Před mnichovským soudem v pondělí postávaly stovky lidí, mnozí z nich přistěhovalci. Začínal totiž proces s Beate Zschäpeovou, která údajně napomohla deseti vraždám – rasově motivovaným popravám převážně tureckých imigrantů. Německo tak znovu cítí svou minulost. Jak se k neonacistům staví a souvisí skutečně vraždy s ideologií?

"Chladnokrevně plánované vraždy, ať sériové v Německu, nebo masové v Norsku, jsou stále jen chladnokrevnými vraždami. Snahou pochopit jejich pachatele podle mě přistupujeme na jejich hru," řekl v rozhovoru pro IHNED.cz jednoznačně Peter Gabaľ.

Proces s Beate Zschäpeovou je považován za klíčový v poválečné historii Německa. Je téma nacismu, neonacismu a rasové nenávisti v Německu citlivější než v Česku?
 
To bezpochyby. Za prvé jsou německé zákony ve srovnání s českými mnohem přísnější ve věci propagace nacismu a jeho symbolů. Do potíží se můžete například dostat i kresbou zesměšňující nebo odsuzující hákový kříž prostě proto, že se na kresbě vůbec vyskytuje. Současná judikatura vám sice dává šanci ve zmíněném kontextu se před soudem nakonec vyvinit, nicméně riziko policejního vyšetřování a soudních tahanic je skoro jisté.

Za druhé, což je důležitější, jsou tyto přísné zákony vesměs tak i přijímány německou veřejností. Velkou část lidí produktivního věku tvoří „generace vnuků“. Oni a jejich děti už byli vychováni a vzděláni v době, kdy se po letech mlčení začalo v Německu otevřeně diskutovat o minulosti, což vedlo k hlubokému distancování se od ní. Z vlastní zkušenosti vím, jak jsou současní Němci střední generace v této věci citliví i třeba na – z našeho pohledu – jen nevinné žertování.

...

Pokračování tohoto článku si mohou přečíst jen předplatitelé. Děkujeme za vaši přízeň.
Obsah starší než měsíc je součástí archivu a do článků zdarma se nepočítá. Chcete číst bez omezení? Předplaťte si plný přístup.
Předplatit od 199 Kč / měsíc
Máte již předplatné?