Lidé s rakovinou získají speciální aplikaci pro tablety a chytré telefony, která jim pomůže zůstat takzvaně nad věcí. Nepropadnout se do deprese, zvládat stres i bolest při onemocnění. Aplikaci připravuje Lékařská fakulta Masarykovy univerzity s Masarykovým onkologickým ústavem v Brně ve spolupráci s globální biofarmaceutickou společností MSD. Hotová má být začátkem příštího roku. Její stěžejní metodou je mindfulness – trénink všímavosti odvozený z buddhismu.

Masarykova univerzita má nově a jako první česká univerzita vlastní mindfulness centrum, které se na používání této metody a její výzkum specializuje. Jde tak ve stopách Oxfordu či Harvardu, kde už podobná centra fungují. „Posledních 15 let dramaticky přibývá studií, které dokazují změny v mozcích lidí po praktikování mindfulness. A některé studie dokonce dokládají, že po něm rostou nové neurony nebo se některé části mozkové kůry ztlušťují či se mění aktivita částí mozku,“ popisuje v rozhovoru pro HN Miroslav Světlák, přednosta Ústavu psychologie a psychosomatiky Masarykovy univerzity.

Je mindfulness metoda pro každého, nebo by se jí například lidé s některými psychickými poruchami měli vyhnout?

Žádná metoda není univerzální, a pokud by mindfulness mělo sloužit jako součást léčebného plánu nějakého onemocnění, vždy by ho měl doporučit lékař nebo klinický psycholog, který je schopen případná rizika a zisky pro daného člověka posoudit. Někdy trénink mindfulness vede paradoxně k tomu, že se prostřednictvím zklidnění mysli dostanete do pomyslné větší hloubky své psychiky a objevíte zneklidňující obsahy a vzpomínky. To je často ten moment, kdy se bez individuální psychoterapie neposunete dál.

Existuje takové riziko i u psychicky zdravých lidí?

Pokud mindfulness slouží jako svépomocná metoda ve smyslu podpory zdraví nebo zvládání každodenního stresu v uspěchaném světě u psychicky zdravých lidí, jde o zcela bezpečnou metodu. Kompetentní a certifikovaný lektor zná všechny kontraindikace a v rámci standardního vstupního pohovoru dovede posoudit, zdali je pro vás program vhodný, a v případě jakýchkoli obtíží také umí pomoci. Pokud by v programu mindfulness takový vstupní pohovor chyběl, váhal bych, jestli do něj vstoupit, a hledal bych jiného lektora. 

Mindfulness je momentálně v kurzu. Větší firmy tyto tréninky nabízí svým zaměstnancům, a když se člověk podívá do webového vyhledávače, najde poměrně dost různých odkazů na kurzy a centra. Měli by tedy být lidé při jejich výběru ostražití?

Určitě, to ale platí i o jiných podobných metodách, které jsou veřejnosti dostupné. Tyhle metody vždycky přitahují řadu lidí, kteří mají nějaké osobnostní trápení nebo prošli velikánskou krizí. Pomohla jim a oni se ji ve velikém lidském nadšení snaží šířit dál, což je v pořádku, ale velký problém je, že tito lidé nemají patřičné vzdělání v oblasti fungování lidské psychiky a vytváří riziko, že k nim přijdete na kurz a dostanete se do bodu, kdy nebudou vědět, co s vámi mají dělat.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity jste nedávno otevřeli mindfulness centrum, které se zaměřuje na používání této metody a její výzkum. Jak to vnímají vaši kolegové z lékařské fakulty? Nejste v jejich očích těžkou alternativou?

To samozřejmě mohou posoudit jen oni. Myslím si ale, že se nám podařilo tuto metodu představit jako vědecky ověřený přístup v péči o duševní zdraví a bez vlivu buddhistického náboženství, ze kterého vychází. Kolega Rastislav Šumec, který centrum vede, udělal už několik výzkumů na mindfulness za použití zobrazovacích metod, a to u lidí s mírnou kognitivní poruchou při Parkinsonově chorobě. Náš tým také vědecky ověřil účinnost a vhodnost on-line mindfulness aplikace u studentů. Výsledky se nám podařilo publikovat  v prestižním zahraničním časopise Journal of Medical Internet Research.

Pomohlo vám, že stejná centra už fungují na západních univerzitách?

Ano, když jsme záměr prezentovali panu děkanovi a lékařským kapacitám fakulty, tak jsme začali právě tím, že tato centra jsou na Stanfordu, Oxfordu, Harvardu, Klinice Mayo a dalších prestižních západních univerzitách.

Miroslav Světlák (1979)

Klinický psycholog, psychoterapeut a vysokoškolský učitel, aktuálně také přednosta Ústavu psychologie a psychosomatiky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně (LF MU). Dlouhodobě se výzkumně i klinicky zabývá tématem emočního uvědomění, regulace emocí, mindfulness a v posledních letech také tématem eHealth. Přednáší lékařskou psychologii a psychosomatiku na LF MU a částečně pracuje jako klinický psycholog na psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno.

Lze mindfulness metodu nazývat meditací, nebo se tomuto označení spíš bráníte?

Kurzy mindfulness jsou takovým odštěpencem buddhismu. Lidé, kteří to v 70. letech přinesli na Západ, hlavně Jon Kabat-Zinn, původně meditovali a praktikovali buddhismus a uvědomili si jeho obrovský potenciál pro západního člověka. Z praxe, která je stará 2650 let a má celou řadu pilířů, včetně těch eticko-morálních, vyjmuli základní mechanismy, které fungují, a udělali z toho osmitýdenní programy mindfulness pro západního člověka. Spíše mluvíme o redukci stresu a metodě mindfulness, i označení meditace ale používáme. Někoho takový termín ale může odradit, právě proto, že za ním vidí východní náboženství.

 Na univerzitě jste rozjeli i další mindfulness aktivity, které založení centra předcházely, jaké?

Udělali jsme také výzkum, v němž jsme zjišťovali efektivitu metody u léčby příznaků psychických problémů onkologických pacientů. Do toho jsme na univerzitě začali jednou týdně dělat akci Zastav se. Kdokoliv z univerzity, studenti i zaměstnanci, mohl přijít k nám na ústav na půlhodinovou meditaci. Centrum jsme také založili, abychom mohli zapojit odborníky z této oblasti a lépe koordinovat výzkum, který se teď v Česku začíná významně rozvíjet.

Pro onkologické pacienty jste připravili aplikaci do chytrých mobilních telefonů a tabletů, o co jde?

Pracujeme na ní ve spolupráci s globální biofarmaceutickou společností MSD, která vyvíjí léky pro onkologickou léčbu, a Masarykovým onkologickým ústavem. Všichni si uvědomujeme, že eHealth, tedy poskytování zdravotnických služeb prostřednictvím mobilních technologií, představuje jeden z důležitých pilířů moderní medicíny a že využití mobilních technologií může, zejména v případě péče o duševní zdraví, představovat vhodný způsob, jak pacientům poskytnout podpůrnou péči. Vymysleli jsme tedy aplikaci MindCare. 

Jakou roli v tom má společnost MSD?

Tvorba takové aplikace je extrémně finančně a časově náročná a najít finanční prostředky pro takový projekt z veřejných zdrojů je často velmi komplikované. MSD tak zapadla logicky do našeho týmu a přinesla nejen finanční podporu na tento jedinečný projekt, ale také profesionální vedení projektu a jeho technické zajištění. Díky této podpoře mohla vzniknout aplikace, jejíž příprava trvala bezmála dva roky a pro ověření klinickou studií na Masarykově onkologickém ústavu bude připravena v lednu příštího roku. Následně pak bude zavedena do běžné praxe v rámci podpůrné komplexní onkologické péče.

Bude aplikace volně ke stažení?

Do budoucna je vize, že bude dostupná úplně všem lidem s onkologickým onemocněním. To už je ale záležitost firmy MSD, která ji bude provozovat. Zatím jsme domluveni i na tom, že by aplikace neměla být placená.

Jak bude aplikace fungovat?

Postupně vás provede osmitýdenním programem mindfulness, pozitivní psychologie nebo autogenního tréninku, a to pomocí textů, videí, vlídných připomínek a úkolů. Může vám tedy být průvodcem v jakékoli fázi onemocnění a procesu uzdravení, na oddělení, při chemoterapii, v čekárně.  

Efekt metody sledujete i pomocí odběrů krve. Co konkrétně v krvi sledujete?

Standardně se měří hladina kortizolu, tedy stresového hormonu. K tomu se sledují i parametry fungování imunitního systému, tedy aktivita prozánětlivých a protizánětlivých faktorů. Z nich lze odvodit, zda imunita člověka funguje dobře. Tedy můžeme zjistit, že lidé na začátku mindfulness mají slabší imunitu než po tom, co tento trénink prodělali. 

Jak při zjišťování efektivity této metody pracujete s placebo efektem, tedy tím, že by se dotyčnému ulevilo, i když by mindfulness ve skutečnosti nedělal, a to jen na základě svého přesvědčení, že mu něco pomáhá?

Nyní připravujeme studii, která bude mít farmakologický design. Bude to takzvaně randomizovaná kontrolovaná studie. Lidé a pacienti, kteří se přihlásí, budou náhodně rozděleni do čtyř skupin. Jedna bude mít mindfulness, druhá pozitivní psychologii, třetí bude mít takzvaný zlatý standard, tedy autogenní trénink, a čtvrtá skupina bude čekatelská, tedy zatím bez terapie. Výsledky všech skupin budeme porovnávat. To je nejlepší způsob, jak efekt metody zjistit. Ideální je, když se to měří subjektivními i objektivními metodami.

Jsou tyto objektivní, přístroji prováděné metody dnes již standardně používané?

Většina výzkumů mindfulness byla v minulosti provedena za pomoci dotazníků. Posledních 15 let ale dramaticky přibývá studií, které dokazují změny v mozcích lidí, a to za použití neurozobrazovacích metod, jako jsou magnetická rezonance nebo pozitronová emisní tomografie. Některé studie dokonce ukazují, že při používání této metody dochází k neurogenezi, tedy někde rostou nové neurony nebo se některé části mozkové kůry ztlušťují či se mění poměr aktivit částí mozku, z čehož lze jednoznačně odvodit, že zatímco na začátku byli lidé stresování a některá tlumící centra nefungovala moc dobře, tak po osmitýdenním výcviku mindfulness se ten poměr obrací.

Praktikujete mindfulness i vy osobně?

Ano, i když ne natolik, jak bych si přál. Věnuji se mu zhruba 30 minut denně.

Je u mindfulness stejně jako u buddhismu potřeba praktikovat pravidelně každý den? Tedy po absolvování jednoho kurzu nemá člověk vystaráno?

Kurz vás velmi posune, ale pokud nebudete tu praxi udržovat, jak je předepsáno, tak samozřejmě efekt časem vymizí. Na univerzitě jsme měli amerického profesora Richarda Davidsona, což je výzkumník na vysoké úrovni, a ten uvádí, že stačí osm minut formální meditace denně, aby se praxe udržela. Praxe vás totiž školí v základní dovednosti udržet pozornost na přítomný okamžik. A pak je neformální praxe, kterou můžete dělat kdykoliv. Stačí třeba jen jít po ulici a uvědomit si, jak tam příjemně pofukuje.