Senát souhlasil s nahrazením superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent. Zavedení jednotných sazeb nepřijal. Základní daňová sleva na poplatníka se má podle Senátu zvyšovat postupně a celkově méně, než jak tomu bylo podle původního poslaneckého návrhu. Sleva se má z dosavadních 24 840 korun ročně zvýšit na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 korun v roce 2022. O úpravách, s nimiž ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) souhlasila, nyní rozhodne sněmovna.

Obcím a krajům mají být podle Senátu nahrazeny výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy z 80 procent, a to zvýšením jejich výnosů z daní. V rámci rozpočtového určení daní by se měl zvýšit podíl obcí na výnosu z daní z 23,58 na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 na 9,78 procenta.

Senát také odmítl návrh pirátských poslanců na zdanění prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než tři roky. Zaměstnanci asi budou moci místo stravenek dostávat stravenkový paušál, který nebude podléhat odvodům a daním. Návrh na zrušení paušálu Senát odmítl.

Přijaté úpravy budou podle Schillerové znamenat výpadek rozpočtových příjmů ve výši asi 99 miliard korun v příštím roce, v roce 2022 bude 120 miliard a od roku 2023 zhruba 103 miliard. Sněmovní verze balíčku, která počítá s vyšší daňovou slevou na poplatníka a samosprávám výpadek příjmů nekompenzuje, by znamenala výpadek příjmů ve výši 130 miliard korun ročně.

Nahrazení superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů je podle Babiše nejvýhodnější pro zaměstnance, zaměstnavatele i živnostníky. Státní rozpočet si to může dovolit, uvedl. Platnost ustanovení bude dvouletá vzhledem k tomu, že příští vláda může daňové sazby změnit od roku 2023, řekl dnes Babiš senátorům v rámci projednávání daňového balíčku.

"Ten návrh je na dva roky, protože je jasné, že po příštích parlamentních volbách přijde nová vláda a nový parlament a bude mít rok času na to, aby dal návrh, jaké budou daně v roce 2023," uvedl Babiš.

Omezení platnosti na dva roky bylo jedním z požadavků, jejichž splněním podmiňoval prezident Miloš Zeman svůj souhlas s daňovým balíčkem. Dalším bylo zrušení zvýšení slevy na poplatníka, kterou Senát zřejmě zvedne nejméně o tři tisíce korun na 27 840 korun ročně. Babiš k tomu řekl, že mu tento záměr Senátu nepřísluší komentovat. Premiér pouze uvedl, že jeho návrh "zkazila" sněmovna schváleným nárůstem slevy na poplatníka na 34 125 korun ročně.

Sněmovnou schválené sazby daně budou podle Babiše znamenat navýšení čisté mzdy od ledna o sedm procent a nezvýší zdanění živnostníků. "Návrh je nejvýhodnější i pro náš rozpočet, který si to může dovolit," řekl Babiš. Dopad na rozpočet vyčíslil na 49 miliard korun ročně. Podle premiéra si člověk s příjmem 15 tisíc korun měsíčně polepší o 9132 korun ročně.

Senátoři nejsou zcela jednotni v tom, zda a s jakými změnami daňový balíček podpoří. Největší šanci má kromě souhlasu s navrženými daňovými sazbami třítisícové navýšení slevy na poplatníka a navýšení podílu obcí a krajů na výnosu z daní tak, aby výpadek jejich příjmů kompenzovalo zhruba z 80 procent.

Senátní výbory doporučovaly schválit nahrazení superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent. Souhlasily také se se zvýšením slevy na poplatníka, ale o nižší částku, než jakou přijala sněmovna.

Zvýšení slevy na poplatníka je důvodem, proč s daňovým balíčkem nesouhlasí prezident Miloš Zeman. Podle něj výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu, oznámil proto, že ho bude vetovat.

Související

Sněmovní verze počítala s nárůstem daňové slevy na 34 125 korun ročně, což by s dalšími změnami snížilo příjmy veřejných rozpočtů o 134 miliard korun ročně. Výbory navrhly zvýšení jen o tři tisíce korun na 27 840 korun ročně.

Shoda mezi senátory nepanovala na tom, o jak vysokou částku by si měly polepšit obce a kraje v rámci rozpočtového určení daní. Obcím by se podle doporučení výborů mohl zvýšit podíl na výnosu z daní z 23,58 na 25,18 až 26,07 procenta. Podíl krajů by se mohl zvýšit z 8,92 na 9,78 až 9,88 procenta.

Senátoři zřejmě zruší ustanovení prosazené Piráty, na jehož základě by se měly zdaňovat prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než tři roky.

Ekonomové a někteří opoziční poslanci kritizovali zejména zrušení superhrubé mzdy. Vadí jim hlavně dopady na rozpočet − stát odhadem přijde každý rok o 80 až 90 miliard korun. To je také hlavní důvod, proč Babiš navrhl zrušit superhrubou mzdu pouze na dva roky.

Spočítejte si, jak se změní vaše čistá mzda:

Hrubá měsíční mzda:


Výpočet započítává uplatnění slevy na poplatníka a neuplatnění žádných jiných slev (např. na děti).
Výpočet je orientační a některé hodnoty se můžou začátkem nového roku mírně změnit.

Dosavadní výpočet

Čistá mzda
0
Rozdíl oproti hrubé mzdě
0
Podrobnosti ►
Daň 15 % ze základu 0
(ze superhrubé mzdy, tj. 133.8 % hrubé)
0
Sleva na poplatníka (měsíčně)
2070
Sociální (6.5 %) a zdravotní (4.5 %) pojištění
odváděné zaměstnancem
0
0
Sociální (24.8 %) a zdravotní (9 %) pojištění
odváděné zaměstnavatelem (počítá se do superhrubé mzdy)
0
0
Solidární přirážka 7 %
(z částky vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy nad 139 340 měsíčně, tj. z 0):
0
Celkový výpočet

Pozn.: Při vyšší mzdě než 139 340 Kč měsíčně je strop pro sociální pojištění 9058 Kč u zaměstnance, resp. 34 600 Kč u zaměstnavatele.

Návrh schválený Senátem

Čistá mzda
0
Rozdíl oproti hrubé mzdě
0
Rozdíl oproti současnému stavu

0

Podle odhadů bude senátní návrh znamenat výpadek 100 miliard korun z příjmů veřejných rozpočtů. Původní sněmovní návrh by připravil rozpočty o 130 miliard.

Podrobnosti ►
Daň 15 % ze základu 0
(z hrubé mzdy)
0
Sleva na poplatníka (měsíčně), nesmí být vyšší než daň
2320
Sociální (6.5 %) a zdravotní (4.5 %) pojištění
odváděné zaměstnancem
0
0
Sociální (24.8 %) a zdravotní (9 %) pojištění
odváděné zaměstnavatelem (do výpočtu se již nezahrnuje)
0
0
Solidární daň 23 %
(z částky vyšší než 139 340 měsíčně, tj. z 0):
0
Celkový výpočet

Pozn.: Při vyšší mzdě než 139 340 Kč měsíčně je strop pro sociální pojištění 9058 Kč u zaměstnance, resp. 34 600 Kč u zaměstnavatele.

Porovnání

Související