Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová v pondělí řekla, že by politici neměli zneužívat šokujících útoků na ženy během silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem k vlastní propagaci. Mogheriniová uvedla, že "násilí na ženách bylo bohužel v Evropě už před migrační vlnou" a lidé si musí uvědomit, že "existují dobří a špatní lidé, ať už mají jakoukoliv národnost nebo původ".
Vysoká představitelka unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku se ke kolínskému incidentu původně na tiskové konferenci po setkání s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem v Praze nechtěla vyjadřovat. Svůj názor řekla až poté, co na následném setkání s českými občany začalo několik lidí tleskat, když ministr Zaorálek řekl, že "události v Kolíně jsou důkazem o tom, že se určité množství lidí už zvládnout nedá".
Zaorálek ale okamžitě reagoval, že z incidentu nechce nikoho vinit a že šlo o mimořádnou situaci, ze které se musíme poučit. Právě obviňování by podle něj bránilo ve vytváření tolik potřebné důvěry mezi státy.
"Jediný způsob, jak zvládnout to, co se na nás valí v roce 2016, je dostatek důvěry a jednotný přístup," uvedl Zaorálek po setkání s Mogheriniovou, na kterém se společně bavili především o migrační krizi v Evropě.
V tomto kontextu Zaorálek několikrát zmínil, že Turecko zatím neplní své závazky, které vyplývají z akčního plánu, který EU s Ankarou dohodla. Nic podle něj nenasvědčuje tomu, že by se Turci snažili počty migrantů směřujících do Evropy nějakým způsobem omezovat. O nedodržování závazků Turecka mluvil s šéfkou evropské diplomacie také premiér Bohuslav Sobotka, podle kterého je tlak na Turecko nyní prioritou Evropské komise.
Zaorálek a Mogheriniová také uznali, že Evropa v řešení migrační krize "zaspala". Podle Zaorálka i Mogheriniové už dlouho před rokem 2015 měli národní politici i evropské špičky k dispozici znepokojující fakta o vývoji situace v Africe a na Blízkém východě, ale "báli se čelit nepříjemné realitě".
"Už v roce 2013 a 2014 jsme viděli, že krize přichází. Věděli jsme, že ji nemůže vyřešit jen jeden stát a potřebujeme evropský přístup," uvedla Mogheriniová s tím, že Evropa začala narychlo hledat možná řešení až po potopení lodě se stovkami migrantů loni na jaře.
"Nejhorší službu, kterou můžeme našim obyvatelům udělat, je odmítat realitu, a to i občas velmi složitou realitu... Musíme najít odvahu realitě čelit," dodala Mogheriniová.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek navrhl i několik konkrétních kroků, jak udělat Evropu akceschopnější a důvěryhodnější pro její občany. "Myslím, že Evropa musí být schopna jednat razantně a ukázat, že je schopná bránit se i fyzicky. Česko proto říká, že nebudeme schopni migraci zvládnout, pokud nebudeme lépe chránit vlastní hranice," zopakoval Zaorálek podporu návrhu Evropské komise na zřízení společné evropské pohraniční a pobřežní stráže.
Dodal ale také, že by měla Evropská unie mít i své bojeschopné vojenské jednotky a společnou tajnou službu.
