Trestaný člověk může ve výjimečných případech získat čistý výpis z rejstříku. Na riziko upozornila ombudsmanka Anna Šabatová Poslaneckou sněmovnu ve čtvrtletní zprávě o činnosti.

Ministerstvo spravedlnosti podle Šabatové problém náležitě neřeší, ačkoli dostalo informace i konkrétní návrhy, jež spočívaly například ve změně lustračních algoritmů. Novinářům to ve čtvrtek sdělila mluvčí veřejné ochránkyně práv Iva Hrazdílková.

Problematikou se zabýval už předchůdce Šabatové Pavel Varvařovský, a to na základě poznatků z médií a podnětů od úředníků.

Riziko prý existuje v případě, kdy si trestaný člověk změní příjmení, a to při specifickém souběhu dalších okolností.

V nových občanských průkazech údaj o rodném příjmení chybí. V případě změny příjmení není to původní ani na nově vystaveném rodném listu. Pracovníci kontaktních míst veřejné správy tak podle zprávy ombudsmanky nemohou správnost uvedeného údaje o rodném příjmení v žádosti o výpis z rejstříku trestů spolehlivě ověřit.

Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček i ředitel Rejstříku trestů se opakovaně obraceli na ministerstvo spravedlnosti ve snaze problém vyřešit.

Křeček navrhoval na konkrétním příkladu odsouzeného člověka, který si změnil příjmení, prověřit, zda aktuálně užívané aplikace informačního systému evidence obyvatel obsahují i údaj o příjmení v době narození.

V návaznosti na test by se pak mohla upravit ministerská instrukce s kancelářským řádem pro okresní, krajské a vrchní soudy, pokud jde o uvádění rodného příjmení v trestních listech.

Podle ministerstva by však podobný test patrně nebyl v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Úřad neupravil ani spornou instrukci.

U českých státních občanů považuje ministerstvo za hlavní kontrolní údaj rodné číslo, které znemožňuje záměnu.

Šabatová ale upozorňuje na to, že rodné číslo není konstantou a v zákonem stanovených případech je lze změnit. Jde například o nápravu chyby, odstranění duplicity, osvojení nebo změnu pohlaví. Navíc cizinci odsouzení v Česku rodné číslo nemají.

Související