Zástupci nové brněnské koalice se ve čtvrtek sešli s aktivisty, aby jednali o termínu referenda o novém brněnském nádraží. Na konkrétním datu se prozatím neshodli, zdá se ale, že v lednu referendum nebude. Pravděpodobnější je jeho konání až na podzim roku 2016.

Znovu se strany sejdou před prvním jednání zastupitelstva, které by mohlo být na konci listopadu nebo v prosinci. Už teď je proto jasné, že lednový termín se nestihne v žádném případě. O tomto termínu podle Patočky ve čtvrtek strany ani nemluvily. "Vůbec to nevypadalo, že by o tom uvažovali," uzavřel. 

Ještě původní rada města totiž navrhla zastupitelům, aby ho vyhlásili na 24. ledna 2015. S tím ale aktivisté zásadně nesouhlasí. 

"Kdyby mohli, uspořádali by to nejraději na Štědrý den, aby tam nikdo nepřišel," komentoval doporučení rady Jakub Patočka, šéfredaktor deníku Referendum a člen přípravného výboru. Podle něj je to jen další snaha vedení města, aby se referendum nekonalo nebo nebylo platné. V zimních plískanicích a měsíc po Vánocích by totiž podle něj příliš voličů nepřišlo.

Původně se občanská aliance Referendum 2014, kterou tvoří pobočky občanských sdružení Hnutí Duha, Dětí Země a Masarykovy demokratické akademie, snažila prosadit termín konání spolu s podzimními říjnovými volbami. Z petice, kterou magistrátu předložili, ale úředníci opakovaně vyškrtli velké množství podpisů tak, že jich neměla dostatečný počet. Brněnský soud sice uznal, že je vyškrtli neprávem, termín se už ale nestihl. 

Na čtvrtečním jednání Patočka předložil nové koalici opravený návrh, kde aktivisté prosazují termín konání až s příštími volbami, tedy v roce 2016. Hlavním důvodem má být to, aby přišlo minimálně 35 procent oprávněných voličů a referendum bylo platné. Letošní komunální volby ale ukázaly, že ani stejný termín s volbami není zárukou toho, že bude dostatek hlasů pro to, aby bylo referendum platné. 

"Nejsme za ten průtah rádi, ale v podstatě nám nic jiného nezbývá," konstatoval Patočka. V případě Brna jsou nutné hlasy 105 tisíc oprávněných voličů.

Referendum 2014 se snaží o to, aby se opravilo stávající nádraží a nestavělo se nové zhruba o 700 metrů dál. Obě možnosti vyjdou podle studie na zhruba 20 miliard korun. Požaduje proto, aby o poloze rozhodli obyvatelé Brna. "Na druhou stranu je jasné, že pokud by vedení města Brna do té doby podniklo jasné kroky směrem k tomu, že se nádraží bude modernizovat ve stávající poloze a podle metodiky vyjednané s Českou komorou architektů, svůj návrh stáhneme, poněvadž bychom zvítězili i bez referenda." uvedl Patočka.

Aktivisté by byli ochotní přistoupit na dřívější datum pouze v případě, kdy by vedení města slíbilo, že závazně přijme výsledek bez ohledu na to, jaká bude účast. "Je pro nás zásadní, aby to udělali tak, že nebude pochyb, že to myslí vážně a že se tím budou řídit. Protože udělat to na oko a pak říct, že přišlo 15 nebo 10 procent lidí a řídit se tím nemusí, tak s tím bychom rozhodně nesouhlasili," vysvětlil Patočka.

Podle Dušana Krátkého, předsedy brněnské pobočky Masarykovy demokratické akademie, která je součástí Referenda 2014, by se volby mohly konat i na jaře, pokud by se stihla připravit kampaň, která by oslovila voliče. "Mohla by s tím být spojená referenda místních částí, které mají také řadu věcí k rozhodnutí," nastínil další variantu. 

Podle Krátkého jde ale jen o Krátkého osobní názor, jinak je aliance jednotná. "Nebudeme souhlasit s žádným dřívějším termíne, než je u voleb 2016," zopakoval. 

V koalici podpora zřejmě bude

Z nové koalice hnutí ANO, sdružení Žít Brno, lidovců a Strany zelených navíc lídři tří z nich petici podepsali. Jsou to Petr Vokřál (ANO), Matěj Hollan (Žít Brno) a Jana Drápalová za zelené, kteří navíc pomáhali se sběrem podpisů.

"Například Jana Drápalová za zelené řekla rovnou, že souhlasí s tím, aby se konalo souběžně s volbami v roce 2016. Budoucí primátor Vokřál to vidí tak, jak jsme pochopili, že je potřeba varianty se vším všudy férově posoudit," dodal Patočka.

Související