Přes 1,3 milionu dětí školou povinných se rozloučilo s prázdninami a v úterý už všichni čeští školáci zasednou do lavic. Zatímco mateřské školy hlásí většinou plno, žáků v základních a středních školách je kvůli slabým populačním ročníkům čím dál méně.

Velké změny čekají v nadcházejícím školním roce především ty starší, na většině středních škol se totiž nově začně uplatňovat školská reforma. Podle takzvaných školních vzdělávacích programů začně od září učit zhruba polovina středních odborných škol a všechna gymnázia. Ty tak naváží na základní školy, kde reforma odstartovala už před dvěma lety. Ministerstvo školství vydalo takzvané rámcové vzdělávací programy, z nichž si každá škola, které se reforma týká, musela vytvořit vlastní osnovy - školní vzdělávací program.

Nový systém dává školám více prostoru pro to, aby se zaměřily například na matematiku, jazyky, ekologii nebo sport. Kritici reformy ale varují, že při přechodu studenta na jinou školu mohou nastat problémy, protože každá škola bude učit něco trochu jiného. 

Státní maturity, slučování oborů 

Středoškoláky možná letos čeká ještě jedna velká změna, a to v maturitách. Státní maturita by měla sjednotit úroveň škol, poslanci však ještě budou hlasovat o jejím možném odkladu. Podle některých kritiků je totiž jednotná zkouška nedopracovaná, protestují proti ní také mnozí studenti.

Další novinkou v odborném vzdělávání je slučování jednotlivých oborů do větších celků. Z původních 800 oborů by jich tak do budoucna mělo být jen 270. Dříve se tak například učni učili zvlášť na kuchaře, číšníka nebo servírku, nyní ale budou studovat jeden společný obor.

Celkově žáků ubylo, prvňáčků je ale víc

Do škol letos nastoupí o 19.400 méně dětí než loni. Oproti minulému školnímu roku přibylo jen prvňáčků, a to o půl procenta. S největším úbytkem žáků se naopak potýkají učiliště. Protože střední školy nabízejí víc volných míst, než je uchazečů, i méně nadané děti jdou raději na obory s maturitou nebo gymnázia. Letos bude studovat na oborech s maturitou 391.000 žáků, na učilištích pak 107.000. 

Školství čeká v tomto školním roce také boj o peníze. Kvůli krizi by se totiž mohl rozpočet ministerstva školství snížit až o 3,2 miliardy korun. To by se podle ministryně školství Miroslavy Kopicové odrazilo i ve snížení platů učitelů.

Kantoři a školy by si mohli polepšit alespoň přípravou vlastních vzdělávacích projektů, na které mohou z EU čerpat až pět miliard korun. Zatímco dříve bylo čerpání evropských peněz pro školy velmi administrativně náročné, nyní by se měl proces zjednodušit díky jednoduchým šablonám na sepsání projektu.

Související