něco optimističtější. Říká totiž, že nejde o žádný záhadný vrozený dar, ale o konkrétní způsob myšlení a práce s informacemi, který se může naučit a rozvíjet každý z nás. A začít s tím prý není tak těžké.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Vědecký projekt před deseti lety reagoval na průšvih CIA, která tvrdila, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení. Ty se po vpádu do Iráku nikdy nenašly a tohle fiasko vedlo další z amerických zpravodajských služeb, grantovou agenturu IARPA, k rozhodnutí, že je na čase metody odhadování budoucnosti zefektivnit. Uspořádala proto čtyři roky trvající forecastingový (prognostický - pozn. red.) turnaj, do kterého se zapojilo několik vědeckých týmů, které pravidelnými předpověďmi testovaly, jestli je něco takového vůbec možné. Tetlockův tým pod hlavičkou The Good Judgement Project dokázal, že ano. Navíc byl suverénně nejlepší, a to až tak moc, že IARPA po dvou letech soutěže ostatní týmy vyřadila a spolupracovala už jenom s ním.

Překvapivé na tom je, že Tetlock svůj tým sestavil z několika tisíc dobrovolníků, tedy "obyčejných" Američanů. Někteří z nich přitom byli v analýze veřejně dostupných informací tak dobří, že jejich předpovědi geopolitického vývoje byly mnohem přesnější než ty, které předkládali profesionální zpravodajci s přístupem k tajným zdrojům.

Tetlock tyhle jedince nazval superprognostiky a o tom, jak pracují a uvažují, napsal bestseller Superprognózy. A právě ten posloužil jako inspirace mladé nevládní organizaci České priority, která se už za pár měsíců pokusí něco podobného, i když v menším měřítku, rozjet i v Česku. 

Související

"Naším cílem je propojovat politiku a vědu. Chceme přispět k tomu, aby se politici rozhodovali na základě relevantních dat, což ale není vůbec jednoduché. Rychlosti a časové horizonty, v jakých se politika a věda odehrávají, jsou diametrálně odlišné. Forecastingové turnaje proto považujeme za skvělý nástroj, který dokáže oba světy přiblížit," vysvětluje Jan Kleňha, jeden ze zakladatelů Českých priorit a velký obdivovatel forecastingu. Tomu by se v češtině dalo říkat i prognózování, vzhledem k historické zkušenosti s Prognostickým ústavem z dob komunismu ale organizátoři preferují anglický název.

Nápad na první české forecastingové utkání nosil Kleňha v hlavě už nějakou dobu, koronavirus ho ale s kolegy, kteří spolupracují s analytickými útvary několika ministerstev, přiměl jednat. "Během pandemie se ukázalo, že veřejný prostor je zahlcen protichůdnými predikcemi a názory odborníků. Skoro by se zdálo, že pokud chceme vědět, co se stane, můžeme si stejně dobře doma házet kostkou. A to je špatně. To, že jednotliví experti nedokážou říct, co se bude dít za pár měsíců, neznamená, že to nedokáže někdo jiný," tvrdí Kleňha.

Se svými kolegy věří, že řešení spočívá právě v objevení schopných forecasterů. Svůj chystaný turnaj pojmenovali OPTIONS (Odborný Predikční Tým pro Intenzivní Odhadování v Nenadálých Situacích), získali na něj grant od Technologické agentury ČR a momentálně finišují s nabíráním soutěžících, které předpovídání láká.

Samotná soutěž se rozběhne na jaře, všichni, kteří se do ní přihlásí, projdou krátkým vstupním kvízem a tzv. kalibračním tréninkem, kde je pořadatelé naučí základní techniky forecastingového uvažování, jako třeba jak zvládnout elegantně odpovědět na zdánlivě neřešitelné otázky typu "kolik je v Chicagu ladičů pian". Ti, kteří zdárně tímto tréninkem projdou, se pak pustí do samotného předpovídání.

To proběhne ve čtyřech zhruba dvoutýdenních cyklech, v každém budou účastníci odpovídat na šest otázek. Na vymýšlení dotazů se kromě organizátorů podílí i Národní ústav duševního zdraví, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. Účastníci budou odpovídat na otázky typu "kolik procent populace bude očkováno proti covidu-19 do poloviny roku" nebo "s jakou pravděpodobností do léta stoupne nezaměstnanost nad 5 procent". Své odpovědi budou anonymně vypisovat do on-line systému, ale vzájemně je uvidí, budou moci komentovat, jak ke svým závěrům došli, a až do konce dvoutýdenní lhůty je budou moci i upravovat. Pak se systém uzavře, odpovědi odešle hodnotitelům a zveřejní další otázky.

"Na žádnou otázku nebude možné odpovědět využitím nějakého matematického modelu, to by pak turnaj ztrácel smysl. Také nebude stačit být expertem v jedné oblasti, naopak, účastníci budou muset přemýšlet v širokých souvislostech," popisuje chystané zadání Kleňha.

Aby se daly předpovědi rychle a spolehlivě vyhodnotit, budou otázky vždycky krátké a takové, aby se rozhodly nejpozději do poloviny roku, tedy brzy po tom, co turnaj skončí. Anonymita má zajistit, aby se lidé nebáli předpovědi dělat nebo aby některé predikce nezískaly větší ohlas, protože je napíše někdo známý. Veřejné komentování má zase rozproudit diskusi a podnítit nové způsoby uvažování.

"Dobrý forecaster uvažuje v pravděpodobnostech, což jde přesně proti tomu, jak funguje náš mozek. Všichni máme přirozeně tendenci prezentovat sebejisté, ale zároveň vágní názory, což je jakýsi obranný mechanismus pro případ, že bychom se mýlili. Správní forecasteři naopak dávají dobře kalibrované a přesně definované predikce. Díky tomu se dá později ověřit, jak moc se pletli," popisuje Kleňha.

"Přestože je to náročnější a méně intuitivní způsob myšlení, je možné se ho cíleně naučit. Smyslem současných forecastingových projektů po světě je právě tuto schopnost v lidech vycvičit. Projekty účastníkům poskytují dostatek finanční i sociální motivace takovému přemýšlení věnovat dostatek času a energie. Důležitým faktorem je i vzájemné sdílení odhadů mezi účastníky, případně následné updatování dle odhadů druhých. No a dosavadní výzkum ukazuje, že průměr těchto odhadů bývá překvapivě přesný," usmívá se jeden ze zakladatelů Českých priorit.

Třicet nejlepších soutěžících dostane jednak finanční odměnu, a pak taky pozvánku do Odborného predikčního týmu, který nevládní organizace plánuje sestavit a dál s ním pracovat. To znamená zdokonalovat své přístupy, publikovat odbornou metodiku a také dlouhodobě pomáhat veřejným i soukromým subjektům, které budou mít o uspořádání forecastingových turnajů zájem. Stejně dnes funguje i původní The Good Judgement Project, který se po konci turnaje IARPA přeměnil ve společnost Good Judgement Open. 

"Forecasting mě jako metoda odhadování vývoje komplexních jevů velmi zaujal. Pokud se potvrdí očekávání, která do něj kolegové z Českých priorit vkládají, mohl by se z tohoto nástroje stát praktický pomocník soukromého i veřejného sektoru pro rozhodování v krizových situacích, kdy je obtížné nebo nemožné stavět na minulé zkušenosti," říká Alexandr Kasal z Národního ústavu duševního zdraví, který s Českými prioritami na projektu spolupracuje. Deadline pro přihlášky soutěžících je do 2. 2. 2021, pokud vás projekt zaujal a chtěli byste své myšlení otestovat, můžete se přihlásit zde

"Já osobně vkládám do forecastingu velké naděje," dodává ještě Jan Kleňha, který forecastingové turnaje zkoumá i ve své disertaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. "Myslím, že jednoduchá forma forecastingových turnajů se správně nastavenými odměnami by v budoucnu mohla fungovat i jako participativní mechanismus, který by mohl významně zvýšit zájem lidí o to, kam má stát investovat. Občané by se mohli chvíli oprostit od stranické politiky a opravdu se zamyslet nad prioritami naší země." O tom, že najde prvních 30 lidí, kteří by to mohli zvládnout, nepochybuje.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+