Nařízení dvou chirurgických roušek nemá vědeckou oporu. Ministerstvo nepochopilo studii, na kterou se odkazuje, říká Ždímal

Je podle vás nařízení o nošení dvou jednorázových chirurgických roušek smysluplné? Opravdu v jejich případě platí pravidlo čím více, tím lépe? Tedy že dvě roušky jsou lepší než jedna?

Co se týče samotného materiálu, dvě vrstvy mají větší filtrační účinnost než jedna, to je pravda. Pokud byste je testoval v laboratoři a měl je pořádně utěsněné, jejich účinnost při stejném průtoku vzduchu zvýšíte. Jenže druhá rouška také znamená dvakrát větší odpor při dýchání. A když máte větší odpor při dýchání, tak si vzduch spíš najde cestu jinudy, tedy netěsnostmi okolo. A těch je u roušky hodně.

Ministerstvo zdravotnictví a vláda ale ve svém novém protiepidemickém opatření nařizují dvě chirurgické roušky, pokud člověk nemá respirátor, a odkazují se přitom na studii amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Vy té studii nevěříte?

Tak to je chyba. V té studii totiž není ani slovo o tom, že by se nasazovaly dvě chirurgické roušky na sebe, vždycky je to v kombinaci s něčím jiným. A to samé říká například přední americký imunolog Anthony Fauci. Říká, že pokud nemáte FFP2, máte si zkusit přes dobře utěsněnou chirurgickou roušku nasadit ještě dobře utaženou a nasazenou látkovou roušku. A zdůrazňuje, že to musí být co nejlépe nasazené a co nejvíce utažené.

Tedy když už by lidé zvolili tu vládou nařízenou variantu dvou chirurgických roušek jako náhradu za respirátor FFP2, tak byste jim doporučil je co nejlépe utáhnout?

Já bych hlavně doporučil tu kombinaci jednorázové chirurgické roušky s tou látkovou a dobře to vše nasadit a utáhnout. 

Jenže s kombinací chirurgické a látkové roušky vláda vůbec nepočítá. Podle přijatého nařízení to nebude povolené.

To je pravda. Bohužel.

Mohou mít podle vás ty dvě chirurgické roušky na sobě nějaký pozitivní efekt?

Domnívám se, že ta nevýhoda spojená s únikem vzduchu netěsnostmi kvůli většímu odporu více vrstev převáží nad výhodou lepší filtrace, a to ve většině případů. Dovedu si představit, že má někdo takovou tvář, malý nos a malou bradu, že když si natáhne dvě chirurgické roušky, tak to nějaký pozitivní efekt mít bude, ale spíš to bude výjimečné.

Tedy je to prostá fyzika, vzduch půjde cestou nejmenšího odporu?

Ano. Jako kluk jsem stavěl přehradu na potoce, a když jsem doprostřed potoka dal čtyři kameny, voda prostě začala téct při krajích, místy, kde ty kameny ještě nebyly. U dvou roušek to funguje úplně stejně, více vzduchu půjde netěsnostmi okolo nich. 

Nošení dvou roušek z tohoto pohledu nemá žádné reálné opodstatnění a výhodu, je to tak?

Ze zkušeností víme, že chirurgické roušky se na obličeji utěsnit nedají - k tomu nejsou ani určené. Původním smyslem chirurgických roušek je ochránit pacienta, který má třeba otevřenou ránu, aby mu ošetřující zdravotníci nenaprskali do rány patogeny. Na to funguje výborně. Pro ochranu pacienta na chirurgickém sále je skvělá a je skvělá i pro komunitní ochranu při pandemii. Kapénky, kterými se virus přenáší, velmi dobře zachytí. Chirurgická rouška ale není určena pro ochranu toho, kdo ji nosí, a nikdy ani nebyla, proto ani není konstruovaná tak, aby těsnila.

Respirátory budou v MHD či v obchodech povinné od čtvrtka. Program Antivirus potrvá do konce dubna

7. 4. 2022 ▪ 8 min. čtení

V mimořádném opatření ministerstva zdravotnictví není specifikováno, zda se zavedením dvou roušek mysleli víc na ochranu okolí, nebo člověka, který roušky nosí. Mohou dvě roušky zachytit více kapének než jedna rouška?

Naše okolí chráníme stejně, pokud máme nasazenou jednu roušku nebo dvě. Kapénky zachytí v obou případech, není v tom žádný rozdíl. 

Ministerstvo zdravotnictví v mimořádném opatření také uvádí, že u dvou roušek byla laboratorně potvrzena více než 95procentní účinnost, a odkazuje se na zmíněnou studii CDC.

Studie říká, že lze míru ochrany nositele zvýšit tím, že si vezme více vrstev, ale dvě chirurgické roušky ve studii vůbec zkoušeny nebyly. To, co zkoušeli, bylo spojené s tím, že zmenšovali netěsnosti roušek, ne že je jen vrstvili na sebe. Například použili chirurgickou roušku, kterou za ušima utáhli a našponovali tak, aby na obličeji skutečně pořádně držela. Gumičky u roušky v podstatě zkrátili na polovinu, aby to co nejvíc těsnilo. Další zkoušenou možností bylo přes jednorázovou chirurgickou roušku dát látkovou roušku a obě co nejlépe utáhnout. Třetí testovanou možností bylo utěsnění chirurgické roušky speciální přítlačnou konstrukcí a nakonec zkoušeli chirurgickou roušku staženou nylonovou látkou. Všechno to bylo o utahování a zmenšování netěsností, ne o tom, že by jen dali dvě roušky na sebe. Ve studii přímo zdůrazňují potřebu dobré těsnosti a nasazení, aby se maximalizovala účinnost roušky.

Pochybujete tedy o tom, že se v případě použití dvou roušek na sobě dosáhlo 95procentní účinnosti ochrany, což by se rovnalo FFP2 respirátoru?

V té studii se říká, že když se použije ta přítlačná konstrukce, která roušku utěsní, tak to může potenciálně zvýšit ochranu roušky. Testovali to ale v laboratoři na nehybné figuríně. U živých lidí je to vždycky jinak, třeba jen proto, že se nám hýbe obličej a svaly na něm. Té ochrany 95 procent by to dosáhlo v momentě, kdy by to bylo optimálně nasazeno. Navíc je to ochrana počítaná v případě, že by takto nasazené roušky měly obě strany.

Takže ta studie nemá moc reálné využití?

Z hlediska vypovídací hodnoty je ta studie hodně slabá. Navíc není recenzovaná, někteří další vědci ji klidně mohou zpochybnit. Ta zpráva nám v podstatě říká, že pokud nemáme respirátor FFP2, můžeme si pomoci tím, že použijeme dobře ušitou a vytvarovanou látkovou roušku vyztuženou drátkem a nasadíme ji ještě přes chirurgickou roušku, která je také co nejlépe upevněná a utěsněná. Pak se ta ochrana může přiblížit respirátoru FFP2.

Roušky a respirátory se při testování v laboratořích na pokusné figuríny často lepí, aby pořádně těsnily. Jaký je pak rozdíl mezi takto naměřenou účinností a skutečnou účinností v praxi?

Testovali jsme například roušku, kterou nafasovala jedna paní zubařka od stomatologické komory. Byli jsme až šokovaní tím, jak účinná byla. Měla přes 70 procent účinnost u velikostí blízkých velikosti viru. To ale byla účinnost během přilepení. Jakmile jsme ji z figuríny odlepili a nasadili normálně, její účinnost klesla na 15 procent.

Vycházely při vašich měřeních jednorázové chirurgické roušky vždy lépe než ty látkové?

Materiálově byly látkové roušky téměř vždy horší než ty jednorázové chirurgické. Ale na druhou stranu látková rouška s dobrým střihem může na obličeji sedět lépe než ta jednorázová, a méně vzduchu tak utíká netěsnostmi kolem. Tedy nemusí být nutně horší.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí varuje před vrstvením jednorázových chirurgických roušek. České ministerstvo to pochopilo opačně.

Foto: CDC.gov