Jak se bude měnit české školství

Jaro 2011

Studenti budou poprvé skládat státní maturity. Povinný bude jen český jazyk, dále si letošní maturanti vyberou mezi matematikou a cizím jazykem.

Podzim 2011

Začíná nový akademický rok
se změněným financováním vysokých škol. 30 procent svého rozpočtu budou školy dostávat podle toho, jak jsou kvalitní.

Rok 2012

Ministerstvo školství plánuje, že začne platit nový vysokoškolský zákon, který připravuje. Novinkou by mělo být, že profesory nebude jmenovat prezident.

Jaro 2013

Šéf resortu Josef Dobeš chce, aby studenti poprvé povinně skládali státní maturitu z matematiky. Žáci středních škol by tak měli povinné tři maturitní předměty: češtinu, cizí jazyk a matematiku.

Rok 2013

Studenti na univerzitách by poprvé mohli začít platit školné. Zároveň má pro ně fungovat systém finanční pomoci formou grantů a půjček od státu.

Jaro 2014

Jedním z povinně volitelných předmětů u státních maturit byla i informatika. Volitelná maturitní zkouška z tohoto oboru je součástí reformních plánů současného ministra školství.

Ministerstvo školství si chce lépe pohlídat kvalitu univerzitního vzdělávání. Vysokým školám proto hodlá pro příští školní rok garantovat méně peněz. Napřed jim ukrojí třetinu rozpočtu a odebrané peníze jim pošle až ve chvíli, kdy prokáží dostatečnou kvalitu. 

Po dlouhé době tak skončí zvyk, kdy rok od roku přibývá počet nově přijatých studentů. Ministerstvo školství počítá s tím, že počet prváků se může propadnout proti akademickému roku 2010/11 až o patnáct tisíc.

Konec financování podle počtu studentů

Veřejné univerzity byly totiž dosud zvyklé na jednoduchý model financování závislý na počtu studentů. Nabraly uchazeče a podle toho jim stát poslal peníze. Teď to bude jinak. Školy si významnou třicetiprocentní část rozpočtu musí vysoutěžit.

Ministerstvo školství bude v rámci soutěže sledovat například to, jestli je škola úspěšná ve vědě nebo zda na výzkumu spolupracuje se zahraničními badateli.

Při sestavování rozpočtu jednotlivých škol bude ministerstvo brát v potaz i nezaměstnanost absolventů. Školy, které do světa vysílají neuplatnitelné držitele titulů, si finančně pohorší.

"Loni jsme školám podle kvality rozdělovali deset procent rozpočtů. Nyní tuto složku zásadním způsobem navyšujeme na třicet procent," řekl HN Jan Koucký, náměstek ministra školství pro výzkum a vysoké školy.

Akademikem každý druhý. I s IQ pod 100

Jde o novinky, v jejichž rámci chce ministerstvo zkvalitnit univerzitní vzdělávání. Třeba právě omezením počtu vysokoškoláků. Podle průzkumů se jím totiž stane každý druhý maturant. "Mimo jiné z toho plyne, že tam chodí lidé s IQ pod 100," tvrdí Ondřej Šteffl ze společnosti Scio, která se věnuje hodnocení výsledků vzdělávání.

Soutěž mezi školami je jednou z největších inovací. Stát ji zavedl i přesto, že školy v uplynulých jedenadvaceti letech na takovu změnu nijak nepřipravoval

Rektoři: Je to moc

Plán, aby se peníze rozdělovaly podle skutečného výkonu, nikoli jen podle počtu vzdělávaných studentů, rektoři vesměs podporují. Téměř třetinový podíl se jim ale zdá příliš skokový.

"Zvýrazňování kvality je určitě pozitivní a vždy jsem je prosazoval. Těch třicet procent, o které školy mohou teoreticky přijít, však může být pro některé školy až likvidační. My s tím problém mít nebudeme, ale zajímalo by mě, jestli to má ministerstvo nějak ošetřeno," říká Karel Rais, rektor Vysokého učení technického v Brně.

Tomu navíc v ministerských kritériích, podle nichž se bude kvalita škol hodnotit, něco chybí. "Nevím, proč tam není zohledněna spolupráce univerzit s podniky, když navíc stát tento model sám prosazuje," říká Rais.

Ministerstvo nechce školám nic nařizovat. Úřad univerzitám před dvěma dny návrh na nové financování poslal a ty teď mají necelý měsíc na to, aby se k němu vyjádřily.

Výzkumné a praktické školy

Podle ministerstva školství však nelze postupovat jinak, než že se univerzity budou o část peněz utkávat ve stále větší soutěži. "Prostředky ze státního rozpočtu jsou strašně limitovány. Potřebujeme je koncentrovat tam, kde je to nejlepší. Nemá smysl rozhazovat peníze plošně po celé zemi, když víme, že je to někde jasně neefektivní," říká náměstek Koucký.

Ministerstvo už zhruba rok mluví o tom, že chce šestadvacet veřejných vysokých škol přeskupit, aby jejich budoucí struktura více odpovídala realitě. Právě tomu má novinka v podobě soutěžení o peníze podle skutečné kvality pomoci.

V budoucnu má v Česku působit maximálně pět špičkových univerzit, které vzdělávají nejnadanější studenty a které od státu čerpají nejvíce peněz na vědu.

Ostatní vysoké školy mají být spíše praktičtější. Jejich úkolem bude "vychovat" dostatek kvalifikovaných bakalářů pro trh práce. Takové rozdělení škol funguje ve většině vyspělých zemí a české ministerstvo školství se jej snaží změnou financování docílit.

Tuzemské vysoké školství je totiž pokřivené. Status univerzity, který v cizině náleží jen těm skutečně nejprestižnějším institucím, si v Česku píší do názvu skoro všechny školy bez ohledu na kvalitu.

Měly by vysoké školy dostávat třetinu peněz podle toho, jak jsou kvalitní?

Walter BartošAnna PutnováVlasta Bohdalová
Související