V příštím "roce škrtů" chystá vláda snížit rozpočet i ministerstvu školství, pod nějž spadají i věda a výzkum. Zatímco letos hospodaří rezort s 123 miliardami bez evropských peněz, pro příští rok to má být 120 miliard. Mluvčí úřadu Tomáš Bouška ČTK řekl, že kromě učitelských platů a sportu se bude šetřit všude.

V rámci šetření se budou muset o deset procent snížit platy nepedagogických pracovníků ve školství a vysokoškolských učitelů, o deset procent se sníží provozní výdaje a pět procent se škrtne na investicích.

Vláda ve středu schválila základní parametry rozpočtu.  Do příštího pátku mají jednotlivé úřady předložit ministerstvu financí (MF) svou představu, jak se vypořádat se škrty. Návrh rozpočtu by podle MF na konci srpna mohla projednat vláda.

V prvním pololetí tohoto roku bylo z rozpočtu ministerstva vázáno 1,6 miliardy, které resort zatím nesmí utratit. V druhé vlně mělo školství zmrazit zhruba tři miliardy, to ministr Josef Dobeš (VV) odmítl, je ochoten vázat maximálně 1,5 miliardy. Bude o tom ještě jednat s ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09), protože větší vázání peněz by se už projevilo do platů učitelů, což Dobeš nechce.

Na MŠMT už bylo zahájeno propouštění úředníků. Celkově by jich mělo odejít až 15 procent. Vysoké školy přijdou zhruba o 300 milionů korun, čtvrt miliarda se vezme i z peněz na školní pomůcky.

Méně peněz pro Akademii věd, více na aplikovaný výzkum

Se skromnějším hospodařením musí počítat i Akademie věd (AV). Podle návrhu rozpočtu na příští rok dostane o 1,4 miliardy korun méně, než kolik jí rozpočet přiřkl na letošní rok. Více naopak dostanou Grantová a Technologická agentura, které se zaměřují na aplikovaný výzkum. Tyto agentury jsou spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí jediné, které si podle návrhu projednávaného ve středu vládou příští rok polepší.

Akademie, která je v Česku hlavní baštou základního výzkumu, hospodařila letos s částkou 5,1 miliardy korun, pro příští rok by ale měla dostat 3,7 miliardy. "Doufáme, že se to ještě změní a že se ta čísla ještě přehodnotí," komentoval návrh výdajů rozpočtu na příští rok Ivo Svojkovský z tiskového odboru AV.

Budou škrty likvidační?

Předseda akademie Jiří Drahoš však již dříve uvedl, že takové škrty by pro ně byly likvidační, už nyní prý akademie šetří, kde se dá. "Pokud máme rozpočet zredukovat o 1,4 miliardy korun, tak budeme muset zavírat ústavy a masivně propouštět lidi," upozornil minulý týden v Hospodářských novinách.

Předseda Akademie věd: Víc už uspořit nejde. Lze jen zavírat a propouštět - čtěte ZDE

Studie: Spolupráce univerzit a firem je v Česku jedna z nejhorších - čtěte ZDE      

Podle vědkyně Michaely Vojtkové by na toto opatření doplatily zejména humanitní obory, které nevytvářejí žádné inovace uplatnitelné třeba v průmyslu, například filozofické nebo jazykovědné ústavy. V porovnání s loňským rokem už musela akademie své výdaje seškrtat dohromady o 12,5 procenta. Tento rok bylo navíc v rozpočtu akademie zmrazeno téměř 129 milionů korun.

Proti přerozdělování peněz už vědci loni a letos několikrát protestovali. Kritizují hlavně nový systém hodnocení vědeckých výsledků a s ním spjaté rozdělování peněz na vědu, které prý nahrává ekonomickým zájmům firem.

Nová vláda označila za svou prioritu rozpočtovou odpovědnost, po škrtech by měla v příštím roce hospodařit s deficitem 135 miliard.