Univerzity v Británii budou od podzimu až čtyřikrát dražší. Čeští studenti mohou na pomoc státu zapomenout

Mladá studentka chemie proto začala hledat, kdo by jí pomohl dotáhnout její sen do konce a ona mohla na podzim na Oxford nastoupit. Obrátila se na nadace Unipetrol, Bakala Foundation nebo Nadaci The Kellner Family Foundation. "Požádala jsem i o stipendium Palgrave Brown Scholarship, které nabízí přímo Oxfordská univerzita, ale to hradí jen životní náklady. Pokud žádné stipendium nevyjde, moje rodina si bude muset vzít půjčku," říká Jandová s tím, že vzdělání je pro ni a její rodinu investice a odmítnout nabídku ke studiu na Oxfordské univerzitě by byla škoda.

Ne všechny rodiny však na potřebnou půjčku dosáhnou, jen první rok na Oxfordu stojí studenta přes 40 tisíc liber (přes 1,2 milionu korun), na Cambridge až 55 tisíc liber (1,65 milionu korun).

Před odchodem Velké Británie z unie řešili evropští vysokoškoláci financování studia prostřednictvím výhodných úvěrů poskytovaných ostrovní zemí. Například v minulém akademickém roce poskytli Britové půjčku téměř 56 tisícům mladých lidí z EU, nyní však tamní vláda tuto možnost pro evropské studenty ukončila.

"Rodina potřebuje mít alespoň 350 tisíc ročně stranou. A to za předpokladu, že student při škole pracuje, aby si vydělal na životní náklady," uvedla v lednu pro HN zakladatelka poradenského centra UniLink Klára Macíková. Nově přijatí studenti se tak ve velké míře obrací právě na české nadace.

Například nadace Bakala Foundation obdrží každoročně kolem 200 žádostí o stipendium na zahraniční studium. Při dvoukolovém hodnocení odborná porota vybere přibližně 15 studentů a studentek, kteří nakonec získají finanční podporu na celou dobu svého studia.

"Chceme od studentů ukázat vědomosti a vhled do vybraného oboru, ale také zájem, motivaci a společenský přesah. Jinými slovy vizi toho, co jim studium na vybrané univerzitě může nabídnout a jak to pomůže nejen jim, ale také společnosti," říká manažerka programu Scholarship Katarína Svitková z Bakala Foundation. Nadace The Kellner Family Foundation každoročně rozděluje mezi studenty bakalářských programů kolem 10 milionů korun - ty připadnou mezi 10 až 20 nových stipendistů ze 120 přihlášených a ostatní stipendisty, u kterých nadace pokračuje v podpoře z minulých let.

Podle Svitkové Bakala Foundation podporovala studenty v Británii před brexitem částkou 10 tisíc liber (zhruba 300 tisíc korun) za rok studia, od letošního roku by se průměrná částka poskytovaná pro studenty v Británii měla násobně zvýšit. Obdobně bude kvůli novým studijním podmínkám v Británii reagovat i The Kellner Family Foundation. Ta dává většinou 100 až 300 tisíc korun na jednoho uchazeče za jeden akademický rok.

"Uvědomujeme si, že vzhledem k brexitu bude nutné tuto částku pro nové studenty nejspíše navýšit. Nikdy ale podpora není sto procent z požadované částky. Myslíme si totiž, že každý by měl pro svůj sen maximálně zabojovat a sehnat si podporu z více stran," shrnuje pro HN členka správní rady Nadace The Kellner Family Foundation Petra Dobešová.

Proto se Johana Jandová snaží získat peníze z více zdrojů. O tom, zda peníze od nadace získají, se studenti dozví až v červnu. Tedy v termínu, kdy musí Oxfordu doložit, že studium prvního ročníku a život ve Velké Británii finančně zvládnou. Šibeniční termín tak může být pro řadu z nich velmi stresující.

Oxfordský happyend: mladá vědkyně nastoupí na elitní školu, od lidí vybrala přes milion, pomůže i Tomáš Čupr

20. 2. 2021 ▪ 4 min. čtení

České ministerstvo školství (MŠMT) žádnou plošnou podporu na studium v zahraničí neposkytuje. Tím se odlišuje od Německa nebo skandinávských zemí, které studentům poskytují stipendia, když splní určité podmínky nebo se dostanou na výběrovou školu. "Česká republika musí přistupovat ke spolupráci s Velkou Británií jako ke třetí zemi. Vzhledem k limitovaným zdrojům se neočekává zavádění plošné podpory, která by mohla studentům kompenzovat školné a pobytové náklady v zemích, jako je Velká Británie," řekla HN tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

Na webu ministerstva se studenti přijatí na britské univerzity nedozví ani základní záchytné body, jak po přijetí postupovat. Mají se obrátit přímo na konkrétní univerzity. "Individuální studium českých studentů na zahraničních univerzitách je záležitostí konkrétní zahraniční univerzity a dané země. Při studiu v zahraničí je v současné době třeba počítat s omezeními a je v gesci jednotlivých států, jak se k situaci postaví. Konkrétnější informace mohou poskytnout také zastupitelské úřady," dodala Lednová.

Univerzity Oxford a Cambridge byly dlouhá léta synonymem pro nejprestižnější světové vzdělávací instituce. "Otázkou zůstává, zda si britské univerzity tento status udrží i v následujících letech při kombinaci dopadů brexitu a covidu – ve výuce, mobilitě studentů a vědců a také ve financování vědy. Brexit ale komplikuje situaci univerzit na hlubší a dlouhodobější úrovni než různá protiepidemická opatření všude po světě," sdělila Svitková z Bakala Foundation.

Řada nadějných studentů z obav, že nezvládnou sehnat dostatek peněz, uvažuje rovnou o alternativách. Výjimkou není ani Jandová. "Kdyby přeci jen studium ve Velké Británii nevyšlo, tak jsem se hlásila i na irské a holandské univerzity, ale zatím jsem nedostala výsledky přijímacích řízení," líčí. 

"Kvalita univerzit je tam výborná a školné výrazně nižší. V Německu a Švýcarsku lze také studovat řadu zajímavých oborů, avšak studium je často v němčině, což přirozeně zužuje okruh uchazečů. Řada univerzit nabízí zajímavé obory i ve skandinávských zemí nebo ve Francii," potvrzuje zájem o univerzity v jiných evropských zemích Svitková z Bakala Foundation. Brexit podle ní nahraje i zájmu o univerzity ve Spojených státech. S tím souhlasí i Petra Dobešová z The Kellner Family Foundation, podle níž při porovnání nákladů na studium pro nové studenty není rozdíl mezí tím, zda jít studovat na renomovanou univerzitu v USA, Švýcarsku nebo do "postbrexitové" Velké Británie. 

I přesto zůstává Oxford či Cambridge ve studentském a veřejném vnímání na vysoké příčce. "Studovat ve Velké Británii chci hlavně proto, že se mi líbí styl výuky, který klade důraz na hodnocení faktů a propojování znalostí s reálným světem. Už při dvou přijímacích pohovorech se komise ptala na věci, které se běžně ve škole neprobírají, ale dají se odvodit ze znalostí. Komisi jsem proto nejspíše zaujala schopností improvizovat a odvozovat řešení problémů z toho, co už vím," popisuje studentka chemie Jandová. 

To potvrzuje i Dobešová z Nadace The Kellner Family Foundation, podle které britské top univerzity, obzvláště v přírodovědných a technických oborech převyšují kvalitou a možnostmi většinu států v EU. Na druhou stranu ale její nadace vnímá, že poměr cena/výkon u některých společenskovědních oborů na britských univerzitách po navýšení školného už postrádá smysl. Student pak může takový obor studovat ve stejné kvalitě za mnohem nižší náklady v EU. "Přes to všechno ale stále platí, že výběr univerzity je otázkou motivace studentů. A takových s ambicí vystudovat Oxford nebo Cambridge zůstává celá řada," uzavírá Svitková z Bakala Foundation.

Bakala Foundation je česká rodinná nadace Zdeňka a Michaely Bakalových, Zdeněk Bakala je majitelem společnosti Economia, která vydává Hospodářské noviny i server iHNed.cz.