Za ponižování dětí a drobné tělesné tresty mohou ředitelé škol dát učitelům okamžitou výpověď. Nejvyšší soud (NS) potvrdil rozsudek, podle kterého jsou podobné výchovné metody vážným porušením pracovní kázně.
Konkrétně soudy řešily případ pedagoga z Benešovska, který žáky tahal za vlasy, cvrnkal do hlavy a nechal je klečet na zemi, zjistila ČTK z usnesení zveřejněného v elektronické databázi.
"Úmluva o právech dítěte zaručuje, aby kázeň ve škole byla zajišťována způsobem slučitelným s lidskou důstojností," uvedl v rozhodnutí senát NS s předsedou Mojmírem Putnou.
Učitel v dovolání poukazoval například na to, že děti v základní škole se chovaly nevhodně a nezodpovědně. Jeho jednání prý bylo přiměřené, protože žáci neustále vyrušovali a nedávali pozor. Podle NS to však není pro učitele omluva. Učitel fyziky údajně mohl děti svým přístupem ponižovat.
Kauza začala v roce 2005, kdy základní škola rozvázala s fyzikářem s okamžitou platností pracovní poměr. Ukázalo se, že v osmé třídě používá "neadekvátní metody a před žáky používá i hrubá slova". Kromě tahání za vlasy a cvrnkání nechal žákyni klečet u lavice a na stupínku. Jednu z dívek donutil k tomu, aby si z domu donesla hrách.
Komenský nebo Stehlíková
Tělesné tresty ve školách byly zakázány již v roce 1870. Běžné bylo například bití rákoskou nebo klečení v koutě. Proti nebyl ani Jan Ámos Komenský. Děti však podle jeho díla nelze fyzicky trestat za neznalost, ale jen za nemravnost, závist, pýchu a nadutost, připomněl nedávno odborný časopis Rodina a škola.
Proti tělesným trestům v rodinách vystupuje v posledních měsících ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (SZ). Domnívá se, že až čtvrtina podobných trestů může hraničit s týráním. Zákaz tělesných trestů je součástí legislativy již v 18 zemích Evropské unie.
DEBATA: Jak se díváte na problematiku tělesných trestů ve školách, povolit je či zakázat? Tahají v českých školách za kratší konec učitelé nebo žáci?
Vaše názory zveřejníme ZDE.