Poslanci volebního výboru sněmovny vybrali v tajném hlasování 12 kandidátů na čtyři uvolněná místa v Radě České televize. Většinou jde o kritiky jejího současného generálního ředitele Petra Dvořáka a také hospodaření tohoto veřejnoprávního média. S nejvíce hlasy (15) se do závěrečného hlasování pléna celé sněmovny, jež se uskuteční v příštím měsíci, propracoval Karel Novák, nominovaný Nadačním fondem Filantia. O dva méně dostal Jefim Fištejn, na pomyslné třetí příčce skončili s 11 hlasy Jiří Grund a Jaroslav Kravka.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Novinář Novák v televizi působil přes 20 let. Při slyšení před poslanci kritizoval lidi z ČT, podle něj si myslí, že zachraňují svět. Na Facebooku prý našel citát redaktora ČT, který měl urážet lidi čekající ve frontě na dětské oblečení. „Nepamatuji si, že bychom za mého působení kdy uráželi diváky,“ řekl k tomu Novák. V jeho očích klesá důvěra v ČT a „mainstreamová média“, protože se stala aktivistickými. Nastolil otázku, do jaké míry má být aktuální publicistika názorová, což se podle něj dá řešit s generálním ředitelem ČT na pracovních seminářích.

Dlouholetý novinář a publicista Fištejn by chtěl „rozbouřené vody v Radě ČT“ zklidnit. Nemá prý vyhraněné názory, má ale „konzervativní kotvu“. Na slyšení si poslancům postěžoval, že ho už jako politického komentátora nezvou do ČT tak často jako dříve. „Názor vybočoval. Do ČT se nedostane člověk, který nesdílí skupinový názor,“ prohlásil před členy sněmovního výboru.

Šéf zpravodajství ČT František Lutonský s jeho tvrzením nesouhlasí. "Za poslední dva roky se ta stopka přetavila ve 28 účastí při vysílání ČT24," vyčíslil Fištejnovy pozvánky do studia.

Počet hlasů pro jednotlivé kandidáty do Rady ČT

Karel Novák – 15

Jefim Fištejn – 13

Jiří Grund – 11

Jaroslav Kravka – 11

Pavel Černocký – 10

Zdeněk Pernes – 10

Daniel Váňa – 10

Radek Žádník – 10 

Petr Brozda – 9

Pavel Černý – 9

Jiří Kratochvíl – 9

Milada Richterová – 9

Do výběru se dostal i Jiří Kratochvíl, který je členem současné rady ČT a usiluje o prodloužení končícího mandátu. Loni se přiklonil ke kritikům ředitele Dvořáka, kteří na jaře přišli do rady po obměně části členů. I na slyšení před poslanci se do Dvořáka ostře pustil, vadí mu, že prý má k dispozici dvě auta, a on neví proč. „Jedno noblesní a jedno normální, asi,“ nabídl Kratochvíl důvod.

Do závěrečného kola se probojoval i Daniel Váňa s devíti hlasy. Stejně jako Kratochvíl usiluje o prodloužení mandátu v radě, kde patří ke kritikům managementu a hospodaření ČT. V roce 2014 působil jako ředitel komunikace Hnutí ANO.

Kromě Milady Richterové, která je novinářka a dříve působila v takzvané velké vysílací radě, lze podle mediálního analytika Filipa Rožánka všechny vybrané zájemce zařadit do opozice vůči současnému vedení televize. „U lidí v čele žebříčku jde vlastně o přehlídku kritiků televize. Jsou přesvědčeni, že ČT podporuje jen jeden světonázor a ostatní jsou potlačované, což fakticky řekl třeba Jefim Fištejn,“ vyzdvihl Rožánek.

V rozhodování, z něhož vzešla dvanáctka postupujících, se podle něj projevila i jistá hlasovací koalice členů volebního výboru, a to z Hnutí ANO, SPD a KSČM. „Když si sečteme počet zástupců těchto stran ve výboru, je to dohromady deset, což stačilo na zvolení většiny jmen,“ uvedl analytik. Právě deset členů je většina z 18členného výboru.

S výběrem lidí do rady nejsou spokojení Piráti. Považují ji za zpolitizovanou. „Výběr dokazuje velké spojenectví ANO, SPD a KSČM. Já jsem chtěl do rady poslat lidi nezávislé, odborníky na média z akademické sféry, s určitým rozhledem. Takoví ale zjevně nejsou vítáni. Koalice ANO, SPD a KSČM volila podle toho, kdo bude ČT víc škodit,“ uvedl člen volebního výboru za pirátskou stranu Tomáš Martínek.

Podle Rožánka se kritici rady opírají spíš o své dojmy, na datech nelze prokázat, že by ČT nějaké strany ve vysílání “potlačovala”. Pochybnosti se objevily pouze u SPD. Radní ČT letos v únoru schválili dokument o ČT za loňský rok, v němž se konstatuje, že strany byly zastoupeny ve vysílání rovnoměrně. „Pak se ale do něj vsunula pasáž, že byla podreprezentována SPD,“ upozornil Rožánek.