Zastavárny v novém světle

Stejně tak jsou zastavárny často považovány za místa, kde dochází k překupnictví kradeného zboží (stačí připomenout scénku z filmu Horem pádem).

Byť se v médiích objevují zprávy, že bazary a zastavárny pomalu skomírají, je pravdou, že podnikatelů, kteří se této činnosti věnují, je stále velké množství. Zvláště ve větších městech na ně můžeme narazit skoro na každém rohu, a proto se regulaci jejich činnosti věnuje i nový občanský zákoník.

Zastavárna, bazar nebo zajišťovna?

Zastavárny fungují na různých konceptech. Podle označení bychom čekali, že půjčují peníze a dluh zajišťují tím, že zřídí zástavní právo k určité věci dlužníka (ta je dlužníkem zastavárně předána k opatrování).

Nezřídka dochází k tomu, že zastavárny fungují spíše jako bazary – věc přímo vykoupí, zaplatí za ni kupní cenu a dále ji pak přímo prodávají; v praxi funguje i koncept tzv. zajišťovacího převodu práva – převedete na zastavárníka dočasně své vlastnické právo, a pokud mu včas nesplatíte dluh, stane se převod vlastnického práva trvalým. Nový občanský zákoník má pravidla týkající se všech těchto činností.

Nejdřív je třeba uvést, že se nová právní úprava nijak nedotýká již existujících povinností zastaváren. Proto i nadále musí zastavárník při nákupu použitého zboží (nebo zboží bez dokladu) nebo při jeho přijetí do zástavy řádně identifikovat druhou stranu a věc, se kterou přichází, a vést o tom evidenci. Pokud to nemůže udělat (např. to zákazník odmítne), nesmí věc koupit ani přijmout do zástavy.

Zastavit sousedovu sekačku? Těžko

Z pohledu vlastníka věci je důležité především pravidlo, že do zástavy lze dát pouze vlastní věc. Přinese-li někdo (zástavce) cizí věc, musí k jejímu zastavení mít souhlas vlastníka.

Vypůjčí-li si u vás soused sekačku na trávu, nemůže ji bez vašeho vědomí odvézt do zastavárny.

Samozřejmě vytane otázka, jak má zastavárník poznat, že mu někdo přinesl do zástavy věc, která mu nepatří?

Zastavárník by zásadně neměl přijmout do zástavy věc, o níž ví, že je např. kradená nebo zpronevěřená; přitom stačí, že má o poctivosti zástavce důvodnou pochybnost (když mu bude jedna a ta samá osoba pravidelně nosit do zástavy různou elektroniku, nikdo soudný se nemůže zbavit pochybností).

Je-li však zastavárník v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit, zástavní právo k věci vznikne, i kdyby mu ji předal zástavce, který k tomu nebyl oprávněn. Tím je zastavárník částečně chráněn. Přinese-li tak soused vaši sekačku na trávu, těžko může zastavárník poznat, že není jeho a přijme-li ji do zástavy, zástavní právo vznikne.

Nový občanský zákoník však poskytuje ochranu i vlastníkovi, jehož věc byla takto bez jeho souhlasu zastavena.

Vlastník má totiž právo na vydání věci vůči provozovateli zastavárny, pokud prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu.

Formulace „činem povahy úmyslného trestného činu“ je použita v zákoníku schválně, protože tím kryje i ty případy, že vám věc odcizí trestně neodpovědná osoba (mladší 15 let).

Provozovatel zastavárny pak nemá právo požadovat po vlastníku, aby mu před vydáním věci zaplatit částku, kterou vyplatil zástavci. V okamžiku, kdy věc vydá jejímu vlastníkovi, zaniká i zástavní právo, které na ní vázne.

Původní vlastník je chráněn i proti novému majiteli

Co když zastavárník věc přijme v dobré víře, zapůjčí zástavci peníze, a ten je včas nesplatí?

Pak může zastavárník věc zpeněžit způsobem, na jakém se se zástavcem předem dohodl – např. ji prodat v rámci své obchodní činnosti.

Dojde-li k takovému prodeji, stále ještě existuje ochrana původního vlastníka. Ten se může vydat za tím, kdo věc koupil a prokázat, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla odňata svémocně (ukradena, zpronevěřena). Pak mu kupující musí věc vydat.

Původní vlastník však musí své právo u kupujícího uplatnit nejpozději do tří let od okamžiku, kdy o věc přišel.

Z toho plyne, že i když koupíte v dobré víře v bazaru použitou věc, zaplatíte za ni peníze, musíte tuto věc za určitých podmínek vydat skutečnému vlastníkovi. Nákup použité věci v bazaru/zastavárně tak vždy provází určité riziko.