Ministr školství Petr Fiala se rozhodl stáhnout návrh kontroverzní reformy vysokých škol, jehož součástí bylo i zavedení školného. Reformní změny tak neupraví nový zákon, ale jen novela nynějšího vysokoškolského zákona.

Emeritní rektor Masarykovy univerzity v Brně a člen Rady vysokých škol Jiří Zlatuška je mezi těmi, kteří si rozhodnutí Fialy pochvalují. Patří totiž k dlouhodobým kritikům původního návrhu reformy, která se připravuje již několik let a akademici ji pokaždé odmítli.

Fialovy plány podpořil premiér Nečas, novela zákona o vysokých školách je podle něj nyní vhodnější než nový zákon i z časových důvodů. "Chceme tak odblokovat stav, kdy se proces schvalovaní reformy zbrzdil a zcela zastavil. Pan ministr také reaguje na koaliční dohodu, že finanční spoluúčast studentů nelze v tomto volebním období řešit školným, ale je nutné najít jiné možnosti za jasných souvisejících podmínek. O tom povedeme následující jednání i s odbornou veřejností," sdělil Nečas.

"Na předchozím návrhu reformy mi vadila zejména plánovaná úroveň akademické samosprávy, nejasnosti kolem akreditační komise a také ustanovení o finanční pomoci studentům. Kdysi jsem sice byl zastáncem školného, ale při zkoumání situace v zahraničních zemích, kde bylo školné zavedeno, jsem dospěl k závěru, že jde o slepou uličku," uvedl Zlatuška pro IHNED.cz.

Na dotaz o zavedení takzvaného zápisného odpověděl Zlatuška, že jde o školné, pouze s jiným názvem. Tvrdí, že se poslanec Vít Bárta podřekl, že zápisné bude ve skutečnosti sloužit k dofinancování ztrát z nezavedení školného.

Podle Zlatušky by ideálním řešením bylo zavedení absolventské daně, která by vysokému školství umožnila získat chybějící finanční prostředky efektivnější cestou, než by tomu bylo v případě zavedení školného.

Ve školství podle Zlatušky chybí zhruba 3 až 6 miliard korun, které by vláda chtěla prostřednictvím školného vybrat od 350 tisíc vysokoškoláků. Zavedení absolventské daně by umožnilo vybrat tuto sumu od 1,5 milionu lidí z vyšší příjmové skupiny.

Související