Rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení odkladu vyplacení dlužné částky dědicům advokáta Zdeňka Altnera přišlo v době, kdy se ČSSD vypořádává s významným propadem ve financování strany. Ten trvá již přes deset let, jen za loňský rok ČSSD vykázala ztrátu 33 milionů korun. Teď má strana kromě toho zesnulému advokátovi, respektive jeho dědicům, vyplatit 338 milionů korun za právní služby při sporu o Lidový dům.

Problémy s financováním však začaly mnohem dříve, už v roce 2009 upozorňoval auditor v závěrečné zprávě, že nepříznivý vývoj hospodaření ohrožuje schopnost strany coby podnikatele a hospodáře pokračovat v činnosti. Reagoval na to, že za roky 2009 a 2010 klesly zdroje strany o 224 milionů korun a zároveň se prohloubila zadluženost vůči vlastní společnosti. Trend červených čísel se následně potvrdil, byť například za rok 2015 dokázala strana zůstat po závěrečném součtu v plusu 27 milionů korun. Už následující rok ale vznikl opět schodek ve výši 180 milionů korun, což strana zdůvodnila potřebou posílit volební fondy a zvýšení nákladů na právní služby právě ve sporu s Altnerem.

ČSSD se tak snaží snižovat schodek v hospodaření, kvůli slabým volebním výsledkům však čelí zejména razantnímu snížení příspěvků ze státního rozpočtu. Navíc se nemůže spoléhat na trvalou štědrost dárců.

Vyplývá to z výroční zprávy za rok 2018, kterou ČSSD zveřejnila na konci března. V číslech to znamená, že strana za loňský rok utratila 167 milionů, do pokladny však dokázala přivést jen 133 milionů korun. "Dlouhodobé závazky se ale v roce 2018 zvýšily jen o 5,9 milionu oproti předchozímu roku," uvedl po vydání výroční zprávy finanční ředitel sociální demokracie Martin Starec. 

ČSSD loni hospodařila se ztrátou 33 milionů korun, starostové s milionovým ziskem. Sociální demokraty ”vysály” komunální volby

Přesto je stále řeč o nárůstu dluhů, se kterými se strana snaží vypořádat, již od minulé dekády. Po několika posledních volbách jí ubyli poslanci, senátoři i obecní zastupitelé, za které strany dostávají státní příspěvky. Loni to bylo 84 milionů, to je podstatně menší suma, než na kolik byla strana zvyklá před nástupem hnutí ANO. O rok dříve to bylo 105,5 milionu a za rok 2016 strana inkasovala od státu na činnost a mandáty skoro 129 milionů korun. Pohled do ještě vzdálenější minulosti ukazuje, že například v roce 2012 si strana ze státní pokladny přišla na více než 161 milionů korun. Za šest let se tak nejvýznamnější zdroj pro stranickou kasu ztenčil skoro o polovinu.

Nevyzpytatelná je také štědrost dárců. Vloni strana dostala od svých příznivců 11,6 milionu korun, v roce 2017 to bylo 4,7 milionu, ale v roce 2016 strana takto získala skoro dvacet milionů korun. V roce 2015 uvádí výroční zpráva jen necelé dva miliony. Například ministr zahraničí Tomáš Petříček přispěl v několika částkách 212 tisíc korun. Jména ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové, předsedy strany a ministra vnitra Jana Hamáčka nebo bývalého místopředsedy Jiřího Zimoly se na seznamu dárců naopak vůbec neobjevila.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Kolik strana získala na členských příspěvcích?
  • Jak úspěšné byly výnosy z pronájmů nemovitostí?
  • Jak se strana hodlá se špatnou finanční situací vypořádat?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se