Výsledky voleb docela odpovídaly trendům z posledních průzkumů. Například agentury Median a CVVM v posledních měsících před volbami zaznamenávaly pád komunistů, prudký růst SPD a pirátů a mírný vzestup Starostů a nezávislých.

Na druhou stranu, agentury se velmi "spletly" u volebního zisku ČSSD, která dosáhla jen 7,27 procenta, ačkoliv ji některé průzkumy předpovídaly skoro dvojnásobek. Neodhadly ani úspěch Starostů, kteří se oproti předpovědím do sněmovny nakonec dostali.

Před volbami měli voliči k dispozici šest výzkumů a volebních modelů. Trojice dříve konaných výzkumů (CVVM 4. - 14. záříMédea Research pro Týden 14. - 25. září a Phoenix Research 11. září - 8. října) nabídla model, jehož závěry se od výsledků voleb do sněmovny lišily všechny přibližně o 2,5 procentního bodu.

Z před volbami vydaných volebních modelů byl nejblíže výsledkům voleb výzkum agentury Median (zde; sběr dat 26. září - 14. října) - rozdíl u každé strany činil v průměru 2,1 procentního bodu. A nakonec před volbami publikované výzkumy agentur STEM a STEM/MARK pro televizi Nova a deník MF DNES se lišily od výsledků v průměru o 2,3-2,8 procentního bodu.

Výrazně se pak od výsledků odlišoval výzkum agentury Focus, která sice sbírala data krátce před volbami (3. - 10. října), ale její model se s volební realitou míjel v průměru o tři procentní body na stranu.

Pozoruhodný výsledek měl výzkum volebního potenciálu společností SANEP (konal se 28. září - 4. října, tedy s výhodou výzkumu časově blízkého termínu voleb). Výzkum zobrazoval jak pevně rozhodnuté voliče, tak i takzvaný potenciál - hodnotu, kterou by mohla strana získat, kdyby pro ni hlasovali i ti, kteří její volbu ještě zvažují.

Jenže zatímco u agentury Median se volební výsledky do rozpětí udávaného potenciálem vešly, SANEP moc úspěšný nebyl. Z 11 stran, kterým "dával šanci" na účast ve sněmovně, dvě překročily i potenciál, který jim přisoudil (ANO a piráti). A naopak tři strany získaly ve volbách ještě méně hlasů, než jim ve výzkumu SANEPu dávalo jejich voličské jádro (KSČM, zelení, Realisté).

Letos navíc paletu tradičních průzkumů doplnila řada nových technik. Model ekonomky Zuzany Havránkové spojil data z průzkumů s kurzy sázkových kanceláří, které odrážejí okamžité nálady voličů. Metoda čerpá inspiraci z USA, kde už léta fungují agregátory, které spojují data z více průzkumů a ideálně jim i přisuzují váhu podle dlouhodobé kvality a stáří průzkumu.

"Experimentální predikce," jak o své technice hovoří Havránková, dávala rovnou váhu průzkumům i kurzům. Z webu Kdovyhrajevolby.cz zmizela tři dny před začátkem voleb, jak vyžaduje zákon. Nemohla tak zohlednit voliče rozhodující se krátce před volbami, kterých bylo podle Medianu až 42 procent. Predikce Zuzany Havránkové se u devíti stran proniknuvších do sněmovny lišila od konečného výsledku voleb v průměru o 2,5 procentního bodu na každou stranu. Zachytila ale trendy - slábnutí ČSSD a nástup pirátů a SPD (viz článek HN zde).

Související