Počet žáků, kteří se nepřipojují k on-line hodinám kvůli technickým obtížím, klesl z jarních 250 tisíc na pětinu, tedy 50 tisíc. Zjistila to ve svém novém šetření Česká školní inspekce. Navíc řada učitelů, kteří dříve s počítačem téměř nepracovali, se to naučili a celkově se jejich schopnosti v práci s digitální technikou velmi zlepšily. Na rozdíl od jara také více učitelů přistoupilo k jinému hodnocení než jen ke klasickému známkování.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Na jaře řada škol a zejména žáků řešila nedostatek techniky, skrz kterou by mohli komunikovat. Díky pomoci různých iniciativ, neziskových organizací a také státu se školy i rodiny podařilo vybavit počítači či notebooky potřebnými k on-line výuce. „Výrazné zvýšení digitálních kompetencí učitelů je jedním z velmi pozitivních dopadů jinak komplikované pandemické situace,“ uvádí Česká školní inspekce.

Ministerstvo školství na podzim dalo školám celkem 1,3 miliardy korun na pořízení techniky. Například organizace Česko.digital ve spolupráci s padesátkou společností zajistila notebook nebo tablet do více než dvou tisíc rodin. „I po roce probíhající distanční výuky však stále evidujeme nekončící poptávku po počítačích, proto ve sbírce hodláme pokračovat,“ doplnila koordinátorka projektu Eva Pavlíková. Dalších 800 notebooků se do února podařilo darovat díky iniciativě novinářky Nory Fridrichové. A zapojili se i jiní. 

Česko.digital také ve spolupráci s ministerstvem školství už na jaře vytipovalo tisícovku škol, kterým organizace pomohla se zprovozněním techniky a poradila jim, jak efektivně učit on-line. Přes osm tisíc učitelů proškolila on-line naživo a dalších 80 tisíc po síti prostřednictvím webinářů.

„Zatímco na jaře se učitelé zajímali hlavně o techniku, jak ji vůbec používat, nyní se zaměřují na didaktiku – tedy jak efektivně učit přes počítač – a také jak co nejvíc pracovat na duševní péči o děti,“ popisuje Pavlíková. To není jednoduché, ale podle Pavlíkové pomáhá lepší komunikace, naučit se mluvit o tom, jak se kdo cítí a proč.

Kromě žáků, kteří se on-line distanční výuky nemohou účastnit z technických důvodů, však stále existuje i skupina těch, jež se na hodiny nepřipojuje kvůli problémům v rodinách. Třeba se stydí za své bydlení nebo doma na učení nemají dostatek klidu.

„Většinou jde o starší žáky, jejichž vzdělávání je náročné i při běžné výuce ve škole. Tato situace bohužel stále rozevírá vzdělanostní nůžky mezi žáky pocházejícími ze socioekonomicky silnějšího a slabšího rodinného prostředí,“ uvádí ve své zprávě inspekce. Školám, které hledají cesty, jak tyto žáky vzdělávat, se to v mnoha případech nakonec podaří.

Stále ale zůstává malé množství škol, podle inspekce dvě procenta, které s on-line výukou začaly až v únoru. Ředitelé stále doufali, že se situace přežene a školy se zase brzy otevřou. „Možná se nechali ukolíbat slovy naší vlády, která nedává jasné vize a stále říká, že něco zavírá na tři týdny,“ odhaduje Pavlíková. Úplně bez spojení se školou zůstalo deset tisíc dětí.

Méně známek i učiva

Ke zlepšení v on-line výuce přispělo větší zapojení třídních učitelů, zejména na druhém stupni základních škol, a také ředitelů. Ještě před rokem jich třetina nezvládla plnit svou roli manažera, který vzdělávání na své škole organizuje a řídí. To se ale zlepšilo. Česká školní inspekce nyní odhalila jen méně než desetinu ředitelů škol, kterým se nedaří přiměřeně zvládat efektivní organizaci a distanční výuku tak, aby byla pro žáky přínosná.

Snížil se také počet základních škol, které pouze překlopily standardní rozvrh do on-line prostředí, a žáci tak u počítače strávili nepřetržitě několik hodin v kuse. Stále jich to ale dělá deset procent, jak zjistila inspekce. O pětinu více pedagogů si zvyklo na jiný způsob hodnocení než jen známkami, které se při on-line výuce uplatňují jen těžko. „I tak je však oblast hodnocení a poskytování průběžné zpětné vazby žákům stále velkou výzvou do budoucna,“ míní inspekce. 

O více než čtvrtinu pak přibylo učitelů, kteří dokázali zredukovat učivo, zejména ve výchovách a naukových předmětech, jako je zeměpis, dějepis či chemie. U stěžejních předmětů, jako je matematika, čeština a cizí jazyk, se to dělo jen výjimečně. 

"Pozitivní je určitě to, že jsme si vyzkoušeli převést některé věci do on-line prostředí a zjistili, že to jde. Děti, které jezdí do vzdálenějších škol uspořily čas, a téma vzdělávání se pro spoustu rodičů stalo skutečně tématem. Teprve s tím, jak moc se jim otevřelo, do něj začali skutečně pronikat," uvádí Pavlíková. Podle ní se tak rodiče mohou začít více podílet na chodu škol a budou se více zajímat o to, jak výuka jejich dětí probíhá.