Deset let pracovala jako europoslankyně, předtím byla šest let senátorkou, od roku 2013 patřila jako místopředsedkyně do nejužšího vedení KDU-ČSL. Nechyběla ani mezi prezidentskými kandidáty v prvních přímých volbách. Jméno Zuzany Roithové bylo součástí vysoké politiky řadu let, a mnozí i proto předpokládali, že obhajoba místopředsednického křesla v KDU-ČSL na sobotním sjezdu pro ni nebude problémem. Ovšem, nakonec se ukázalo, že delegáti dali přednost jiným. 

"Po volbě místopředsedů za mnou chodili překvapení delegáti a tvrdili, že věřili v mé zvolení. I proto prý kroužkovali jiné kandidáty na místopředsedy ze svého kraje," povídala, aniž by bylo na ní znát větší zklamaní. Spolustraníky, kteří ji - s troškou nadsázky - hodili přes palubu, nijak nezatracovala.

"Nevím, proč jsemRo neuspěla. Nikdo za mnou nepřišel, kdo by mi řekl nějaké výhrady do očí. Ale nijak se nezlobím, nadále budu v KDU-ČSL ráda, mám velkou radost z toho, že na čele zůstává Pavel Bělobrádek a do voleb jdeme v koalici se Starosty a nezávislými, jsem před parlamentními volbami velká optimistka," svěřovala se.

Do sobotního sjezdu patřila do nejužšího okolí předsedy Bělobrádka společně s několika muži, prvním místopředsedou Marianem Jurečkou, a třemi řadovými místopředsedy - předsedou poslaneckého klubu Janem Bartoškem, místopředsedou Sněmovny Janem Bartoškem a poslancem Ondřejem Benešíkem. Všichni se rozhodli v sobotu svá místa obhajovat, což by znamenalo pokračování dosavadního vedení.

Jenže tentokrát se ohlásil jeden nový kandidát, ministr kultury Daniel Herman. Ne, že by byl v minulých letech neznámý či neviditelný, ale v poslední době svými postoji na sebe několikrát upozornil, a podle výsledků voleb bylo zřejmé, že to ocenili i delegáti sjezdu. Dalo by se říci, že ho tak "vyměnili" za Roithovou. Její autorita ve straně se ale patrně příliš nezmění, k šéfovi strany bude mít nadále blízko, z dřívější generace politiků patří k těm, kteří mu nejvíce pomáhali s budováním strany poté, co se KDU-ČSL v roce 2010 nedostala vůbec do Poslanecké sněmovny a prožívala krušné chvíle.

Bělobrádka absence ženy ve vedení mrzí

Předseda Bělobrádek reagoval na absenci ženy ve vedení strany spíše s humorem, přesto ale následně vážnějším hlasem dodával, že mu je tohoto stavu líto. "Jsme trochu genderově nevyrovnaní, to je jediné, co mě trochu mrzí. Ale nedá se nic dělat, asi jsme tu demokracii trochu podcenili," podotkl a už zase v žertu a nadsázce tvrdil, že pokud by kvůli tomu zaznívaly na adresu lidovců výhrady, je připraven prohlásit se za ženu, protože pohlaví je sociální konstrukt.

Faktem je, že lidovci i díky svým konzervativním kořenům mají pověst spíše "chlapské strany", ve které jsou ženy trošku na vedlejší koleji. Byť i na sjezdu byla celá řada žen, z nichž některé jsou hodně vidět, protože sedí například v Evropském parlamentu - europoslankyní je Michaela Šojdrová, která dává o sobě poměrně často vědět. I Roithová nakonec mluvila o tom, že nějaká žena by určitě ve vedení KDU-ČSL měla sedět a ona se těší, kdo o toto místo projeví zájem.

"Já kandidovala mimo jiné proto, aby byl ženský hlas v naší straně slyšet," říkala a přála si, aby se objevily další ženy. "Věřím, že současná situace je vyburcuje k tomu, aby projevily zájem o místo ve vedení. Myslela jsem si, že už teď budou mít některé zájem, i proto jsem nevedla před volbami žádnou kampaň pro zvovuzvolení. Ale nakonec se žádná neozvala," uvedla.

Každopádně Roithová se podle svých slov už nechystá o nejvyšší místa ucházet, svou budoucnost vidí jinde. Práce má hodně, je členkou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny a navíc se před několika týdny stala šéfkou krajského holdingu Jihočeských nemocnic.

"Obě práce mě velmi baví, chci se jim věnoval naplno. A tím, že jsem nebyla zvolena, tak můžu alespoň ze svého kalendáře vyškrtnout vstávání v pět hodin ráno každé úterý, kdy jsem jezdila do Prahy na zasedání předsednictva KDU-ČSL," dívala se s úsměvem do budoucnosti.

Související