Vítězem víkendových voleb do Evropského parlamentu je v Česku hnutí ANO Andreje Babiše, získalo však méně hlasů, než se všeobecně očekávalo. Stejně tak spíše zklamáním skončily eurovolby v evropském měřítku pro nacionalistické a populistické strany.
Voliči však současně dali najevo svou nespokojenost s největšími evropskými politickými stranami, které Evropskému parlamentu dominují desítky let. Evropští lidovci (EPP, v Česku k nim patří TOP 09 se starosty a KDU-ČSL) a socialisté S&D (v Česku zastoupení ČSSD) vůbec poprvé společně nedají dohromady většinu hlasů.
Další povolební dění a reakce na politické scéně v Česku a v dalších zeních Evropské unie jsme sledovali v on-line reportáži.
On-line reportáž
Dobrý den, vítáme vás v online reportáži, kde budeme sledovat další vývoj po volbách do Evropského parlamentu.
Výsledky voleb včetně seznamu nově zvolených českých europoaslanců najdete ZDE
Evropské volby v Itálii drtivě vyhrála protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho, která získala 34,3 procenta hlasů. Zdvojnásobila tak zisk z loňských voleb do italského parlamentu, v nichž pro ni hlasovalo 17 procent voličů. Informovala o tom dnes agentura ANSA. Na druhém místě skončila opoziční Demokratická strana (PD) s 22,7 procenta hlasů a až třetí vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) se 17 procenty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se před úterním summitem Evropské unie, věnovaným výsledkům eurovoleb, sejde odděleně s několika evropskými politiky. Ještě dnes to bude španělský premiér Pedro Sánchez, v úterý pak premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Česka, Polska, Maďarska a Slovenska. Oznámil to dnes Elysejský palác.
Summit bude prvním povolebním setkáním nejvyšších představitelů EU a očekává se na něm diskuse o příštím vedení unijních institucí s ohledem na nové rozložení sil v Evropském parlamentu.
Podle agentury AFP se Macron cítí po evropských volbách dostatečně silný, neboť francouzská prounijní koalice Obroda, jejímž základem je prezidentova Republika v pohybu (REM), zaostala za krajní pravicí jenom o necelé procento a v EP budou mít shodný počet mandátů (23). Macron podle AFP bude chtít kolem REM vytvořit silné centristické uskupení založené na členech parlamentní Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), která skončila v eurovolbách na třetím místě. Součástí ALDE je i české hnutí ANO premiéra Andreje Babiše.
Markéta Gregorová za piráty se vzdá mandátu zastupitelky Brna, protože ji voliči ve víkendových volbách zvolili do Evropského parlamentu.
Podle předběžných výsledků volilo Stranu pro brexit Nigela Farage 31,6 procenta hlasujících a Farage tak získal 28 křesel, čímž překonal výsledek z minulých eurovoleb, v nichž dovedl k vítězství Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) se ziskem 24 křesel.
K výsledkům voleb se už vyjádřil i maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho strana Fidesz jasně zvítězila a získala 13 z 21 maďarských křesel v Evropském parlamentu. "Ukázali jsme, že Maďarsko je silné, protože Maďaři jsou jednotní," řekl Orbán. "Vítězství ve volbách znamená, že Maďaři nám svěřili úkol zastavit imigraci po celé Evropě," dodal. Fidesz podle něj chce "chránit křesťanskou kulturu" a "bude spolupracovat s kýmkoliv, kdo chce zastavit imigraci".
Ztráty vítězných evropských lidovců (EPP), kteří si z 221 nyní pohorší na 179 mandátů, a socialistů, kteří se ze 191 křesel v roce 2014 nyní dostali jen na 150, znamenají, že tyto strany po řadě desetiletí ztrácí v parlamentu společnou většinu.
Po ztrátě dosavadní většiny v EP přizvou lidovci a socialisté ke spolupráci liberály z frakce ALDE, v níž působí i české hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Ta posílila a dosáhne zřejmě 107 křesel.
Za úspěšné mohou tyto volby považovat Zelení. Získali sedm desítek mandátů. V roce 2014 jich měli jen 52.
Frakce, v nichž se nacionalistická a protiimigrační uskupení sdružovala v minulém europarlamentu, dostaly společně nyní 114 mandátů, s možností, že posílí ještě o některé z nových stran, které mají celkem necelých třicet křesel.
V Řecku při volbách do Evropského parlamentu vládní levicové hnutí Syriza jasně prohrálo s opoziční Novou demokracií. Po sečtení více než tří čtvrtin odevzdaných hlasů získalo 23,7 procenta hlasů, zatímco konzervativce volilo 33,2 procenta voličů. Premiér Alexis Tsipras proto už oznámil, že příští týden prezidenta Prokopise Pavlopulose požádá o vypsání termínu předčasných parlamentních voleb, které by se mohly konat koncem června.
Environmentalist parties have seen record gains in the EU elections as the conservative EPP and centre left Social democrats seem likely to lose ground, setting the stage for the Greens to end up as kingmaker in the European Parliamenthttps://t.co/JsYDZACdgl pic.twitter.com/NB4NAQLCje
— AFP news agency (@AFP) May 26, 2019
Rakouský parlament na dnešní mimořádné schůzi zřejmě vysloví nedůvěru přechodné poloúřednické vládě kancléře Sebastiana Kurze. Stane se tak navzdory historickému úspěchu jeho lidové strany (ÖVP) v nedělních volbách do Evropského parlamentu, v nichž získala bezmála 35 procent hlasů.
Evropské volby v Polsku mají jediného vítěze a tím je Jaroslaw Kaczyński, předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), zdůraznil zpravodajský server Onet.pl. "Ještě nikdy v žádných volbách nedosáhl PiS tak skvělého výsledku," napsal server.
K volbám v celé EU přišlo téměř 51 procent lidí, což je o osm procent více než ve 2014.
Těžkou porážkou protiimigrační Dánské lidové strany (DF) skončily volby do Evropského parlamentu v Dánsku. Strana, která v roce 2014 překvapivě v eurovolbách v zemi zvítězila, získala tentokrát jen 10,7 procenta hlasů a skončila na čtvrtém místě.
Očekávání nenaplnili ani nacionalisté ve Finsku a ve Švédsku, průzkumy jim předpovídaly výraznější úspěch. Ve Švédsku jasně zvítězila Švédská sociálnědemokratická dělnická strana premiéra Stefana Löfvena s 23,6 procenta hlasů, v Dánsku liberální strana Venstre premiéra Larse Rasmussena (23,5 procenta). Ve Finsku vyhrála konzervativní Národní koaliční strana (20,8 procenta), překvapili druzí Zelení.
Evropské volby v Nizozemsku nečekaně vyhráli socialisté pod vedením místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse, favorizovaní liberálové premiéra Marka Rutteho skončili až druzí. Informovala o tom s odvoláním na předběžné výsledky nizozemská média. Zklamáním jsou výsledky hlasování pro protiunijně zaměřenou Stranu pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která získala pouze 3,5 procenta hlasů a do europarlamentu se díky plánovanému přepočtení mandátů probojuje až ve chvíli, kdy Evropskou unii opustí Velká Británie.
Evropští politici v noci na dnešek v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (EP) oceňovali vysokou volební účast, tento údaj se ale výrazně liší mezi jednotlivými unijními státy. Na celoevropské úrovni přišlo k volbám podle předběžných údajů 50,82 procenta z více než 462 milionů voličů, zatímco v Česku to bylo 28,72 procenta, což je po slovenských 22,74 a slovinských 28,29 procenta třetí nejnižší volební účast v celé unii.
Nejvíce lidí volilo v Belgii, kde je ale volební účast povinná, EP uvádí u této země hodnotu 88,47 procenta. Přes 80 procent voličů, respektive 84,1 procenta, přišlo volit i v malém Lucembursku. I tam mají lidé povinnost hlasovat.
Výrazně vyšší než v Česku nebo na Slovensku byla v nynějších eurovolbách účast v Polsku, kde do volebních místností dorazilo 49,02 procenta voličů, ale i v Maďarsku, kde jich hlasovalo 43,36 procenta.
Mizérie, poloviční úspěch, zásadní prohra, ale i "skorovýhra" je podle francouzského tisku výsledek voleb do Evropského parlamentu (EP) pro prezidenta Emmanuela Macrona. Koalice Obroda, k níž patří Macronova Republika v pohybu (REM), v neděli ve volbách zaostala o necelý procentní bod za krajně pravicovým Národním sdružením Marine Le Penové. V EP tak budou mít obě uskupení po 23 mandátech.
Petr Bendl se po eurovolbách stane poslancem. Jako náhradník vystřídá v dolní komoře parlamentu Veroniku Vrecionovou (ODS), která byla zvolena do Evropského parlamentu. "Mám zkušenost z minula, kdy už jsem v parlamentu byl a pak jsem vracel jednu výplatu, takže dokud to nebude černé na bílém, tak tomu úplně nevěřím," říká Bendl. Do parlamentu se před dvěma lety na chvíli dostal kvůli špatnému spočítání volebních hlasů. Nyní o sobě mluví jako o malém zemědělci.
Proevropské síly ze všech stran politického spektra dnes mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas označil před novináři za vítěze letošních voleb do Evropského parlamentu. Komise, která nebývale vysokou účast voličů v hlasování vnímá i jako ocenění své práce v uplynulých pěti letech, je podle mluvčího přesvědčena o tom, že nový europarlament bude v budoucnu aktivní a konstruktivní.
Ve stranách německé koalice konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD) se už naplno rozběhla debata o tom, kdo a co může za neúspěch ve volbách do Evropského parlamentu. Zatímco vedení CDU obviňuje pravé křídlo strany z přílišného posunu od politického středu, levý okraj SPD už dává dohromady požadavky na změny ve vládní politice. V CDU a SPD se také diskutuje o budoucnosti předsedkyň Annegret Krampové-Karrenbauerové a Andrey Nahlesové. Řada vedoucích představitelů stran za nimi ale zatím stojí.
Hlavní akciové trhy v Evropě reagovaly na výsledky voleb do Evropského parlamentu lehce pozitivně, vyhodnotily je jako roztříštěné vítězství proevropských sil. Většinou se daří také dluhopisům, ale ani tam nebyly změny příliš velké. Euro proti dolaru kleslo těsně pod hladinu 1,120 EUR/USD, britská libra mírně ztrácí. Koruna dnes nezaznamenává výraznější pohyb.
ČSSD se musí od základů proměnit, kosmetické změny nestačí. V reakci na neúspěch v evropských volbách, v nichž sociální demokraté získali 3,95 procenta hlasů, to uvedl předseda pražské organizace ČSSD Petr Pavlík. Podle poslance za Ústecký kraj Jaroslava Foldyny se ČSSD pohybuje na hranici klinické smrti, řešením ale není odchod předsedy Jana Hamáčka, protože jiného lídra strana nemá.
Vítěztví Strany pro brexit Nigela Farage vypovídá podle medií o odporu britských voličů k neschopnosti stávající konzervativní vlády zajistit ve stanovené lhůtě odchod Spojeného království z Evropské unie.
Podle hlasování v Polsku lze vidět, že země je rozdělená - na západ, který volil spíše tzv. Evropskou koalici, a východ hlasující pro Kaczyńského. Podle některých hlasů to dokonce připomíná Německo před pádem Berlínské zdi.
Electoral map of Poland like pre-89 Germany, with Warsaw in the role of West Berlin... pic.twitter.com/cIabOikpoT
— Anne Applebaum (@anneapplebaum) May 27, 2019
Nejvíce kroužků ve volbách do Evropského parlamentu získal Luděk Niedermayer. Ve štábu TOP 09 ještě v neděli večer zaznívaly hlasy, že by bylo dobré, kdyby se ucházel o nějakou funkci ve vedení strany. Europoslanec to však odmítá, chce se naplno věnovat práci v Bruselu.
I takové jsou dopady kauzy Ibiza. Rakouská média informují, že její hlavní aktér a bývalý šéf FPÖ Strache má díky preferenčním hlasům nárok na křeslo v Evropském parlamentu. Voliči ho tam posunuli z posledního místa kandidátky. @CT24zive @derStandardat @KURIERat
— Petr Obrovský (@PetrObrovsky) May 27, 2019
Dosluhující britská premiérka Theresa Mayová označila prohru svých konzervativců ve volbách do Evropského parlamentu za velké zklamání; zároveň zdůraznila potřebu, aby britský parlament schválil dohodu, jež povede k odchodu Spojeného království z EU. Britští vládní konzervativci ve volbách do EP utrpěli zdrcující porážku - získali pouze deset procent hlasů a jako strana se umístili až na pátém místě, tedy po Straně pro brexit, liberálních demokratech, zelených a labouristech.
#Poland presents its official #EP2019 results:
— Visegrad Insight (@VisegradInsight) 27. května 2019
Law and Justice #PiS - 45.38% - 27 seats
Civic Coalition #KE - 38.47% - 22 seats
Spring #Wiosna - 6.06% - 3 seats
More details: https://t.co/3jCM8tHvYg [in Polish] @mbuzanski @Lukasz_Ogrodnik @phil_ipp_fritz @AB_Chapman @VitDostal pic.twitter.com/6oE931nDIZ
Maďarská vládní strana Fidesz získala 52 procent hlasů a polepšila si tak o jeden mandát na celkových 13. Demokratická koalice (DK) bývalého premiéra Gyurcsánye skončila na druhém místě se čtyřmi mandáty. Mimoparlamentní Momentum se se ziskem 10 procent stala největším překvapením letošních voleb do EP a v novém europarlamentu obsadí dvě křesla.
Magyarországi eredmények #EUelections2019 pic.twitter.com/CzRuB5Dq8D
— EP Budapest (@EP_Budapest) 26. května 2019
Rakouský parlament dnes vyslovil nedůvěru vládě kancléře Sebastiana Kurze, který je rovněž předsedou Rakouské lidové strany (ÖVP). Vyslovení nedůvěry je důsledkem korupční aféry předsedy koaličních svobodných (SPÖ) Stracheho, která propukla před více než týdnem.
Strache se i přes skandál dostal díky preferenčním hlasům do Evropského parlamentu.
Europe Elects shromáždil pravděpodobné scénáře pro utvoření nové koalice v Evropském parlamentu, který má významné slovo při sestavování Evropské komise.
Nejpravděpodobnějším scénářem je utvoření tzv. velké koalice vítězné lidovecké frakce EPP, socialistické S&D a liberální ALDE nebo ještě větší koalice EPP, S&D, ALDE a navíc Zelených.
EU28: What will the next European Commission look like?
— Europe Elects (@EuropeElects) 27. května 2019
We have assembled the different options here.https://t.co/s4Su7Buc9T pic.twitter.com/5so42P8kAm
K eurovolbám přišla jen menší část voličů ANO a ČSSD ze sněmovních voleb, proto vládním stranám klesl zisk, uvedl Median na základě svého dotazování těsně před volbami a v průběhu voleb do Evropského parlamentu. Piráti nižší účast svých voličů ze sněmovních voleb dokázali nahradit oslovením voličů jiných stran.
Předpokládaná účast lidí v eurovolbách podle průzkumu roste s věkem a dosaženým vzděláním.
ANO podle průzkumu Medianu na svoji podporu mobilizovalo část voličů levicových stran a SPD, což může být důsledek podpory šéfa hnutí a premiéra Andreje Babiše v době demonstrací proti jmenování Marie Benešové ministryní spravedlnosti. Demonstrace také pravděpodobně přispěly k vyšší účasti středopravých opozičních voličů, ale ve vládním táboře mohly více poškodit levici než Babiše. "ČSSD kromě nízké účasti doplatila na to, že takřka polovina jejích účastnících se voličů se ´rozutekla´ doleva (ke KSČM) či mimo tradiční strany (ANO, SPD, piráti)," napsali autoři průzkumu.
Nejvyšší účast v eurovolbách v průzkumu Medianu udávali lidé z nejstarší věkové kategorie 55 a více let, konkrétně 37 procent. U nejmladších lidí do 34 let naopak Median zjistil nejmenší, jen 19procentní předpokládanou účast.
Z průzkumu také vyplývá, že ačkoliv ANO zabodovalo u starších voličů nad 55 let, prvenství u voličů ve věkové skupině 18 až 34 let si odnášejí piráti. U nejmladší věkové kategorie naopak propadla ČSSD a KSČM.
Nejvíce se podle průzkumu Medianu proměnila od parlamentních voleb 2017 voličská základna ČSSD a STAN. V obou případech zůstalo stranám věrno jen okolo čtyřiceti procent voličů. Nejlépe si vedla SPD s 81 procenty a piráti se 75 procenty. Ze zveřejněných údajů je patrné, že voliči STAN nejčastěji přecházeli k pirátům, zatímco ČSSD je ztratila na úkor KSČM.
Evropská měna mírně oslabuje vůči dolaru. Reaguje tak na výsledky voleb do Evropského parlamentu. Euro na jedné straně podpořil omezený úspěch euroskeptických stran ve volbách. Největší bloky v parlamentu, středopravý a středolevý, však přišly o svoji sdílenou většinu, i když růst počtu poslanců zelených a liberálů znamená, že strany, které chtějí posílit unii, si udržely dvě třetiny křesel. Analytik Danske Bank Christian Tuxen poznamenal, že pokud nic jiného, je pozitivní, že populisté nezískali více křesel. Dodal, že zájem o volby je obvykle na globálních trzích omezený, ale letos tyto volby byly první z řady významných politických událostí v Evropě.
Protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho sice evropské volby v Itálii drtivě vyhrála, ale z volebních dat vyplývá, že se opírá o relativně malá města a v žádném z velkých měst nevyhrála. Liga v neděli získala 34,3 procenta hlasů, zatímco druhé, proevropské Demokratické straně (PD) hlas dalo 22,7 procenta voličů. PD však Ligu porazila ve velkých městech v její baště na severu, například v Miláně a Janově, a také v Římě v centrální části Itálie.
Big trend in the last two elections is the emerging urban/rural divide in Italy, with PD's base having become an essentially urban party. This is very new for Italy, at least with this intensity, and probably taps into deeper educational/value divides. pic.twitter.com/pJeSxZOBba
— Leonardo Carella (@leonardocarella) 27. května 2019
Španělští socialisté (PSOE) premiéra Pedra Sáncheze s přehledem vyhráli volby evropské, místní i regionální. Měli nejvíce hlasů v deseti z 12 regionů, kde se volilo. Nepodařilo se jim ale získat Madrid. Socialisté na konci minulého měsíce vyhráli parlamentní volby, ale nemají parlamentní většinu. V nedělních volbách se naopak nedařilo levicové formaci Unidas Podemos (UP), jejíž předseda Pablo Iglesias dosud Sanchéze tlačil do zformování vládní koalice.
Výsledky eurovoleb v zemích visegrádské čtyřky ukázaly, že vládní politici budou nejspíš chtít více rozhodování na úrovni Evropské rady, tedy mezi premiéry a prezidenty členských států EU. A zároveň menší vliv ostatních unijních institucí, jako je Evropský parlament. Odborníci z visegrádských zemí analyzují dopady voleb na domácí politiku:
Vracím se zkušenější a možná s větším nadhledem, říká o svém politickém comebacku Alexandr Vondra. Díky skoku z patnáctého místa kandidátky ODS na druhé usedne již brzy v Evropském parlamentu. Z jeho vyjádření z poslední doby je však zřejmé, že ačkoli je velkým stoupencem prozápadního směřování Česka, vůči EU je stále více kritický.
Euroskeptikovi Nigelu Farageovi se podruhé podařilo, co žádnému jinému britskému politikovi od konce první světové války. Ve volbách porazil obě tradičně nejsilnější politické strany - konzervativce a labouristy. A to navíc s uskupením, které začalo fungovat jen měsíc a půl před evropskými volbami. Jeho Strana brexitu je s 32 procenty hlasů jednoznačně vyhrála.
Can I just point out some facts to those who seem to think the LibDems won?
— Iain Dale (@IainDale) 27. května 2019
* The Brexit Party came top in 9 of 12 regions
* It got the most votes - 32%.
* It got the most seats - 29.
* It came top in 90% of council areas in Eng/Wales
What part of that don't some people get? pic.twitter.com/2T5NairfDG
Evropské volby naplno ukázaly, jak rozdělené je dodnes Německo. Zatímco v západních spolkových zemích bodovali Zelení a křesťanští demokraté (CDU) si alespoň zčásti udrželi slušnou voličskou podporu, v zemích bývalého východního Německa dosáhla dvouciferných výsledků Levice a k nejsilnějším stranám patřila protestní Alternativa pro Německo (AfD). V Sasku a Braniborsku dokázala dokonce zvítězit.
Germany: Strongest party on the provincial level 2019 vs 2014
— Europe Elects (@EuropeElects) 27. května 2019
CDU-EPP: black
GRÜNE-Greens/EFA: green
SPD-S&D: red
AfD-EFDD: blue
CSU-EPP: dark grey
LINKE-LEFT: pink#EP2019 #Europawahl2019
Chart: tagesschau/DasErste pic.twitter.com/Rpl1NsrKRs
Angela Merkelová chce, aby rozhodnutí o obsazení nejvyšších pozic v institucích Evropské unie padlo co nejrychleji. Německá kancléřka to dnes řekla v Berlíně s tím, že její vláda podporuje princip výběru předsedy Evropské komise z řad stranických lídrů. Agentura Reuters s odvoláním na spolupracovníka francouzského prezidenta ale uvedla, že Emmanuel Macron nepovažuje tento postup za automatický. Macron nechce, aby byl princip takzvaných spitzenkandidátů automatický. Reuters s odvoláním na zdroj z Elysejském paláce uvedl, že Macron věří, že dokáže získat na svou stranu většinu šéfů osmadvaceti států a vlád EU, kteří se sejdou v úterý v Bruselu.
Křeslo v Evropském parlamentu získali i tři katalánští separatisté, z nichž dva jsou v exilu a jeden ve vězení: bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, místopředseda jeho vlády Oriol Junqueras a člen tehdejšího kabinetu Toni Comín. Puigdemont a Comín žijí v Belgii a jsou obviněni ze vzpoury kvůli uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska 1. října 2017 a kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti; Junqueras je ze stejného důvodu ve vazbě ve Španělsku. Zatím není jasné, zda se mandátu budou moci ujmout, napsala dnes agentura AP.
Puigdemont a Comín kandidovali za formaci Společně za Katalánsko (JxCat), která získala nejvíce hlasů v Katalánsku. Comín za Republikánskou levici Katalánska (ERC) na společné kandidátce spolu s baskickými a galicijskými separatisty. Tato volební koalice získala 5,8 procent hlasů, zatímco JxCat 4,6 procent hlasů.
Zda se trojice katalánských politiků bude moci mandátů ujmout bude záviset na řadě soudních a parlamentních rozhodnutích, napsala agentura AP, podle níž se v lepší pozici paradoxně nachází Junqueras.
Dnešní on-line reportáž končí. Děkujeme, že jste povolební dění sledovali s námi.