Jen pětina žáků devátých tříd uspěla v testování přehledu znalostí z chemie, fyziky, přírodopisu, dějepisu či zeměpisu. Základní otázky testů ze společenských a přírodních věd zvládli z požadovaných dvou třetin. Stejné zadání takto zvládla jen čtvrtina studentů třetích ročníků středních škol. Ukázaly to výsledky testování ve 2311 základních a středních školách a víceletých gymnáziích, které zveřejnil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

"Výsledky žáků devátého ročníku základní školy a třetích ročníků středních škol zůstaly za očekáváním, a to zejména v oblasti přírodovědných předmětů, kterými jsou fyzika, chemie a biologie," uvedl Zatloukal.

Podle něj jsou důvody tři. Jedním z nich je úzké propojení přírodovědných předmětů s matematikou. Její výuka se soustředí spíš na teorii, ne na využitelnost v dalších předmětech. Školy se pak také zaměřují hlavně na češtinu a matematiku, ostatní předměty zůstávají v pozadí. Třetí příčinou je pak to, že stále ve třídách převládá frontální výuka – učitel přednáší a školáci poslouchají. Málo se využívají moderní přístupy a nepodporuje se aktivita žáků, shrnul inspektor.

Školáci dostali dva testy. V nich byly úlohy z chemie, fyziky, přírodopisu, dějepisu, výchovy k občanství a zeměpisu. Otázky měly ověřit, kolik toho žáci znají a umějí použít. Podle výsledku z prvních 30 úloh postoupily děti k dalším základním či složitějším úlohám.

Společné tři desítky úkolů zvládlo z požadovaných dvou třetin právě 25 procent třeťáků a 21 procent deváťáků. Děti ze základních škol a stejně staří školáci z víceletých gymnázií se vypořádali lépe s testem ze společenskovědního přehledu. Měli průměrnou úspěšnost ve společné části 61 procent. U přírodovědného přehledu to bylo 51 procent, s ním si středoškoláci poradili s úspěšností 57 procent.

Podle Zatloukala "fatálně nízkou neúspěšnost" s méně než pětinou zvládnutých úloh mělo méně než procento testovaných. Nízký je ale i podíl žáků a žákyň s vynikajícím výsledkem nad 80 procent. Bylo jich jen kolem pěti procent. Každý desátý deváťák měl podprůměrný výsledek, tedy mezi pětinou a dvěma pětinami splněného zadání.

Inspekce doporučuje rozšířit debatu o jednotných přijímacích zkouškách a diskutovat hlavně o jejich obsahu. Podle ní by se měl orientovat na obecné studijní předpoklady. Pokud by se přijímačky zaměřovaly jen na češtinu a matematiku, mají děti obtížnější přístup ke středoškolskému vzdělání, podotkl Zatloukal.

Související