Mgr. Martin Hrdlík působí jako senior advokát v KPMG Legal, kde se věnuje především oblastem obchodního a korporátního práva. Martin Hrdlík vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
Za koupěchtivou osobu totiž nový občanský zákoník označuje třetí stranu, jež vstupuje do vztahu prodávajícího a kupujícího v důsledku vedlejšího ujednání v kupní smlouvě, kterým je výhrada předkupního práva.
Odpovědi na nejasnosti a spory
Institut předkupního práva zákonná úprava nově rozšiřuje a snaží se přinést odpovědi na některé v praxi dosud nejasné, či dokonce sporné otázky, které s tímto institutem souvisejí. Zároveň boří některá dosud zažitá pravidla.
Existence koupěchtivé osoby
Podstatou předkupního práva je ujednání smluvních stran, že dlužník (na straně kupujícího) má povinnost věc nabídnout předkupníkovi (na straně prodávajícího), pokud by chtěl věc v budoucnu prodat třetí osobě (tj. koupěchtivému).
Zákonodárce tak nově spojuje osud předkupního práva s existencí takové třetí osoby (viz ustanovení o dospělosti předkupního práva uzavřením smlouvy s koupěchtivým) a zároveň určuje časový okamžik vzniku povinnosti učinit nabídku překupníkovi, o kterém se v minulosti rovněž vedly spory.
Dosavadní judikatura směřovala spíše k tomu, že pro učinění nabídky se existence konkrétní třetí osoby (zájemce) nevyžaduje.
Zcizení předkupního práva
Příkladem zmíněného boření zažitých pravidel je výslovné připuštění zcizení předkupního práva nebo také možnost zavázat touto výhradou dědice.
K obojímu může dojít, jestliže je tak výslovně ujednáno. V důsledku této změny přestává být předkupní právo ryze osobním právem. Nic tedy nebude smluvním stranám bránit, aby s tímto institutem nakládaly jako s další obchodní komoditou.
Za zmínku také stojí skutečnost, že nový občanský zákoník otevírá prostor pro sjednání předkupního práva mimo souvislost s kupní smlouvou.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
