Studentka českobudějovické pedagogické fakulty Klára Chlpíková, která jde do čtvrtého ročníku, má velké štěstí. Ještě v květnu této třiadvacetileté studentce hrozilo, že až dostuduje, bude jako nastupující učitelka brát základní plat jen 14 780 korun hrubého.

Jenže po zveřejnění programu nové vládní koalice je všechno jinak. Vláda totiž několika tisícům nastávajících učitelů slibuje, že od roku 2011 budou brát měsíčně nejméně 20 tisíc hrubého. "Dvacet tisíc by mi už přišlo jako slušné ohodnocení práce a zároveň určitá jistota, že z toho utáhnu, co budu potřebovat, i kdybych byla náhodou někdy třeba samoživitelka," říká studentka.

Právě její generace nastupujících mladých učitelů je suverénním vítězem celého vládního programu.

Vítězná generace učitelů

Žádné jiné skupině totiž vláda pět tisíc měsíčně nepřidá. Právě naopak: zatímco mladí učitelé dostanou již v roce 2011 o čtvrtinu vyšší platy, státní úředníci, policisté nebo hasiči kvůli tvrdým rozpočtovým úsporám o tisíce korun měsíčně přijdou.

Ani nastupující učitelé však nedostanou peníze úplně zadarmo. Měsíčního platu 20 tisíc hrubého dosáhnou hlavně kvůli tomu, že se kantorskému povolání upíší na pět let. Jedině pak budou mít nárok na náborový příspěvek 180 tisíc korun, který jim bude jejich plat během pěti let postupně dorovnávat na uvedených 20 tisíc.

Tento způsob dorovnání platů se ale nastávajícím pedagogům příliš nelíbí. "Náborový příspěvek mi moc dobrý nepřijde. Když bych se někde takhle zavázala na pět let a po třech letech zjistila, že mě to nebaví, tak to budu akorát přenášet na děti," krčí rameny Klára Chlpíková.

Podstatně shovívavější jsou však k 180tisícovému bonusu pro mladé kantory lidé, kteří už nějaký ten rok učí. "Mohlo by to ve školství udržet učitele chlapy. Ti totiž vystudují a pak zjistí, že se za to nedá vyžít," upozorňuje jedenatřicetiletá učitelka angličtiny z pražské Základní školy Letohradská Olga Kovářová.

Minimálně na 20 tisíc hrubého si od začátku roku 2011 polepší i všichni mladí učitelé, kteří dnes berou 17, 18 nebo 19 tisíc. Další zvýšení platů přitom na kantory čeká již v roce 2012. Vláda chce najít pro pedagogy v zadluženém rozpočtu další čtyři miliardy. Tyto peníze nebudou už jenom pro mladé, nýbrž pro všechny učitele. Průměrný plat učitele díky tomu stoupne o osm procent z dnešních 25 tisíc zhruba na 27 tisíc.

Univerzity nebudou zdarma

Vysoké školy naopak v příštích letech na platy učitelů peníze navíc od státu nezískají. Svým doktorům, docentům a profesorům budou moci přidat až ve školním roce 2013/2014, kdy začnou studenti veřejných vysokých škol platit odložené školné. Vláda požaduje, aby studenti platili až deset tisíc korun za semestr.

Fakt, že základní a střední školy získají od státu peníze navíc a vysoké školy nikoli, jen potvrzuje, že hlavní prioritou nového ministra školství Josefa Dobeše univerzity nejsou. "Vysoké školy jsou až třešničkou na dortu," řekl HN Dobeš.

Vysoké školy budou přitom díky zavedení školného od akademického roku 2013/2014 dostávat každý rok navíc 1,2 miliardy. Platit školné totiž budou pouze noví studenti, jichž začíná každoročně studovat zhruba 60 tisíc. V akademickém roce 2018/2019 by se pak měly příjmy ze školného zastavit zhruba na šesti miliardách za rok. Studenti sice budou moci platit školné až po skončení studia, ale stát začne peníze za školné dávat univerzitám ihned. Studenti budou potom splácet školné státu.

Peníze ze školného chtějí školy použít na kvalitnější výuku, avšak část studentů o vlivu školného na kvalitu škol pochybuje. "Zavedení školného samo o sobě lepší kvalitu nezaručuje. Stát měl nejdřív zajistit lepší kontrolu rozdělování peněz a teprve poté začít vybírat od studentů," říká sedmadvacetiletá studentka Kateřina Chobotová, jež vystudovala na filozofické fakultě slavistiku a nyní pokračuje na švýcarské univerzitě v Lausanne.

O dost smířlivější jsou ke školnému rektoři velkých vysokých škol, kterým školné přinese nejdříve desítky, ale postupem času až stovky milionů korun ročně. "Školné by mohlo přispět k tomu, že si školy budou moci dovolit menší studijní skupiny, kde bude intenzivnější výuka. Jen tak se dají špičkovým způsobem vychovávat inženýři s vynikajícími výsledky," říká prorektor ostravské Vysoké školy báňské Bohumír Strnadel.

Zástupci studentů ze Studentské komory Rady vysokých škol však tvrdí, že školné může chudé studenty od studia odradit, přestože chce Nečasova vláda ještě před zavedením školného prosadit docela štědrý systém studentských půjček.


Nejdůležitější věci, které vláda chystá ve školství

Platy učitelů vzrostou

Příští rok dá vláda na platy učitelů o 2,1 miliardy navíc. Vezme je z rozpočtu ministerstva obrany. V roce 2012 se fond na kantorské platy zvýší o další čtyři miliardy, pak budou mzdy učitelů zmrazeny.

Náborový příspěvek

Absolventi pedagogických fakult, kteří se školství "upíší" na pět let, dostanou náborový příspěvek 180 tisíc korun. Bude to stát půl miliardy korun.

Srovnávací zkoušky

Děti v pátých a devátých třídách budou procházet pravidelným plošným testováním. Má se tak zjišťovat úroveň základních škol.

Půjčky pro studenty

Rok před zavedením školného, tedy v roce 2012, se spustí systém studentského spoření, grantů a půjček. Vysokoškoláci si budou moci půjčit až 54 tisíc korun ročně, splácet začnou teprve po dokončení studia.

Nové rozdělení univerzit

Vysoké školy se mají rozdělit na výzkumné, vzdělávací a praktické. Tituly z různých škol budou mít různou "váhu".

Spolupráce VŠ a firem

Vláda daňově zvýhodní podniky, které budou s vysokými školami spolupracovat na výzkumných projektech.

10 000 korun za semestr

V roce 2013 se na vysokých školách začne vybírat školné. Platit se bude nejvíce 10 tisíc korun za semestr. Školné budou zpětně splácet absolventi univerzit až poté, co dosáhnou průměrné mzdy.

Související