Nouzový stav vyhlášený vládou od 15. února 2021 je protiústavní a všechna opatření, která zavedl, jsou nevynutitelná. Vyplývá to z úterního rozhodnutí Městského soudu v Praze. Rozhodl tak na základě žaloby studenta pražského gymnázia Na Zatlance, který napadl jako protizákonné uzavření škol. Verdikt ale může mít přesah i na další uzavřené oblasti - například provozovatelé hospod, sjezdovek či obchodů by teoreticky mohli otevřít své provozovny.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Senát Městského soudu řešil platnost opatření, kterým vláda zakázala prezenční výuku na školách. "Krizové opatření č. 63/2021 Sb. povstalo z protiústavně vyhlášeného nouzového stavu, samo je zatíženo nezákonností, resp. protiústavností (plod otráveného stromu); bez nouzového stavu není krizových opatření," konstatoval senát vedený Milanem Tauberem.

Poukázal tak na nový nouzový stav, který vyhlásila vláda 14. února po žádosti hejtmanů. Byť Poslanecká sněmovna jen tři dny předtím naopak odhlasovala jeho zrušení. "Jednalo se o faktické pokračování nouzového stavu proti vůli poslanecké sněmovny," zdůvodnil pro HN soudce Milan Tauber.

Gymnázium by tak okamžikem doručení mělo obnovit běžnou prezenční výuku. "Lze shrnout, že pro postup žalovaného (gymnázia), který neposkytuje denní formu vzdělávání, v době vydání tohoto rozsudku neexistuje žádný způsobilý právní podklad," potvrdil mluvčí soudu Adam Wenig.

Rozhodnutí správního senátu Městského soudu v Praze bylo v úterý po poledni zveřejněno na úřední desce soudu. Tříčlenný soudní senát vedený předsedou Milanem Tauberem ve zdůvodnění rozsudku popsal, že vyhlášení nouzového stavu ze dne 15. února 2021 bylo v rozporu s ústavním zákonem č.110/1998 o bezpečnosti České republiky.

"Logice soudu nelze nic vytknout," konstatoval ústavní právník Jan Wintr. Poukázal na to, že jak Ústavní, tak Nejvyšší správní soud říkají, že nařízení vlády je podzákonný předpis, u něhož může kterýkoliv soud posoudit, zda je v souladu s ústavou. "To krizové opatření sice nemůže zrušit, ale může říct, že se neaplikuje, protože není v souladu se zákonem," uvedl Wintr. Podle něj je nyní na tahu vláda a ministerstvo školství, aby na verdikt reagovaly a řekly, jak to budou řešit.

"Rozhodnutí otevírá obrovský prostor pro žaloby na náhradu škod způsobené státem. Ukazuje to na nedostatečnou právní připravenost daných rozhodnutí na úrovni vlády i jednotlivých ministerstvech," komentuje rozhodnutí advokát Stanislav Servus.

"Je to velký průšvih, podle nouzového stavu je nyní zavřena půlka republiky, těm lidem či firmám vznikají ztráty, může dojít k tomu, že stát to bude muset kompenzovat," říká Filip Rigel, expert na ústavní a správní právo. Podle Rigela soudci Městského soudu v Praze poprvé jasně řekli, že nouzový stav byl vyhlášen protiústavně. 

Samotný spor se týkal žaloby nezletilého žáka Gymnázia na Zatlance, který ji ke správnímu soudu podal již v loňském roce. Podle něj nelze aplikovat ani výjimku, umožňující konání distanční výuky, která je zakotvena v § 184a školského zákona a jejíž použití bylo v projednávaném případě navázáno právě na uvedené krizové opatření.

Soudci rozhodli, že uzavření školy je protiústavní, neboť nouzový stav de facto nevznikl. Vzhledem k tomu, že tato argumentace je přenositelná, platí podle Servuse na všechna opatření zavedená vyhlášením zmíněného nouzového stavu. Podle Sevuse to může znamenat například i nemožnost státních institucí zadávat zakázky bez výběrových řízení. Zároveň je platná i zpětně, tudíž od 15. února tohoto roku.

To, aby nyní všichni provozovatelé uzavřených provozoven otevřeli, ale nedoporučuje ústavní právník Wintr. "Je to trochu risk. Nelze vyloučit, že se k tomu jiné soudy postaví jinak," uvedl. Proti rozhodnutí správního soudu má možnost účastník sporu, tedy žák gymnázia či gymnázium samotné, podat kasační stížnost. Právní moci nabývá rozsudek již okamžikem doručení účastníkům řízení.

Sama škola je nyní ve střetu dvou povinností. Jedna je povinnost poskytovat prezenční výuku podle školského zákona a rámového vzdělávacího programu, druhá je obecná povinnost nikoho neohrozit na zdraví. "Kdyby ta škola dospěla k závěru, že není schopna zajistit hygienické standardy, které by umožnily tu výuku provozovat zdravotně bezrizikově, tak potom by asi zůstala zavřená s tím, že příkaz neohrozit zdraví účastníků bude mít přednost," uvádí Wintr.

Škola je zatím dilematu, jestli otevřít či ne, ušetřena, protože má tento týden jarní prázdniny. Její ředitelka nyní řeší, jak budou na verdikt reagovat.

Právě spory o legálnost vyhlášení nouzového stavu by měl do konce týdne vyřešit nový pandemický zákon, který má zítra schvalovat senát a platit by měl podle dohody vlády a opozice již od víkendu.

"Když projde, umožní zavírat školy, pokud to bude dostatečně odůvodněné," souhlasí Wintr. Vláda kromě toho bude moci hledat i cestu pomocí opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví či vyhlášením nového nouzového stavu a souvisejících krizových opatření.