Vysoké školy letos přijmou o deset tisíc studentů méně, než se původně předpokládalo. Chybějí jim peníze, a tak naberou jen necelých devadesát tisíc lidí. Tedy stejný počet studentů jako v loňském roce.

Důvodem jsou chystané škrty v rozpočtu, které plánuje ministerstvo financí. V příštím roce chce dát školskému resortu o miliardu korun méně.

"Školy tak nebudou mít peníze na zvýšení počtu studentů, a dokonce ani na ty, kteří už studují," říká předseda České konference rektorů Jan Hron. Podle něj navíc univerzity nepřijdou jen o miliardu, ale rovnou o dvě.

Vloni školy v rozpočtu dostaly 19,6 miliardy korun, v září jim vláda uvolnila ještě další miliardu. "Finance však nyní chtějí odečíst miliardu od původních devatenácti, a ne dvaceti," upozorňuje Hron.

Pokud se státní rozpočet nezmění, každoroční osmiprocentní nárůst nově přijímaných by se pozastavil. "Jde o mandatorní výdaj a vláda nedodržuje programové prohlášení," uvedla ministryně školství Dana Kuchtová.

Bojí se vzít více uchazečů

"Měli jsme i letos v plánu přijímat více uchazečů. Například jsme počítali s rezervou v podobě odvolání, ale to teď už nejde," podotkl rektor Univerzity Palackého v Olomouci Lubomír Dvořák.

V červnu většina škol rozhoduje, kolik nabere lidí. Vzhledem ke škrtům však jsou někteří rektoři zdrženliví a bojí se vzít uchazeče, na které nebudou mít peníze.

I nadále nás tak může Organizace pro mezinárodní spolupráci a rozvoj kritizovat, že patříme k zemím s nejméně vysokoškoláky. Diplom má v Česku jen každý osmý člověk, což je dvakrát méně, než je průměr vyspělých států.

Stát mění pravidla hry

Ministr financí Miroslav Kalousek nevidí situaci tak dramaticky - školy nemají propadat panice.

"Ano, škrtali jsme v podkapitole, kde vysoké školy jsou, ale je to jen návrh. Ministerstvo má do konce července čas změnit strukturu kapitol." Tedy miliardu může postrádat jinde. To však ministryně Kuchtová odmítá.

Školy zatím vyčkávají. "Ve financování není systém, stát mění pravidla hry. My méně studentů letos ale nepřijmeme. Uvidíme, jak se situace vyřeší," míní rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala.

Podle ministerstva školství nelze postrádající miliardy na vysoké školy nahradit jiným způsobem než ze státní pokladny. Financovat případný nárůst studentů totiž nelze ani z fondů Evropské unie.

Škrty navíc mohou podle rektorů ohrozit i spolufinancování evropských projektů, o které vysoké školy v Bruselu žádají.

"Vysoké školy se musí částečně na evropských projektech finančně podílet. Nyní ale na to některé školy nemusí mít dostatek peněz," dodal Petr Fiala, rektor Masarykovy univerzity.

 

070620-01.jpg