Před třemi lety Nejvyšší správní soud rozhodl, že nesmí být tajné, kolik berou lidé placení z veřejných peněz. Skoro nikdo to nerespektoval. Nyní to zopakoval a důrazně zavřel úřadům únikové cesty. "Budou kreativní," tuší přesto předseda soudu Josef Baxa.

Zajímavé, jak v zemích, kde nejméně svítí slunce, je nejvíc vidět na veřejné peníze, říká Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. A dává příklad Skandinávie, kde nejsou důvěrná ani daňová přiznání.

Rozšířený senát soudu před dvěma týdny definitivně potvrdil, že úřady musejí na žádost zveřejnit, kolik berou jejich zaměstnanci – ať už jde o ministry, ředitele státních podniků, nebo třeba jejich externí poradce. Když první rozsudek jeho soudu z roku 2011 úřady až na výjimky ignorovaly, říkal: "Já tady nemám podzemní garáže, odkud bych vyjel s tanky a vynutil si to. Soudní rozhodnutí prostě musí prosadit někdo jiný. Je to kapka na kámen, za nějakou dobu ta voda do kamene udělá důlek."

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se