Příští týden začnou ministerstva kultury a lidských práv připravovat plán pro výkup vepřína v Letech u Písku. Na místě této výkrmny prasat stál během druhé světové války koncentrační tábor určený pro Romy. Přímo v táboře jich zemřelo více než tři sta a další stovky lidí se nikdy nevrátily z koncentračních táborů v Polsku, kam je nacistický režim převážel. Stát chce proto - i na nátlak mezinárodních organizací - vepřín zbourat.

Pokud však vláda skutečně chce zařízení vykoupit, musí začít rychle vyjednávat. Ředitel společnosti Agpi Jan Čech upozornil, že s ním ještě ministerstva nezačala vyjednávat o podmínkách obchodu, zatímco čas se rychle krátí. Výkup je podle něj nutné vyřešit do voleb, jinak firma ukončí diskuse se státem a ponechá vepřín tam, kde je.

"Výkup nabírá zpoždění. Čas utíká pod rukama. Myslím, že to stihnout jde, ale nesmíme čekat," řekl Aktuálně.cz Čech. Podle něj je třeba uzavřít dohodu do půlky července, protože po tomto datu kvůli poslanecké jednací pauze, volbám a vrcholící kampani už nebude prostor pro vyjednávání podmínek a ceny. "Jsme firma založená za účelem zisku. Chceme dodržovat zákony a vyrábět. Morálka tohoto typu není předmětem podnikání," konstatoval majitel vepřína.

Obchod má na starosti ministerstvo kultury a ministerstvo lidských práv. Jejich nový společný tým vytvořený právě pro případ Letů se sejde již za několik dní.

"Ustavili jsme pracovní skupinu, která začne v příštím týdnu fungovat. Jejím hlavním úkolem bude koordinovat společný postup při jednání o výkupu," řekl sociálnědemokratický ministr pro lidská práva Jan Chvojka. On i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) jsou přesvědčeni, že to budou právě oni dva, kdo po dvaceti letech debaty o Letech ukončí odkupem, po kterém má následovat zbourání vepřína. "Jsme ve finální fázi jednání. Chceme to vyřešit a jsem přesvědčený, že to zvládneme," tvrdí Herman.

Důležité budou především podmínky prodeje. Znalecký posudek, který určil hodnotu vepřína, je hotový a ministerská expertní skupina z něj bude vycházet. "Výši naší cenové nabídky komentovat nemohu. Poprvé s ní seznámíme až majitele vepřína," řekl Chvojka a dodal: "Nechci v této věci žádné zbytečné průtahy."

Diskuse o výkupu trvají dvacet let, což majitel vepřína považuje za dost dlouhou dobu na to, aby se stát dokázal rozhodnout. "Vláda se musí jednou rozhodnout, jestli to chce, nebo nechce. Dvacet let je dvacet let," řekl Čech s tím, že s novou povolební vládou už další kolo debat nehodlá zahajovat. Podle něj je nyní poslední šance výkup uzavřít.

Babiš se musel omlouvat

Na romský koncentrační tábor se po válce zapomnělo, komunisté tu v 70. letech postavili vepřín a až v 90. letech se veřejnost dozvěděla, co se v místě skutečně dělo. Oběti nacistického režimu, včetně dětí, tu umíraly na tyfus či podvýživu, nebo po převozu v plynových komor v Osvětimi. Česko se kvůli situaci v Letech dostalo i pod mezinárodní tlak. Výbor OSN pro lidská práva dokonce stát už před čtyřmi lety vyzval, aby výkrmnu uzavřel.

České vlády opakovaně hovořily o tom, že je třeba vepřín zbourat. Avšak až v posledním roce byl Čech ochotný uvažovat o prodeji této části podniku. Jediný reálný výsledek snah státu tak zatím byl památník, který tu v roce 1995 odhaloval tehdejší prezident Václav Havel.

Snahy o přesun vepřína provázejí i různé kontroverzní situace. Například šéf ANO Andrej Babiš se musel omlouvat za výrok pronesený vloni v září při debatě s voliči. "Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píší v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam," uvedl tehdy Babiš. Poslanec a šéf SPD Tomio Okamura se obdobně vyjádřil v roce 2014.

 

 

Související