Chovanec: Kdyby vláda na kvóty změnila názor, zvážím, jestli v ní chci být

Ministr vnitra Milan Chovanec dál tvrdě odmítá kvóty na přerozdělení uprchlíků mezi země EU. Na úterním jednání evropských ministrů byl v menšině - zástupci členských států kvóty odhlasovali. Podle Chovance ale nikdy nemůžou fungovat, protože do Česka uprchlíci stejně nechtějí a nelze je tu držet.

"Chceme znát funkčnost toho systému, neustále máme obavy, že prostě fungovat nebude a že jsme si schválili prázdnou politickou deklaraci, která nebude naplněna," řekl ministr novinářům. I když se oficiální odmítavý postoj vlády ke kvótám nezměnil, ne všichni ministři si přejí, aby Česko zastávalo tak tvrdý postoj jako ministerstvo vnitra.

Chovance už kritizoval například ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier, který ale sám kvóty také odmítá. Jediným, kdo je pro, je ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Podle Chovance je ale jeho postoj v souladu se zdravým rozumem.

"Až jednou vláda odhlasuje jiný postoj ke kvótám, a bude to většinový názor, tak já budu zvažovat, jestli ho chci, nebo nechci hájit. Zatím si myslím, že ten názor tak, jak ho Česká republika definuje, je v souladu se zdravým rozumem a zájmy České republiky, takže mi nedělá problém ho hájit," řekl Chovanec.

HN: Proč si myslíte, že kvóty nebudou fungovat?

Ti lidé sem nechtějí. To je základní problém. A my nevíme, jak sem budeme realokovat člověka proti jeho vůli bez toho, aby se obrátil na soud a domáhal se svých práv.

Předpokládám, že se do toho zapojí mezinárodní organizace neziskového sektoru, které budou migrantům v soudních sporech pomáhat. Čekají nás vleklé soudní žaloby.

HN: Nevadí vám, že se ve středu v Bruselu o kvótách nejednalo?

Snaha smést to ze stolu znamenala mimořádné zasedání ministrů vnitra s tím, že evropské orgány tím nechtěly zatěžovat premiéry. Já si myslím, že naše pozice je jasná.

Pan premiér ji definoval i před svým odjezdem. My s kvótami stále nesouhlasíme, akorát respektujeme, že jsme byli přehlasováni. A teď řeknu to jedno velké ale – ale chceme znát funkčnost toho systému, neustále máme obavy, že prostě fungovat nebude a že jsme si schválili prázdnou politickou deklaraci, která nebude naplněna.

HN: Objevují se informace, že nejen ministři Dienstbier a Pelikán kritizují váš silový postoj proti kvótám, ale že už se nelíbí ani dalším ministrům, třeba Lubomíru Zaorálkovi. Vnímáte to tak? A co budete dělat pro to, aby se kvůli těmto rozporům neroztříštil postoj vlády?

Já mám mandát vlády, který jsem hájil na zasedání ministrů vnitra. Hájil bych ho znovu ve stejném rozsahu, protože mi přijde srozumitelný a v souladu se zdravým rozumem.

Že bychom byli v rozporu s kolegou Zaorálkem, to jsem si nevšiml. S kolegou Dienstbierem a Pelikánem jsme ve středu měli vzrušenější debatu na vládě. Na tu vládu to patří.

Ti lidé mají jiný pohled na svět, já ho mám také jiný. Až jednou vláda odhlasuje jiný postoj ke kvótám, bude to většinový názor, tak já pak budu zvažovat, jestli ho chci, nebo nechci hájit. Zatím si myslím, že ten názor tak, jak ho Česká republika definuje, je v souladu se zdravým rozumem a zájmy České republiky, takže mi nedělá problém ho hájit. Nepřijde mi, že je silový. Přijde mi, že je rozumný.

HN: Takže se nebojíte, že by se postoj vlády ke kvótám mohl v dohledné době roztříštit?

Možná se tu potkáme za rok, když budu ještě ministr, a řeknu vám: mýlil jsem se, kvóty fungují výborně. Já si to prostě nemyslím.

A kdyby vláda diametrálně změnila názor, budu zvažovat, jestli v ní chci být. Teď si myslím, že hájím zdravý rozum a zájmy České republiky a že pouze partnerům v Evropě říkám své pochyby. A pokud chceme žít v Evropě, kde ani nemůžeme říct svůj názor, tak v takové unii bych taky nechtěl žít. Jsem rád, že ho pořád ještě říct můžeme.

HN: Kdy by k nám mohli přijít první uprchlíci přidělení podle kvót?

To je dobrá otázka a já na ni neumím odpovědět. Ve středu byl vytvořen styčný důstojník, Ital, který má mít realokaci na starosti. Budou muset poskytnout České republice případný seznam realokovaných osob, budou nám muset umožnit s nimi mluvit, budou muset umožnit nějaký bezpečnostní scan. Jsme na začátku celého procesu, já si netroufnu říct, kdy to může začít. Obávám se, že do konce roku to nebude, ale uvidíme.

HN: Zmiňoval jste právo azylanta na sloučení rodiny. Vidíte v tom nějaký problém?

Problém v tom žádný není. Akorát si musíme uvědomit, že každý jednotlivec přicházející bez rodiny, bude-li mu přiznána mezinárodní ochrana, bude mít podle evropského práva nárok na sloučení rodiny. Míří-li například do Německa odhadem 800 tisíc migrantů, z toho polovina budou jednotlivci, tak budou následovně chtít sloučit rodinu. Takže nás čeká dejme tomu 400 tisíc lidí krát počet rodiny. Ty jsou početné, tak to může být 400 tisíc krát čtyři.

Takže nás čeká kolem jednoho a půl milionu nárůst už legální migrace od Německa v příštím roce nebo dvou letech.

HN: Bude si Česko moci uprchlíky vybírat?

V projektu je napsáno, že bychom si je vybírat mohli. Ale primární je, že sem budou muset chtít jít. Z těch, kteří přes nás jdou, 98 procent směřuje do jiné země než do České republiky. Ve většině případů je to Spolková republika Německo.

Znovu říkám, není to proto, že by Německo mělo dobrý marketing, že by tam šli pro preclíky nebo vlídné slovo. Oni tam jdou za rodinou, už tam mají zázemí. Takže budeme si moci vybírat, ale je otázka, jestli vůbec někdo bude chtít do České republiky.

HN: Co další závěry Evropské komise znamenají konkrétně pro Českou republiku? Jakou částkou se třeba budeme podílet na pomoci Jordánsku, Turecku? Jak se budeme podílet na zvýšené ochraně schengenských hranic?

Vnější ochrana schengenských hranic může znamenat požadavek členských států na naše specialisty. My jsme je nabízeli Italům i Maďarům zhruba dva měsíce zpátky. Nemáme zatím odpověď ani z jedné země. Počítáme s nasazením dejme tomu v řádech desítek lidí, ale musíme mít přesná čísla od našich partnerů.

Český rozpočet s nějakou mimořádnou dotací směrem k těmto zemím nepočítá, museli bychom to řešit v rámci rozpočtové rezervy, ale spíš si myslím, že včerejší dohoda znamená využití peněz z evropských fondů, ne z národních fondů.

HN: Podle agentury Reuters ve čtvrtek Chorvatsko zakázalo vstup srbským občanům na své území. Můžete se k tomu vyjádřit?

To je velmi špatná zpráva, protože Srbsko je zemí, na niž nápor migrantů jde. My tam posíláme deset milionů korun pomoci. Je to špatný signál, že se něco takového v Evropě děje.

Chorvatsko teď čelí migrační krizi. Je přitom velmi zvláštní, že když jsem byl na předposledním jednání ministrů vnitra, chorvatský ministr vnitra avizoval, že problém Chorvatska s migrací je limitně blízký nule. Ta situace se změnila okamžitě po stavbě plotu. My jsme to předvídali. Je otázka, kam až to dojde. Srbsko je kandidátskou zemí do Evropské unie. Tohle asi není dobrá cesta spolupráce v Evropě. Ale je to na těch dvou zemích. Mě ten stav mrzí.