Sociální demokraté v úterý odpoledne rázně vzkázali, že školné na vysokých školách zavádět nehodlají.

Ještě v úterý ráno se zdálo, že jde o terminologický spor. Stínový ministr školství za ČSSD Jiří Havel totiž v rámci velkého dokumentu nazvaného Zelená kniha uvedl plán zavést takzvané penalizační poplatky za horší prospěch a přílišné opakování některých zkoušek.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek se však od označení "školné" důrazně distancoval, protože sociální demokraté podle něho školné nikdy zavést nechtěli.

Ať už šlo o školné či poplatky, v úterý odpoledne politické grémium ČSSD poslalo kompletní Havlovu Zelenou knihu k ledu.

Jen den poté, co Jiří Havel v on-line rozhovoru na serveru iHNed.cz prohlásil, že Zelená kniha je dokumentem, který má provokovat diskusi. Diskusi tak provokovala sotva několik desítek hodin.

Čtěte více o ČSSD a poplatcích ve školství

"Návrh Jiřího Havla, který nebyl projednán v odborném zázemí, ve stínové vládě ani v politických orgánech strany, je podle názoru vedení ČSSD v rozporu se základními ideály a programovými dokumenty ČSSD," stojí v prohlášení, pod nímž je podepsán Jiří Paroubek.

jiri_paroubek_cssd__192x128_.jpg"ČSSD nepovažuje školné za faktor, který by zkvalitnil studium, a jeho zavedení na veřejných vysokých školách v jakékoliv podobě, včetně zpřísnění tzv. penalizace za nadstandardní délku studia oproti současnému stavu, kategoricky odmítá. Právo na vysokoškolské vzdělání dle ČSSD nesmí být podmíněno sociální či finanční situací studenta a jeho rodiny," dodává šéf ČSSD ke stanovisku politického grémia.

Jak si Havel poplatky představoval

Podle Havla měly poplatky dát studentům pocítit, že studium není zdarma. "Nelze pominout výchovný efekt a stimulaci dobrých výsledků studia," stálo v Zelené knize.

Jak si Havel poplatky představoval? "Za opakovanou zkoušku by student mohl platit například 200 korun, za horší prospěch pak 100 korun za semestr. Částku, počet opakování i prospěchový průměr by si určovaly samy školy," řekl HN v pondělí Havel.

Současná vláda vedená ODS by v prosazování školného chtěla zajít mnohem dál, prosazuje zavedení plošného školného. Riziko, že by poplatky zvýhodňovaly majetnější studenty, chtějí občanští demokraté údajně odvrátit takzvaným principem odloženého školného. Podle něj student začne peníze splácet až ve chvíli, kdy si bude vydělávat. Za veřejně prospěšné profese, například za učitele, by část dluhu splácel i stát. V programovém prohlášení se Topolánkova vláda nicméně zavázala, že školné do roku 2010 nezavede.