Poptávka po kvalifikovaných a šikovných řemeslnících v Česku stoupá, jejich počty ale klesají. Ministerstvo školství proto vymýšlí systém, jak učiliště a odborné školy podpořit. Více uchazečů by do škol měly přivést i obavy ze státních maturit.

"Odborné školství je na pokraji vyhubení, na pokraji kolapsu," uvedl šéf resortu Josef Dobeš (VV). Kvůli slabým populačním ročníkům totiž přebývají volná místa na středních školách a gymnáziích a děti jim dávají přednost před řemesly.

Tento trend by měla podle ministra zvrátit státní maturita, jednotnou laťku totiž mnoho studentů překročit nedokáže. "Ne každý student může studovat vysokou školu," upozornil Dobeš na současnou praxi, kdy na univerzity nastupuje 70 procent populačního ročníku.

Stejný obor, jiné peníze

Koncem června chce ministerstvo začít projednávat také změnu financování jednotlivých oborů. Zatím dostávají školy peníze "na hlavu", nově by se měla zohlednit i zaplněnost tříd a sjednotit financování oborů. Podle ministrova náměstka Ladislava Němce se prý totiž v současnosti stává, že v jednom kraji dostává škola na studenta agropodnikání 35 000 korun a v jiném kraji třeba 80 000.

 

 

Do učení mají děti přivést i výsledky plošného testování znalostí v 5. a 9. třídách, které ministerstvo plánuje zavést. "Bude to zpětná vazba pro rodiče, kam se ubírat dál," myslí si Dobeš. Kvůli nenaplněným třídám na středních školách také úředníci tlačí na kraje, aby školy buď postupně slučovaly, nebo rušily, to by se ale nemělo týkat technických škol a učilišť.

Odborníci: Specializace až později

S posilováním odborného vzdělávání ale nesouhlasí někteří odborníci, například Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ve svém materiálu ohledně zvyšování konkurenceschopnosti experti uvedli, že by se měly posilovat hlavně schopnosti žáků rychle reagovat na proměnlivé požadavky trhu práce. Specializované vzdělávání by se prý mělo nechat až na poslední ročníky středních škol.

Zástupci průmyslu a obchodu se však shodli, že v České republice stále funguje silná infrastruktura technických a průmyslových podniků, pro které je třeba vychovat kvalitní zaměstnance. Pokud se prý situace rychle nezlepší, musela by podle Zdeňka Vršníka z Hospodářské komory nastoupit cílená imigrační kampaň, která by chybějící pracovní sílu přivedla ze zahraničí.

Související