Nový kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích si v pondělí prohlédne britský následník trůnu princ Charles. Čeká jej komorní debata se studenty o výzkumech brněnských vědců i globálních problémech. Charles také převezme Velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity. Bude mu udělena za jeho zájem o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj a činnost v charitě.

Setkání se studenty se koná v knihovně, která je pro veřejnost již od pátku uzavřena. Provoz ve zbytku kampusu prý Charlesova návštěva neomezí. Hlavním průvodcem prince Charlese bude rektor Petr Fiala. Přivítají jej také zástupci města a kraje.

Charles není v Brně poprvé. Už v roce 1991 do města zavítal se svou tehdejší manželkou Dianou. Vítalo je zcela zaplněné Dominikánské náměstí. V roce 1996 navštívila Brno Charlesova matka, královna Alžběta II. Princ se do Brna vrátil v roce 2000. Prohlédl si místní Technologický park a v nedalekém Vyškově zahájil činnost Britského vojenského poradního a výcvikového týmu.

Následník britského trůnu při pondělní návštěvě nejprve vyslechne stručnou prezentaci tří vědeckých projektů, které mu představí studentky přírodovědecké fakulty. Univerzita vybrala svůj výzkum klimatických změn na polární stanici v Antarktidě a projekt monitorování přítomnosti toxických látek v prostředí a jejich vlivu na lidské zdraví. Třetím prezentovaným výzkumem je patentovaná metoda likvidace bojového plynu yperitu pomocí enzymů.

Princ Charles pak usedne se dvěma desítkami studentů k debatě u jednoho stolu. Ke studentům z přírodovědecké fakulty se připojí ještě jejich kolegové z fakulty sociálních studií, kteří se zajímají o energetickou bezpečnost, populační explozi a související otázky. Škola vybírala studenty s perfektní znalostí angličtiny a výbornými studijními výsledky.


Princ Charles se nakonec podepíše do pamětní knihy, kterou si škola vede už od roku 1919, a převezme jako jedenáctý laureát Velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity. Jejími držiteli jsou především významní politici, například bývalá ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightová, někdejší polský prezident Aleksander Kwasniewski, starosta Vídně Michael Häupl a bulharský prezident Georgi Parvanov.