Jak rostli Češi

1895
Měření výšky má v Česku tradici. Pravidelné celostátní antropologické průzkumy se zde provádějí každých deset let od roku 1951. Úplně první přesné měření však je už z roku 1895. Při Národopisné československé výstavě v Praze ho provedl lékař Jindřich Matiegka.

2010
Dnes jsou Češi vyšší průměrně o 12 centimetrů než před 115 lety. Podle odborníků za to z velké části může kvalitnější výživa a lepší socio-ekonomické podmínky. O moc víc už ale růst nebudeme. Podle antropologů se blížíme k maximu.

Před čtyřiceti lety Čechům stačila 180 centimetrů dlouhá postel. Na té by se už ale dnes moc dobře nevyspali. Přesně taková je totiž průměrná výška osmnáctiletých mužů. Dívky měří 168 centimetrů.

Češi tak spolu se Švédy a Nory patří k vůbec nejvyšším národům na světě. Větší než oni jsou už jen Dánové a Nizozemci. Ti se svými 185 centimetry vedou. Ukazují to studie profesora mnichovské univerzity Johna Komlose, na které teď ve své reklamní kampani upozornila automobilka Hyundai. Ta si tak vypomáhá při prodeji svého rodinného vozu.

Podle další studie citované časopisem Social Science Quarterly se do první desítky nejvyšších národů dostali i Slováci, avšak "jen" na 9. místo s průměrnou výškou 176,7 cm.

Komlos porovnává údaje, které získaly jednotlivé státy měřením v uplynulých dvou stoletích. Zkoumal celkem výšku 250 tisíc lidí.

Zaražení Američané

Výška se v historii zajímavě vyvíjela. V 19. století patřili Češi k nejmenším v habsburské monarchii. Při prvním přesném měření z roku 1895 měli muži 168 cm a ženy 156. Od té doby ale o 12 centimetrů vyrostli a předehnali třeba Američany.

Ti byli přitom ještě na začátku 20. století považováni za nejvyšší národ světa, od druhé světové války už ale moc nerostli. Naproti tomu v Evropě se výška zvyšovala v každé dekádě o dva centimetry.

"Hlavní důvod toho, proč byli Američané vyšší než Evropané, lze hledat v tom, že tam v krátké době migrovaly velké skupiny z různých částí světa, docházelo k rychlému míšení genů," říká Vladimír Blažek z Katedry antropologických a historických věd plzeňské univerzity.

Genová výbava totiž podle antropologů výšku ovlivňuje až ze 70 procent. Zbývajících třicet představují vnější faktory, tedy pestrá strava a vhodné socio-ekonomické podmínky. A právě v tom vidí John Komlos americký handicap. "15 procent populace nemá zdravotní pojištění, žijí bez lékařské péče," vysvětluje ve své studii. Evropský zdravotní a sociální systém podle něj zaručuje lepší podmínky pro růst a vývoj.

Růst v sinusoidě

"Je možné, že tělesná výška se vyvíjí po sinusoidě. Chvíli roste, pak stagnuje," upozorňuje Pavel Bláha z pražské Katedry antropologie a genetiky člověka. A do fáze stagnace se teď asi dostali i Češi. V minulém století byl nárůst jeden až dva centimetry za deset let, v posledním desetiletí už ale nebyl žádný.

"Jako bychom se pomalu přibližovali svému genetickému maximu," myslí si Blažek z plzeňské univerzity. Růst se ale v minulosti zastavoval už dříve. Mezi 11. a 19. stoletím dokonce klesal. Změnu přinesla průmyslová revoluce. "Docházelo k vytváření párů z původně vzdálenějších regionů. Skladba genů byla u jejich potomků bohatší, a to mohlo vést k vyšší tělesné výšce," vysvětluje Blažek.

A na to reagoval i výrobní průmysl, mění se hlavně rozměry nábytku. "Výrobci se stále přizpůsobují rozměrům populace," říká Helena Prokopová z České ergonomické společnosti. Jinak je to v oděvnictví, to pro vysoké Čechy nešije. "Firmy se řídí evropským systémem konfekce. Na drobné odchylky nereagují," říká Antonín Havelka z Technické univerzity v Liberci a dodává: "Posun k větším velikostem tu sice je, ale zatím jen nepatrný. Navíc současná móda přísně uzpůsobené velikosti nevyžaduje."

Podívejte se na 30 údajně nejvyšších lidí světa. Robert Wadlow měřil 272 centimetrů:

Související