Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa v úterý podal k Ústavnímu soudu (ÚS) stížnost proti loňskému průlomovému rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) o platech soudců. "Chci, aby se celá věc definitivně uzavřela," řekl Jirsa. Měl těžké rozhodování, protože jako předseda soudu zastupuje zájmy státu, na druhé straně souhlasí s argumenty soudců. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) potvrdil, že jeho úřad se na stížnosti po rozhodnutí vlády podílel.

Ústavní soud by měl podle něj vyjasnit poslední spornou věc ohledně výpočtu platů za roky 2012 a 2013 v případě soudců, kteří nepřistoupili na dohodu o kompromisním dorovnání platů. Verdikt ústavních soudců nebude mít vliv na prostředky, které stát už soudcům vyplatil na základě dohody. Právě toho se obávali například předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Zástupci ostatních stran jen poukazovali na Jirsovo právo stížnost podat.

V případě výpočtu soudcovských platů za loňský rok Ústavní soud rozhodl, že platy se vyplácely špatně. "Ale v zájmu neoslabování dobré pověsti justice soudci nemají dostat ty platy zpětně doplacené," řekl Pelikán a dodal, že výpočet má být napraven do budoucna. "My se v podstatě v tuto chvíli ptáme Ústavního soudu, zda to, co řekl pro rok 2014, má stejně tak platit i pro léta 2012 a 2013," uvedl ministr.

Mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková potvrdila, že stížnost v úterý dorazila. K obsahu se ale nevyjádřila. Spisovou značku i jméno soudce zpravodaje určí počítačový algoritmus až ve středu. Průměrná délka rozhodování soudu o stížnostech je půl roku.

NS loni v pilotním případu přiznal soudkyni z Brněnska dorovnání platu jednak kvůli nesprávně vypočítané platové základně, jednak kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení soudcovských mezd. Verdikt vyvolal značnou pozornost, vládě se nakonec podařilo dohodnout s většinou soudců na kompromisním dorovnání platů, a výrazně tak omezit rozpočtové výdaje, které by si jinak průlomový verdikt vyžádal.

Místopředseda Soudcovské unie ČR Tomáš Novosad České televizi řekl, že ústavní stížnost není v rozporu s dohodou, protože se týká jedné konkrétní věci a jedné soudkyně. "Nicméně musím říci, že mě to přesto trochu překvapilo, neboť právě tato soudkyně jako jedna z prvních sdělila, že nabízenou dohodu ze strany státu vítá, že byť sama má přiznáno pravomocně mnohem více, tak je ochotna ustoupit a dohodu uzavřít," řekl Novosad.

Podle dohody mají soudci zpětně dostat peníze za léta 2012 až 2014, o které přišli kvůli nesprávně stanovené platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákonodárci dlouhodobě nepřiznávali trojnásobek základny. Stát by tak měl soudcům vyplatit celkem 1,2 miliardy korun. Ušetří až čtyři miliardy.

Novosad nechtěl předjímat, zda by se na dohodě něco změnilo, pokud by Ústavní soud rozhodl ve prospěch stížnosti. Zatím podle něj nebyly uzavřeny potřebné právní úkony, které by dohody stvrdily. "Ale pokud na druhou stranu Ústavní soud tu stížnost odmítne, tak hrozí, že ty dohody nebudou ochotni podepisovat někteří soudci proto, že prostě budou už mít napevno a provždy stanoveno, že mohou získat mnohem víc," řekl Novosad.

Vláda ale i po dohodě, kterou podpořilo shromáždění předsedů soudů i Soudcovská unie ČR, usilovala o to, aby Jirsa stížnost k Ústavnímu soudu podal. Těsně před koncem dvouměsíční lhůty Jirsa vyhověl. Ministerstvo spravedlnosti mu v minulých dnech dodalo také koncept stížnosti.

Podle neoficiálních informací se měla stížnost týkat hlavně té části sporného rozhodnutí NS, která řeší zpětné doplatky z dlouhodobě sníženého koeficientu. V této části rozsudku spatřoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) podle svého dřívějšího vyjádření nesoulad s jiným loňským verdiktem Ústavního soudu. Jde však o peníze, které soudci podle dohody nedostanou - tedy alespoň ti, kteří na dohodu přistoupí.

Dorovnání platu se u soudu v pilotním případu domáhala soudkyně Okresního soudu Brno-venkov Jana Lorencová. Jirsa s ní souhlasí a myslí si, že by soudci měli peníze zpětně dostat. Na druhé straně se jako předseda soudu ocitl v pozici zástupce státu, měl by tedy zároveň hájit jeho rozpočtové zájmy.

Předseda ÚS Pavel Rychetský nedávno řekl, že vůbec není jisté, zda se soud bude stížností věcně zabývat. Sporná otázka spočívá v tom, zda má stát zastoupený Okresním soudem Brno-venkov takzvanou aktivní legitimaci k podání stížnosti. Pokud by ÚS stížnost přijal k projednání, výsledek vůbec nelze předjímat. Bude záležet na soudci zpravodaji a konkrétním tříčlenném senátu, který ji dostane na starost, řekl v únoru Rychetský. Pokud soud dospěje k závěru, že Jirsa aktivní procesní legitimaci neměl, stížnost odmítne.

Ústavní soud už v minulosti o soudcovských platech opakovaně rozhodoval. Většinou se stavěl na stranu soudců a několikrát zrušil různé platové restrikce.

Související