Daně už nejsou problém pro uzavření koaliční dohody mezi ANO a ČSSD. Neznamená to ale dohodu v zatím zásadním bodě vyjednávání. Jen se řešení odkládá. Sociální demokraté připouštějí, že sporné návrhy odsunou na později, Babišovo ANO rovnou vzkazuje, že všechny daně zůstanou na současné úrovni až do roku 2016.

Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, který se expertního jednání neúčastnil, by pak ale v rozpočtu mohly chybět peníze na zdravotnictví, valorizaci důchodů či podporu rodin. Právě daně byly dosud velkou překážkou v jednání o koalici mezi ČSSD a ANO.

"Dohodli jsme se, že v podstatě zafixujeme daňovou úroveň roku 2013 a nebudeme v našem společném prohlášení uvažovat o nějakém zvyšování na nejbližší dva roky," řekl novinářům poslanec Jan Volný (ANO), který je členem expertního týmu.

Dvouleté zmrazení by se podle Volného týkalo daní pro fyzické i právnické osoby. "V podstatě veškeré pohyby daní zatím necháváme na této úrovni a budeme o tom dále jednat na další následující období poté, co se projeví ty kroky, které chceme společně udělat na úrovni zlepšení nákupů, výběrových řízení a daňového vybírání," konstatoval Volný.

Sociální demokraté ale interpretují výsledek úterního jednání opatrněji. Podle stínového ministra financí Jana Mládka (ČSSD) se jedná o návrh ANO, o kterém strany společně diskutují. "Byl bych o něco opatrnější v těch vyjádřeních. V těchto věcech platí, dokud není dojednáno všechno, není dojednáno nic," řekl Mládek.

Podle šéfa ČSSD Sobotky mohou dohodu uzavřít pouze vyjednávací týmy, nikoliv týmy expertů.

Podle Sobotky je ale potřeba některé daně změnit. "Navrhujeme například zvýšení zdanění hazardu, tam jsem nezaznamenal výtky ANO. Zmrazení daní mi nedává moc smysl, když není jasné, z jakých zdrojů pokryjeme budoucí výdaje státního rozpočtu, ať už jde o stabilizaci zdravotnictví či valorizaci penzí," uvedl po jednání poslaneckého klubu Sobotka.

Do koaliční smlouvy tak půjdou jiné body. Ty, na kterých se obě strany shodnou a na kterých je blízko i dohoda s lidovci.

Experti sociální demokracie a hnutí ANO se v úterý dohodli na zavedení majetkových přiznání jak pro politiky a státní úředníky, tak pro běžné občany.

Pro ty by povinnost podle šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka mohla platit od roku 2015, podle všeho při nabytí majetku ve výši nad 20 milionů korun.

"My tomu říkáme prokázání původu majetku, to jsme měli v programu, chceme začít u politiků, u státních zaměstnanců a potom to přenést i na občany, protože to byla jedna z našich hlavních věcí, aby se přestalo krást a aby lidé prokázali svůj majetek, jak ho nabyli," řekl novinářům Faltýnek při odchodu z jednání.

"Začneme u politiků, ti by měli jít příkladem. Na občany konkrétně bychom to chtěli přenést v příštích letech," uvedl také s tím, že platnost pro občany odhaduje od roku 2015.

"Diskutujeme o částkách, padlo tam, ale teď mě fakt neberte za slovo, třeba 20 milionů korun," dodal Faltýnek pak k částce, při jejímž překročení by lidé museli podávat majetkové přiznání.

Požadavek majetkových přiznání pro všechny občany při nabytí majetku nad určitou výši měli v programu sociální demokraté, ANO je požadovalo v případech osob podezřelých ze závažné hospodářské a finanční kriminality. V tomto bodě tedy hnutí ustoupilo sociálním demokratům.

Dohoda ČSSD a ANO nejspíše nenarazí ani u lidovců, kteří požadovali povinná majetková přiznání pro občany, kteří v jednom kalendářním roce nabudou movitého nebo nemovitého majetku, cenných papírů a podílů v korporacích v součtu nad deset milionů korun.

Ne každý problém musí být ve smlouvě

Naopak v otázce daní se vyjednávači ke kompromisu ani nepřiblížili. To, že by progresivní zdanění nakonec vůbec nemuselo být zahrnuto v případné koaliční smlouvě, už připustil místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. A podle něj smlouva nemusí obsahovat ani další body, na kterých se strany zatím neshodnou.

Progresivní zdanění fyzických osob patřilo k zásadním předvolebním slibům ČSSD. "Není to tak, že každý daňový problém musí být v koaliční smlouvě. U některých bodů asi bude diskuse probíhat ještě nějakou dobu a není teď v našich silách to zvládnout během několika dní," řekl Zaorálek.

Strany si podle Zaorálka rozdělily problémy na ty, v kterých přetrvávají zásadní rozpory, a na ty, kde se stanoviska obou stran přibližují. "Mně připadá, že přibývá bodů, kde se stanoviska vyjasnila, jeden z nich je otázka registračních pokladen nebo také elektronické evidence tržeb," konstatoval Zaorálek.

Podle Mládka strany určitě nebudou zasahovat do rozpočtu na příští rok. Zachovat by se v podstatě mohla také takzvaná solidární přirážka, tedy v podstatě druhá sazba daně z příjmu pro vysokopříjmové skupiny, která má platit až do konce roku 2015.

Skončí superhrubá mzda

"Jsem velmi rád, že ANO slyší na to, že bychom to minimálně takhle zachovali, že slyší i na to, že bychom odstranili pokrytectví a nazývali to druhá sazba daně z příjmu fyzických osob a zdá se, že je souhlas i na tom, že budeme používat hrubou mzdu a ne superhrubou, tedy za předpokladu, že ta změna proběhne fiskálně neutrálně," uvedl Mládek.

ČSSD chce po ANO a lidovcích, aby jim předložili kalkulaci příjmů a výdajů státního rozpočtu. Faltýnek v úterý ráno před jednáním obou stran oznámil, že jeho strana našla v rozpočtu úspory v řádu miliard. 

Zástupci ČSSD svému hlavnímu vyjednávacímu partnerovi opakovaně vytýkali, že neříká jasně, kde vezme peníze na splnění povolebních slibů. ANO, které odmítá zvyšování daní, například požaduje vrácení snížené sazby DPH z 15 na deset procent, což by podle Mládka připravilo státní rozpočet o 40 miliard korun.

Zároveň chce ANO lépe vybírat DPH. To ale podle stínového ministra za ČSSD, který připustil možnost auditu státního rozpočtu, může přinést jen asi šest miliard korun. I proto sociální demokraté dál požadují zvýšení daní z příjmu.

Související