Málo peněz

1,2 %

Česko dává na vysokoškolské vzdělání jen 1,2 % ze svého HDP, přitom průměr OECD činí dvě procenta. Reforma je postavena na předpokladu, že v době trvalých rozpočtových úspor více peněz na školství nebude, proto se její autoři snaží alespoň lépe rozdělit ty zdroje, které jsou nyní k dispozici.

 

Málo bakalářů

20 %

Titul bakalář stačí v Česku jen každému pátému studentovi, ostatní dál pokračují ve studiu. To je podle ministerstva jeden z problémů: studuje se  dlouho, což stojí zbytečné peníze. Proto je potřeba bakalářské programy změnit a zatraktivnit. Podle Ondřeje Štefla ze společnosti Scio je českých 80 % magistrů jedno z nejvyšších čísel na světě.

Moc univerzit

71 škol

V ČR je 71 vysokých škol, soukromých i veřejných. Podle odborníků je to však příliš a nestíhá se dobře sledovat jejich kvalita. Ve Velké Británii, která má 62 milionů obyvatel, mají 115 vysokých škol. Ve Finsku, jednom z nejúspěšnějších školských systémů na světě, připadá 16 univerzit na 5,3 milionu obyvatel.

 

Univerzity čekají v příštích letech obrovské změny. Splní-li se všechny vize ministerstva školství a bude přijat nový zákon, jehož první verzi mají HN k dispozici, budou školy spolu mnohem více soutěžit, a to jak o peníze, tak i o studenty. Ti budou platit školné, ale budou mít větší výběr, univerzity se rozdělí na výzkumné a praktické tak, aby si v novém systému každý lépe našel to, co mu vyhovuje. Jak toho chtějí ministerští úředníci dosáhnout? A budou jejich vize v praxi fungovat?

1. Krátké praktické studium bez titulu

V nabídce vysokých škol už nebudou pouze bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy jako nyní. Přibude i možnost dvouletého "superkrátkého" studia zaměřeného na praxi.

"Superkrátké" studium nebude tak teoreticky náročné jako klasický bakalář. Mohlo by se týkat především technických, zemědělských nebo logistických oborů. Absolvent dostane diplom, ale zřejmě si před jméno nebude psát žádný titul.

Krátké programy spjaté s potřebami praxe jsou navíc obvyklé v mnoha vyspělých zemích, například v USA.

2. Školy dostanou peníze podle kvality

Vysoké školy spolu budou o státní dotace soutěžit mnohem více než dosud. Skončit má praxe, kdy dostávají peníze pouze podle toho, kolik naberou studentů. Od roku 2012 rozhodne o 30 procentech rozpočtu univerzit jejich kvalita.

To, že rozdělovat peníze plošně a jen podle fyzického počtu studentů je neefektivní, si uvědomují i samy vysoké školy. Tomu, aby se jejich rozpočty odvíjely podle kvality, se proto nebrání. Elitních výzkumných univerzit má být podle státu maximálně pět nebo šest. Umožní to koncentrovat dostatek peněz na rozvoj špičkové vědy, což by Česku pomohlo vytvářet mnohem zajímavější a mezinárodně konkurenceschopnější výzkum. Otázkou však je, jak dobře dokážou správci veřejných peněz kvalitu škol vyhodnotit.

3. Méně peněz, méně magistrů

Ministerstvo školství dá příští rok školám o pět procent méně peněz na přijímání nových studentů. Argumentuje tím, že se Česko začíná potýkat se silným demografickým poklesem, aniž by souběžně s tím míst na vysokých školách logicky ubývalo. To rozmělňuje kvalitu, protože na titul dosáhnou i méně nadaní studenti.

Na magistra v Česku nastupuje 80 procent bakalářů, což je světový unikát. V zahraničí je ale bakalářské studium zcela dostatečné pro praxi, v Česku tomu tak není.

4. Školné a půjčky

V roce 2013 chce vláda zavést školné. To má činit maximálně deset tisíc korun za semestr studia a jeho výši si každá škola určí sama. Student je začne splácet, až získá diplom. Rok před zavedením školného má být hotový systém studentských půjček, stipendií a grantů, který má zajistit, že z vysokoškolského studia nebudou vyloučeni sociálně slabí.

Vzhledem k napjatému státnímu rozpočtu nelze očekávat, že by výdaje na vysoké školství v příštích letech nějak extrémně rostly. Školné proto bude pro univerzity významným zdrojem příjmu. Lze navíc očekávat, že studenti si svou vlastní investici lépe ohlídají a tlak na kvalitu stoupne, zvýšit by se také měla konkurence mezi školami.

5. Větší spolupráce s podniky

Už při akreditaci studijních programů si školy určí, že během výuky budou spolupracovat s vybranou firmou nebo firmami. To pomůže studium více orientovat na praxi, hlavně u technických oborů.

Spolupráce firem a vysokých škol je v Česku oproti standardům OECD velmi nízká. Studium nemůže být zcela odtrženo od pracovní reality.

6. Nový dohled nad vysokým školstvím

Nová agentura bude mít za úkol hodnotit vysoké školy a hlídat, jestli splňují podmínky, které si při akreditaci studijních programů vytyčily. Kvalita škol se bude hodnotit pravidelně každé dva nebo tři roky a podle toho bude také stát přidělovat peníze. Agentura bude mít i pravomoc školu zrušit, pokud bude dlouhodobě špatná.

To, že stát dosud kvalitu vysokých škol nijak cíleně nehodnotí, je špatně. Nemá totiž žádná data vypovídající o tom, jak je vzdělávání efektivní. Bez toho se nedají přijmout žádné strategické cíle.

Související