Havel on-line: Smysl Zelené knihy je provokovat diskusi

Dobrý den. Pořád mi není jasné, proč se argumantuje tím, že učitelé mají průměrný plat, ale neřekne se, že to neodpovídá průměrnému platu VŠ vzdělaných lidí. Podmínky ve školství jsou stále horší a samozřejmě mladí lidé dlouho v těchto podmínkách nevydrží. Proč tedy není možné platy zvednout tak, aby náročnost práce odpovídala mzdovému ohodnocení?

Jakým způsobem chcete dostat do škol kvalitní učitele? Každý maturant ví, že školství je naprosto nelukrativní obor, předem ztracená varta za málo peněz a ještě si nechat nadávat od široké veřejnosti(drezůrovat drzé spratky).Ti učitelé nad 45 let vám už asi ze školství neutečou, kde vezmete generaci dalších, když je práce ve školství tak "profláknutá".Nejde jen o platy, ale i postavení učitele ve společnosti.Kdo by měl vyučovat, než ti nejlepší a nejschopnější? Prosím, nevysvětlujte vše kecy o "poslání", za to vám nedají u řezníka "oblíznout" ten hák, co je na něm maso.

Jak se Váš návrh projeví v motivaci k odpovědné volbě studijního programu z hlediska uplatnitelnosti na trhu práce? Není australský systém a tedy i metoda odloženého školného z tohoto hlediska přeci jen užitečnější?

Penalizace za zkoušky je fajn, jenže to povede jen k tomu, že studenti budou ještě drzejší než teď a budou se hádat o každou zkoušku. Spíš považuju za nutné udělat dva druhy VŠ, protože momentálně mi fakulta přijme ve srovnání s rokem 98 s 3x populačně slabšího ročníku 2x více studentů a prostě valná část z nich na kvalitní studium nemá vlohy ani píli. Když jich ale vyhodím moc, hned mě vedoucí katedry přijde seřvat, protože škola je placená od kusu... Co s tímhle?

Vážený pane Havle, já chci vidět v křeslech ministrů výhradně odborníky a nikoliv politiky, kteří v Parlamentu sedí pomalu 18. rok.. Otázka: Jaké máte Vy odborné a praktické předpoklady vést tento resort (školství + tělesná výchova)? Nezdá se Vám, že školství ve stavu a při otřesném personálním obsazení bez praxe (znám učitele, kt. sedí na školách více než 40 let a tak starou látku stále předávají dále..) by zasluhovalo zrušit, spálit infikované kusy a založit nové školství na zelené louce? :-)

Na českých základních a středních školách se rozšiřují negativní jevy jako agresivita vůči učiteli i spolužákům, užívání mobilů ve třídách a prostřednictvím nich zesměšňování a "vytáčení" učitelů atd. Vím, že mnozí lidé říkají, že hodně záleží na učiteli. To je sice pravda, ale jen částečně, neboť kdo se nechce učit a má tendenci se předvádět, s tím ani sebelepší učitel nic nespraví, zvláště když se ho zastane bohatý a mocný tatíček. Učitelé i školy mají jen velmi omezené prostředky. Nebylo by i u nás dobré zavést zpřísnění režimů ve školách (například právo dočasně odebrat mobil či jinou věc, používanou bezdůvodně ve vyučování, právo vykázat na určitou dobu ze třídy žáka staršího 15 let, nenapravitelné sígry unmístit do polepšovny atp.) Určitá opatření například již centrálně zavedli ve Velké Británii. Nebylo by to vhodné i možné u nás?

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak bude prakticky vypadat vybíraní pokut od osob mladších osmnácti let? A co se stane když nezaplatí? To nebudou moci dokončit základní školu? A co jejich zaručené právo na vzdělaní a povinnost ukočit základní školní docházku. Děkuji za odpověď.

Uz se opet mam na co tesit. Posledni zasah zpusobil to, ze na skole v Praze platim skoro trzni najemne (nebo vam prijde za prespani cca 3-4 noci v tydnu 2500,- Kc malo?) a nemam sanci dosahnout na ubytovaci stipendium z toho duvodu, ze jsem byl pul roku na jine skole a mel jsem tu odvahu ji opustit z toho duvodu, ze to proste byla skola na velice spatne urovni a nevidel jsem v ni svou budoucnost. Tentokrat budou pro zmenu zvyhodneni ti, co si zapisi nejlehci ucitele, ktere zkousky prilis neresi a pomalu automaticky davaji jednicky svym lidem ze cviceni. My co o znamku bojujeme u tezsich ucitelu (na jednicku umi Pan Buh, na dvojku ja, na trojku ti nejlepsi z Vas) budeme penalizovani jeste jednou a to tim, ze nam CSSD zavede skolne. Tleskam tleskam.. Co napred vyjit mezi zaky vysokych skol a reformu s nimi projednat? Daleko spravedlivejsi mi prijde odlozene skolne pro vsechny s tim, ze platit se bude od te doby, co dosahnu na nejake prumerne rocni "minimum", od ktereho se splaci..

Uz se opet mam na co tesit. Posledni zasah zpusobil to, ze na skole v Praze platim skoro trzni najemne (nebo vam prijde za prespani cca 3-4 noci v tydnu 2500,- Kc malo?) a nemam sanci dosahnout na ubytovaci stipendium z toho duvodu, ze jsem byl pul roku na jine skole a mel jsem tu odvahu ji opustit z toho duvodu, ze to proste byla skola na velice spatne urovni a nevidel jsem v ni svou budoucnost. Tentokrat budou pro zmenu zvyhodneni ti, co si zapisi nejlehci ucitele, ktere zkousky prilis neresi a pomalu automaticky davaji jednicky svym lidem ze cviceni. My co o znamku bojujeme u tezsich ucitelu (na jednicku umi Pan Buh, na dvojku ja, na trojku ti nejlepsi z Vas) budeme penalizovani jeste jednou a to tim, ze nam CSSD zavede skolne. Tleskam tleskam.. Co napred vyjit mezi zaky vysokych skol a reformu s nimi projednat? Daleko spravedlivejsi mi prijde odlozene skolne pro vsechny s tim, ze platit se bude od te doby, co dosahnu na nejake prumerne rocni "minimum", od ktereho se splaci..

Dobrý den,nápad je dobrý,ale jak třeba chcete zajistit,že si VŠ nebudou chtít vyhazováním studentů od zkoušek zajistit patřičný příjem do pokladny?Sám jste určitě studoval a víte,že úspěch u zkoušky ne vždy záleží na vědomostech,ale na dobrém či špatném rozmaru zkoušejícího.Kdyby zkoušky probíhaly jen formou testu-budiž,ale tak to přece není.

Zdravim vas on-line: Hodláte nějakým způsobem zvyšovat dostupnost míst ve školkách a jeslích. Pokud ano, tak: (i) jakým způsobem, aby to skutečně fungovalo a (ii) kolik to cca bude ročně veřejné rozpočty stát?

Na terciální vzdělávání je v OECD poskytováno v průměru 1,7 % HDP, což by v našich podmínkách znamenalo cca 61,2 miliardy korun ročně. Nyní je to v ČR cca 0,8% HDP. Finanční deficit v této oblasti je tedy v desítkách miliard korun ročně. Jste připraveni dávat do školství navíc tyto prostředky, aby se zajistila srovnatelná úroveň se zeměmi OECD? Jde Vám o navýšení % populace s vysokoškolským vzděláním? Jak toho hodláte dosáhnout?

Nic není zadarmo, současný systém je financován prostřednictvím státního rozpočtu paradoxně vytváří sociální nespravedlnost. Státní „Jánošík“ totiž prostřednictvím daní chudým bere a bohatým dává. Je totiž skutečnost, že pouze 7% studentů v ČR pochází ze sociálně slabších rodin. Daně ale platí i těch 93% chudých, kteří nikdy studovat nebudou a přesto přispívají celý svůj život prostřednictvím daní na studium těm bohatším, kteří následně budou mít své příjmy podstatně vyšší než oni sami (dle statistiky mají absolventi mzdu asi 2,7 násobně vyšší, než ti, kteří na vysokou školu nikdy nechodili). Proč si děti těch bohatých na studium alespoň nepřispívají?

Mezi náklady na studium musíme započítat nejen čas a „peníze“ vynaložené na studium, ale i „ušlý výdělek“. Ekonomové tyto náklady v podobě ušlého výdělku nazývají „náklady obětované příležitosti“. Současné financování ze státního rozpočtu vytváří bariéry pro studium sociálně slabších, kteří se většinou ani nehlásí na studium, protože minimalizují své riziko neúspěchu, že by školu nedokončili. Hlavně ale proto, že nemohou obětovat náklady obětované příležitosti. To znamená peníze, které si vydělají, když nepůjdou studovat. Otázka zní – jste ochotni zavést půjčku na životní náklady při studiu, splatnou po dokončení studia z budoucích příjmů, což by opravdu umožnilo jít studovat i dětem ze sociálně slabších rodin?

Zdravím Vás dnes ještě jednou. Současná vláda předpokládá mírný nominální nárust veřejných výdajů do konce volebního období. Akademická komunita a nejen ta to tvrdě kritizuje. Předpokládám, že i ČSSD považujete naše vysoké školství za výrazně podfinancované. Takže otázky: (i) Jaký průměrný nárůst rozpočtu pro VŠ bude ČSSD jako případná budoucí vládní strana prosazovat v dalším volebním období? Jinými slovy, na jaký % podíl výdajů na HDP se chce v dalším volebním období dostat? (ii) S jak velkým růstem počtu státem financovaných studií* na veřejných vysokých školách v dalších řekněme sedmi letech ČSSD počítá? *) Pro čtenáře: dnes se financují "studia", nikoliv "studenti", protože jeden student může studovat více škol, t.j. studií.

Už i Čína zavádí obdobu tzv. australského systému financování HECS. Student má možnost zaplatit za studium buď předem se slevou, nebo po skončení studia a poté, co dosáhne nadprůměrného příjmu, odvodem určitého procenta z budoucího příjmu. Splácení závazku končí vyrovnáním jeho nominální výše. To zapříčinilo, že v průběhu několika posledních let se procentuelně zvýšil počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci v Číně z 2-3% na 17%. Sami si nyní zkuste toto procento převést na absolutní počet vysokoškoláků vzhledem k jejich celkové populaci! Celková populace v Číně je 1.188.000.000 obyvatel. Jde Vám o udržení konkurenceschopnosti, nebo jen o „populistické“ slovíčko „zadarmo“? Jak chcete zajistit navýšení % populace s VŠ vzděláním v ČR alespoň na průměr v zemích OECD?

Přístup státu k financování veřejných statků (vzdělání vs. dálnice) je asi následující: „Vzdělávání: Vzdělání je veřejný statek Dálnice: Dálnice jsou také veřejný statek Vzdělávání: Stát bude vzdělání občanům poskytovat zdarma z daní. Dálnice: Stát bude občanům stavět dálnice z daní a bude jim je poskytovat také zdarma. Vzdělávání: Stát za tímto účelem založí veřejné školy, které budou financované ze státního rozpočtu. Dálnice: Stát si za účelem výstavby dálnic také založí státní firmu, která bude dálnice z daní pro stát stavět. Soukromé firmy dálnice pro stát stavět nesmí. (Můžou ale nedostanou od státu ani korunu) Vzdělávání: Můžou ale vzniknout i soukromé vysoké školy, ty ale nemají nárok na státní příspěvky. Dálnice: Pokud chce dálnice stavět ještě někdo jiný, tak může. Stát mu to ale nezaplatí a proto mu to musí zaplatit ti, kdo ji budou následně využívat. Když bude stát chtít, tak stát možná poskytne v zimě nějakou „dotaci“ na zimní údržbu, není na to ale právní nárok. POZOR: okresní silnice již nejsou veřejný statek. Ty si hradí každý sám. Vzdělávání: studium na VOŠ je placené.“ Otázka: Nezdá se Vám ve skutečnosti výše uvedená parafráze na současný stav přístupu k rozdílnému způsobu financování dvou veřejným statků zarážející?

Studium vysoké školy představuje v průměru 1,76 násobně vyšší budoucí příjem pro absolventy než pro neabsolventy. Tento vyšší příjem je jim poskytnut bez jakékoliv finanční spoluúčasti. Stát zde tedy investoval veřejné prostředky do budoucího vyššího osobního příjmu absolventa. Dalo by se říci, že přerozdělil prostředky od plátců daně k jiným příjemcům a následně jim tak zvýšil jejich osobní prospěch. Dle mého názoru je tedy jisté, že poskytování vysokoškolského vzdělání není veřejný statek, neboť nesplňuje jejich definici, která zní: „veřejné statky jsou dostupné širšímu okruhu spotřebitelů, kteří je mohou užívat, aniž by ostatním snižovali užitek z jejich spotřeby. Vyloučit ostatní spotřebitele ze spotřeby je buď technicky nemožné, nebo nevhodné z řady sociálně ekonomických důvodů“. Otázka: proč si studenti na studium nepřispívají, když jde o smíšený statek?

Dobrý den, dá se někdě na stránkách ČSSD najít Zelená kniha nebo ještě lépe přímo kapitola o Vámi chystaných změnách ve vysokém školství? Co znamená horší prospěch? Kde bude hranice dobrého a kde špatného prospěchu, vždyť to je na různých školách odlišné?! Pokud by tedy došlo k placení "pokut" za nezvládnuté zkoušky, platil by se tedy každý další pokus po prvním, který by byl zdarma? Mělo by placení nějaké efekt? Snažili by se více vysokoškoláci? Půjdeme do voleb s tím, že jste PRO PLACENÍ školného? Děkuji za odpovědi S pozdravem a přáním pěkného dne Najman

Stát financuje ze svého rozpočtu „jako veřejný statek“ např. i pomoc domácnostem, jako je porodné, atd. Tato výpomoc je poskytována všem domácnostem bez ohledu na jejich sociální postavení. Vysoké školství není ale financováno pro všechny občany ČR. Kriteriem pro přidělení této pomoci také není ani důvod, že uchazeč pochází ze sociálně slabé rodiny. Kriterium pro tuto pomoc ani není, že je poskytováno pro všechny studující. Tyto prostředky jsou jen pro ty, kteří studují veřejné vysoké školy. Paradoxem je, že zahraniční studenti na veřejných vysokých školách této výhody dotace ze státního rozpočtu mohou čerpat, ale naši občané - studenti soukromých vysokých škol na tuto pomoc nemají nárok. Otázka: proč si musí studenti VOŠ a soukromých škol platit za studium sami? Jaký je rozdíl mezi studentem - občanem ČR a studentem soukr. školy - občanem ČR. Jak je to s rovností přístupu ke vzdělávání na vysokých školách? Proč jsou studenti soukr. škol a VOŠ diskriminování před studenty veřejných VŠ?

Souhlasíte s tím, že základním předpokladem pro vytvoření fungujícího systému v oblasti terciálního vzdělávání je, že stát nebude znevýhodňovat soukromé vysoké školy před státními, protože pomoc potřebují studenti a nikoliv státní školy. Z tohoto důvodu je minimálním předpokladem: a)že všechny školy dostanou stejné dotace na žáka bez ohledu na skutečnost kdo je jejich zřizovatel, b)dotace půjdou přímo pro studenty a ti se sami rozhodnou, které škole je přinesou. Toto vyřeší odstranění diskriminace mezi soukromými a státními vysokými školami - souhlasíte?

„Vláda se zavazuje k zachování principu bezplatného veřejného základního, středního i vysokého vzdělávání“. K tomuto prohlášení vlády: Vzdělání není nikdy bezplatné a to ani pro vládu, ani pro studenty. Vždy jej musí někdo zaplatit. Vláda tak činí z vybraných daní od daňových poplatníků a studenti platí cenu „nákladů obětované příležitosti“. Přesnější by tedy bylo říci: Vláda se zavazuje, k zachování principu úhrady veřejného základního, středního i vysokého vzdělávání ze státního rozpočtu z daní všech poplatníků – i těch, kteří nikdy nebudou studovat. Souhlasíte s tímto termínem, nebo trváte na vašem populistickém "zadarmo". Kdo to "zadarmo" zaplatí, když ročně chybí ve školství desítky miliard, abychom se dostali alespoň na průměrnou úroveň OECD? Chceme být alespoň průměrní?

Dle mého názoru by při argumentaci logiky obhajující úhradu nákladů spojených s vysokoškolským studiem ze státního rozpočtu (že jsou náklady spojené se studiem hrazené z rozpočtu ze zdrojů z vyšších daní těch co vystudovali) měli sociálně slabí namítnout: 1)Proč mi vláda tvrdí, že je to bezplatné, když je to hrazené z mých daní 2)Proč mám platit i já – když jsem sociálně slabý a nemám vysokou školu a ani ji studovat nikdy nebudu 3)Když mi tvrdíte, že platí jen ti, co studují a mají pak následně vyšší příjmy a tím i ty zvýšené daně, tak ať to platí transparentně z těch vyšších příjmů a vyšších daní přímo. 4)Neboli - ať platí přímo za studium (z budoucích příjmů a zvýšených daní) - a ne přes daně – je to méně byrokratické a více transparentní, než přerozdělování přes státní rozpočet - souhlasíte s úhradou nákladů na studium přímo od těch, kteří vystudovali, poté co jejich příjem dosáhne určité minimální výše - tzv. odložené školné?

Mezi náklady na studium musíme započítat nejen čas a „peníze“ vynaložené na studium, ale i „ušlý výdělek“. Ekonomové tyto náklady v podobě ušlého výdělku nazývají „náklady obětované příležitosti“. Současné financování ze státního rozpočtu tedy vytváří bariéry pro studium sociálně slabších, kteří se většinou ani nehlásí na studium, protože minimalizují své riziko neúspěchu, že by školu nedokončili. Hlavně ale proto, že nemohou obětovat náklady obětované příležitosti. To znamená peníze, které si vydělají, když nepůjdou studovat. Otázka zní – jste ochotni zavést půjčku na životní náklady při studiu, splatnou po dokončení studia z budoucích příjmů, což by opravdu umožnilo jít studovat i dětem ze sociálně slabších rodin?

4) Už i Čína zavádí obdobu tzv. australského systému financování HECS. Student má možnost zaplatit za studium buď předem se slevou, nebo po skončení studia a poté, co dosáhne nadprůměrného příjmu, odvodem určitého procenta z budoucího příjmu. Splácení závazku končí vyrovnáním jeho nominální výše. To zapříčinilo, že v průběhu několika posledních let se procentuelně zvýšil počet vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci v Číně z 2-3% na 17%. Sami si nyní zkuste toto procento převést na absolutní počet vysokoškoláků vzhledem k jejich celkové populaci! Celková populace v Číně je 1.188.000.000 obyvatel. Jde Vám o udržení konkurenceschopnosti, nebo jen o „populistické“ slovíčko „zadarmo“? Jak chcete zajistit navýšení % populace s VŠ vzděláním v ČR alespoň na průměr v zemích OECD?

Dobrý den pane Havel. A co student, který studuje na VŠ a žije na pokraji bídy a klidně se může stát, že neúspěje u první zkoušky a úspěje třeba u třetí. Vždyť se to stává velmi částo. Musíte to přece znát z vlastní praxe. Někdy stačí i nálada profesora a je tu neúspěch.

Dorý den pane Havle. A co když jde o studenta žijícího na pokraji bídy. Vždyť musíte znát z vlastní zkušenosti,že se valmi lehce stává vyhazov od zkoušky na VŠ Stačí k tomu přece i špatná nálada zkoušejícího.Děkuji.

Dobrý den, domníváte se, že současný vývoj českého vysokého školství, kdy humanitní a sociálněvědní fakulty chrlí ročně desetitisíce absolventů, kteří z velké části následně nastupují na místa, kde většinou není vyžadována ani maturita a na druhou stranu se nedostávají peníze na špičkový výzkum na fakultách technických, přírodovědných či lékařských? Nedochází v tomto případě k zbytečnému plýtvání penězi daňových poplatníků? Vidíte problém současné české společnosti v tom, že většina mládeže netouží po opravdovém, ale těžce získaném vzdělání na lékařských či technických fakultách, ale spokojí se se snáze získaným titulem například na sociologii či estetice? Máte nějaký nápad, jak toto smýšlení změnit? Upřímně řečeno, já ne...

Dobrý den.Klidně se může stá. Přece to musíte znát z vlastní zkušenosti, že zkoušející má na VŠ má špatnou náladu a je vyhazov. K tomu ještě jde o studenta živořícího na pokraji bídy a s každou stovkou počítá.

Pane Havle, slyšel jste někdy o osobnosti Josefa Hlávky? Víte, jak on například, před více než 100 lety, efektivně řešil dobré a špatné studenty?

Pěkný den, pustí se ČSSD do změn normativu a jeho koeficientů, podle kterých jsou dnes VŠ financovány? Nebo plánujete nechat vše při starém? (Jinak, pane Münichu, akademici neprotestují proti nominálnímu zvýšení prostředků, ale proti jejich reálnému snížení. Což je - jistě jen malý - rozdíl.:)

Dobrý den, rád bych se Vás zeptal na Váš názor na Vyšší odborné školy. Jsem její absolvent a setkávám se s různými názory. Např. "lepší střední škola" nebo úroveň srovnatelná s bakalářem z VŠ... K čemu se klaníte Vy? Nebude jednou v budoucnu Vyšší odborné vzdělání ošetřeno vysokoškolským zákonem a ne školským zákonem ? Děkuji. Milan Š.

Je podle Vás dobře, že stát platí vysokým školám dotace za hlavu?

Dobrý den, jak socdem podpoří zvýšení míst ve školkách a uvolní desetitisíce kvalifikovaných sil do ekonomiky. Neměly by podniky byt motivovány aby zaměstnávaly matky s malými dětmi - např nižšímy odvody a pod. Státu by se zvýšená zaměstananost kvalifikovaných matek czcela určitě vyplatila místo dávek by platily daně, rodiny vy mohly více utrácet atd. Co Vy na to??

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik stojí takovýto online rozhovor, který má upoutat na předvolební snahu ČSSD. Dále bych se chtěl zeptat, proč nesouhlasíte se školným pro všechn bez rozdílu, kdy by dostal student úvěr, který by po vystudování zplácel. Podle mě by to zlepšilo kvalitu výuky a hlavně by vystudovaní jedinci našli uplatnění, protože by studovali tak, aby se skutečně uplatnili.

Dobrý den, neoceňuji iniciativu zpoplatnění horšího prospěchu. Za horším prospěchem často stojí examinátoři typu Servít, který byl znám leckde. Jakou možnost mají studenti examinovat examinátora? To chtělo řešit především. Dík.

Nemyslíte, že pokud škola získá 200,- Kč za neúspěšnou zkoušku, tak se budou profesoři snažit maximálně vyhazovat a nechat projít až na třetí termín? Podobně jako měšťáci místo aby potírali kriminalitu, tak celej den stojí v jednosměrce a kasírují do obecního rozpočtu...

Souhlasl byste se systém, který by fungoval následovně: student VŠ bude mít možnost půjčit si finanční prostředky nejen na úhradu školného (pomohlo by to i v případě zavedení pro studenty jen soukromých vysokých škol), ale i dalších přiměřených životních nákladů po dobu studia (pro všechny studenty soukromých i veřejných vysokých škol). Stát, či jiná instituce by mu půjčila prostředky a zaevidovala jeho závazek v našem daňovém sytému. Následně po ukončení studia by pak student začal splácet až v okamžiku, kdy jeho mzda překročí určitou mez (například překročí jeho průměrná mzda 20.000,-- Kč). Výše splátek by měla být stanovena na 500,-- až 1.000,-- Kč měsíčně. Také firmy by měly dostat možnost úhrady školného za své zaměstnance jako daňově uznatelný výdaj. Pro fyzické osoby by se daly tyto splátky uznat do určité výše i jako odečitatelná položka od základu daně. Tím by stát poskytoval cílenou podporu, což je lepší, než princip „vše zadarmo“ hrazený z daní všech plátců prostřednictvím státního rozpočtu. Stávající systém financování veřejných škol bych převedl na systém, ve kterém by každý občan měl právo na „voucher“, neboli poukázku na studium. Ta by měla svoji nominální hodnotu a dále by se ke každému oboru studia stanovily koeficienty náročnosti. Tyto by pak zmenšovali, nebo zvyšovali hodnotu státního příspěvku na studium daného oboru. Tento voucher by každý student předal škole, kterou si vybral a tím ji přinesl státní dotaci. Systém lze korigovat jednak změnou nominálu voucheru a dále změnou koeficientů náročnosti studia. Spíše bych ale preferoval název „koeficient podpory státu pro daný obor“. Výší školného by byl rozdíl mezi cenou studia stanoveného školou a dotací státu pro studenta. Každý student by měl nárok jen na jednu dotaci. Pokud by se rozhodl pro další vysokou školu, či přestup, již by si musel hradit celou výši školného sám. Samozřejmě by měl stát poskytovat i další cílené dotace (např. dle prospěchu, pro sociálně slabé či jiné). Tento systém by navíc umožňoval i anonymní sledování průměrné výše příjmů absolventů jednotlivých vysokých škol a dával tak přehled o jejich úspěšnosti. Finanční úřady by následně takto vybrané prostředky vrátily státu a ten by je mohl využít pro podporu dalších studentů, případně by splátky posílaly škole, či jiné organizaci, která studentovi finanční prostředky půjčila a uhradila tak za něj školné. Zvážil bych také výhodu pro studenty státních vysokých škol ve formě „garance“ splácení těchto závazků vůči škole.

Co si myslíte o sociálním stipendiu? Je jeho současná výše 1620 korun dostačující?

A jste tedy s to vytyčit hlavní rozdíly mezi "Bílou-MŠMT" a "Zelenou-Vaší" knihou? Možná spíše prakticky než ideově?