Situace českých Romů se příliš nezlepšila ani dvacet let po sametové revoluci. Tvrdí to alespoň studie romské organizace Dženo.

Pozitivní je prý třeba podpora romské kultury či jazyka, zhoršily se ale bytové i pracovní podmínky, navíc výrazně zesílil extremismus.

Podle předsedy Asociace romských občanských iniciativ Evropy v ČR (AROIE) Ivana Veselého je hlavním viníkem stát. Asociace chce proto vypracovat návrh řešení.

Stát prý nepomohl při hledání práce 

Studie uvádí, že důkazem rozšířeného "anticiganismu" jsou hnutí skinů, vznik romských ghett či protiromská prohlášení vládních činitelů. Upozorňuje také na to, že od ledna 2008 do června 2009 zaútočili na Romy nejméně třikrát žháři, odehrálo se také několik protiromských pochodů a řada fyzických napadení Romů.

"Stát má hlavní zodpovědnost za to, jak se žije ve společnosti těmto občanům," myslí si Veselý. Nelíbí se mu třeba, že stát nepomohl Romům, kteří po revoluci kvůli ekonomickým změnám přišli o práci. Zůstali tak coby nekvalifikovaná pracovní síla. Systém je navíc podle studie nastaven tak, že pracovat pouze příležitostně a brát sociální dávky je poměrně lukrativní.

V nalezení dobré práce prý brání Romům také nedostatečné vzdělání. Třetina jich je totiž podle průzkumu ministerstva školství umisťována do zvláštních škol, často bezdůvodně.

Před listopadem 1989 žila většina Romů ve státních či podnikových bytech, po revoluci ale mnoho nemajetných rodin mělo s bydlením problémy. To vedlo ke vzniku ghett, kde se vyloučení Romů ještě prohlubuje. "Žádný akt vlády ještě nebyl nijak efektivní v potírání rasové segregace v oblasti bytové politiky," konstatují romská sdružení.

Za posledních dvacet let se ale posílila péče o romský jazyk či kulturu, uvádí zpráva. Byla založena katedra romistiky, deset let úspěšně funguje festival romské hudby a tance Khamoro.

Co se týká palčivých romských otázek, AROIE, která sdružuje 21 romských organizací, chce do března vypracovat strategii řešení.

Související